Článek
Jev, kdy politik dřív mluví (na sociálních sítích píše) než myslí, zpravidla se tato dysfunkce sebeovládání objevuje u méně vyrovnaných (a rovněž u méně intelektuálně zdatných) jedinců, nezřídka ovšem také pod tlakem vnějších okolností. Nejčastěji je tento jev patrný v předvolebním klání (srov. blouznění politické) a na sociálních sítích, neméně častý je také při běžných jednáních poslanecké sněmovny.
Pozn.: tato definice je velmi obecná, v praxi nelze vždy s jistotou určit, kdy šlo o záměr a kdy se jednalo o příklad nedostatečné sebekontroly, nejlépe se to pozná tak, že se příslušný politik snaží ze situace různým způsobem vykličkovat, vybruslit, vykroutit se, zlehčovat, odvádět pozornost, vymlouvat se na cizí zavinění apod. (většinou jsou tyto výmluvy na úrovni žáka základní školy a bývají snadno prokouknutelné).
