Mlynářská pověst o vraždě a pohádková romantika

Kdysi v dávné minulosti, kdy ještě bylo toto místo plné lidí, kteří tímto místem projížděli. Krásná okolní příroda, šum tekoucího potoka a zpěv ptáků všech druhů. Místo kde skály měli svoji ikonickou podobu společně s lesem a pohádkovou kouzelnou přírodou. Stálo zde velké stavení, velký mlýn, kde žil mlynář s paní mlynářovou a měli svého syna. Byla to asi v té době každá rodina, která se starala o své velké stavení. Přeci jenom mlýn v údolí skal a velkého potoka, nemělo jen svoje kouzlo ale také každodenní práci kolem mlýna. Jak už mlynářům syn rostl a v té době to bylo už jak známe z pohádek běžné, šel na zkušenou do světa.

Kam až syn od mlynáře došel se už z povídek nedozvíme, ale ve světě se stal velmi zámožným člověkem. A tak když už se stal bohatým a nabral všechny zkušenosti, které chtěl rozhodl se, že je ten správný čas se vrátit domů. Do těchto krásný míst k rodičům, aby se jim pochlubil, jaké to v tom světě bylo, koho potkal a jak se stal bohatým. Když už se vydal na svoji cestu domů, byl značně unavený a než tedy dojel domů stavil se nedaleko v místní hospodě. Chtěl své rodiče překvapit a přijít do mlýna jako chudý pocestný tak aby to bylo pro rodiče překvapením, že se syn vrátil, a ještě něco přinesl ze světa.

Plán v prvé řadě mu vyšel, a tak se převlékl za pocestného a vydal se ke mlýnu. Mlynář s manželkou pocestného, který vypadal zuboženě, špinavý a zarostlí. Byly to dobré duše, a tak pocestného ubytovali. Oba totiž ani netušili, že pocestný byl vlastně jejich syn. Jeho maskování bylo dokonalé. Jediné, v čem měl mlynář podezření, že pocestný je bohatý. Zaplatil za nocleh velmi vysoký obnos. A jak je známo, chamtivost lidstva nezná hranice, a tak viděli před sebou jen to bohatství onoho pocestného. Touha po bohatství byla natolik velká, napadl je nemalý zločin. Bohužel pocestného zavraždili, o vše, co u sebe měl oloupili a aby nikdo neměl podezření, protože proč by někdo hledal pocestného. Tak jeho tělo zahrabali.

Druhý den, mlynář s manželkou dělali jako by se vlastně nic nestalo až do doby, než ke mlýnu přijel místní sedlák, který byl v hospodě. Kde právě byl i onen pocestný a vyprávěl o svém plánu. Sedlák se dal s mlynářem do řeči a hned se ho zeptal, jak dopadlo setkání se synem. Když jim vyprávěl, co na ně připravil za překvapení. Mlynář s manželkou stály, jak se říká v úžas. Když jim to nakonec došlo, co se stalo tak bohužel mlynář neunesl tu tíhu, co se stalo a oběsil se. Manželka mlynáře také spáchala sebevraždu, a to ve vodě mlýnského náhonu.

Jestli je povídka pravdivá to asi úplně nikdo neví ale hodně povídek o Dolském mlýnu je a známe je z pohádek. Dolský mlýn se objevil v pohádce Pyšná princezna, nebo Peklo s princeznou, Ztracený princem, Čertova nevěsta, Pravý rytíř a mnoho německých pohádek. Také spoustu seriálů a dokumentů. Místo, které má jak tajuplné pověsti, tak ale i ty romantické. Já osobně do těchto míst jezdím se svými studenty na fotografování. Dobře se tu učí spojení s přírodou, nastavení fotoaparátu, jelikož focení na dlouhý čas ve spojení s touto stavbou má krásný nádech.

Existuje spolek, který se o místo stará. Vyšlo několik knih o Dolském mlýnu, existuje několik různých turistických tras, jak se dostat k Dolskému mlýnu. Prakticky po modře vyznačené trase od osady Vysoká Lípa, nebo z druhé strany od obce Růžová. Po žluté trase od Jetřichovic. Nebo zelené trase od Srbské Kamenice. Místní lidé z Vysoké Lípy ještě chodí po staré kostelní stezce, kde je k vidění skalní kaplička a konci stezky je zaniklí most přes řeku. Z toho to místa sice lze se k Dolskému mlýnu dostat ale jdete dost vysokým porostem.

O Dolském mlýnu jsou první zmínky z roku 1573. Stál zde tzv. trojkolový mlýn. Dvě kola poháněli samotný mlýn a třetí pilu. Od konce třicetileté války patřil mlýn k bynovskému panství a až v roce 1696 jej odkoupil mlynář Jan Kryštof Pohl. Majetkem Pohlů zůstal až do roku 1910. Byl v té době několikrát přestavěn. Až v roce 1881 se stává Dolský mlýn turistickým místem, v době, kdy na Ferdinandově soutěsce mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem vzniká přeprava na lodičkách. Stává se Dolským mlýn tak výletním hostincem. Místo bylo tak hojně navštěvováno, bohužel od roku 1945 začal chátrat. I když v současné době se místo stále mění díky různým sbírkám, tak až v roce 2007 je mlýn vyhlášen za kulturní památku.