Školní turné v rámci projektu „Den pro školu“

Červen je tradičně měsícem, kdy se ve školách uzavírá výuka a studenti mají možnost podnikat výlety, navštěvovat přednášky, objevovat muzea nebo se účastnit přednášek na téma různých pracovních oborů. Projekt ‚Den pro školu‘ nabízí studentům pohled do světa dospělých, ukazuje, jak vypadá pracovní život, jakou práci vykonáváme a jak ji děláme. Můžeme také sdílet, co naši práci činí zajímavou a proč by měli zvážit, zda chtějí jít naší cestou.

Na začátku června jsem měl příležitost přednášet na ZŠ Partyzánská v České Lípě. Ačkoliv jsem v České Lípě strávil nějaký čas, o této škole jsem nevěděl. Skrývá se v tiché uličce, a přesto je to impozantní budova. Byl jsem tam pozván spolu s dalšími třemi odborníky z různých oborů. Já, jako dlouholetý grafik a fotograf a v poslední době také NLP kouč, jsem měl možnost vést dvě skupiny po deseti studentech. V první skupině byli převážně mladí muži a jedna dívka, zatímco druhá byla opačná. Studentům jsem představil svou práci grafika a fotografa, ukázal jsem jim vybrané kousky z mého portfolia a podělil se o příběhy z mé profesní cesty. Vysvětlil jsem jim, že práce není jen o plánování času, ale že se jedná o dobrodružství plné výzev. Celkově bych řekl, že nejen pohoštění ze strany školy, ale i zájem a zapojení studentů bylo velmi příjemné a obohacující.

Moje další přednáška se konala na ZŠ Na Stráni v Děčíně, kde jsem mluvil s druháky, což byl zcela odlišný zážitek. Přestože jsem jim představil, co znamená být grafikem a fotografem, hlavně jsem s nimi sdílel příběhy z Českého Švýcarska a zajímal se o jejich vlastní zkušenosti s tímto místem. Strávil jsem ve škole s dětmi přibližně dvě hodiny. První hodina byla věnována povídání, zatímco druhou hodinu jsme si užili hrou. Škola měla k dispozici box s tablety, které byly poskytnuty studentům, aby se vzájemně fotili jako domácí úkol. Rozdělili se do dvojic a měli za úkol vytvořit kreativní a originální fotografie. Před samotným fotografováním jsem jim poskytl několik tipů a rad. Výsledek? Byl úžasný! Děti se s úkolem vypořádaly bravurně a já jsem si všiml, že mnohé z nich mají talent pro fotografování a bohatou fantazii potřebnou pro vytváření fotografií. Místo pravidla ‚šneka‘ jsem jim vysvětlil principy třetin a zlatého řezu a oni to pochopili.

Moje třetí přednáška se uskutečnila na ZŠ Pozvání v Praze, kde mě studenti sedmé třídy vybrali jako hostujícího lektora. Měl jsem tu čest strávit s nimi dvě hodiny plné povídání. V první části jsem se věnoval grafice a kreativnímu světu, kde studenti, ačkoliv byli na začátku trochu stydliví, postupně ožívali díky mnoha otázkám ze strany učitelů. To mi poskytlo cennou zpětnou vazbu a potvrzení mé dlouholeté praxe v oboru. Druhá část byla zaměřena na fotografii a její zásady. Podobně jako v předchozí škole jsem i zde studenty vyzval, aby se navzájem fotografovali a následně jsme společně analyzovali, jak se jim dařilo. Objevil jsem mezi nimi několik talentovaných jedinců s kreativním myšlením a schopností vytvářet působivé fotografie. Je povzbudivé vidět, že i když dnešní mládež vyrůstá v digitálním světě, stále si uchovává bohatou fantazii a svěží pohled na svět, který je nezbytný pro kreativní činnost.

Tři dny, tři rozdílné přednášky – ačkoliv téma zůstávalo stejné, každá se odehrávala v jiném prostředí. Již se těším na další školní rok a na příležitosti přednášet na školách. Nyní je mé portfolio obohacené o zkušenosti s koučováním a také o osobní životní příběhy. Mnoho lidí se zajímá o to, jak jsem se vypořádal se ztrátou prostorové orientace a jak jako tupozraký člověk prožívám kreativní život. Každá přednáška přináší studentům nové informace, a i když se rozhodnou pro jiný obor, získávají přehled o tom, že život není vždy snadný. Ale pokud máte cíl a sníte, můžete své sny realizovat, aniž byste museli mít sedřené ruce a šedivé vlasy. Děkuji za tyto zkušenosti a přeji vám příjemné čtení dalších článků.