Za kopečky do velkého kopce na rozhlednu Luž

Měli jsme jasno v tom, že to chce pořádný kopec. Rozhodli jsme se pro trochu jarního tréninku a připravili se na všechny ty výlety, které nás čekají. A nakonec nám přišel ten správný nápad. Jelikož jezdím z Nového Boru do Rumburku vždy, když jedu za partnerkou a zpět, tak po cestě (ale ne úplně doslovně) je hezké místo zvané Luž. Tedy směr na Horní Světlá od Nové Hutě. Značení je na této cestě dobré a po celou dobu, pokud máte kvalitní navigaci, tak vás dovede až na parkoviště k Chatě Luž.

Hora Luž, německy známá jako Lausche, dosahuje nadmořské výšky 793 metrů. Je to nejvyšší vrchol Lužických hor. Na Luž se dostanete jak z české strany, tak i z německé. Část této hory leží na území obou států. Je dobře přístupná po turistických značkách. Na české straně se nachází Chata Luž, kde se můžete nejen občerstvit, ale také zaparkovat. Od parkoviště vede strmá červeně značená stezka na Luž. Po cestě můžete míjet studnu a lavičku. Ze studny vytékala voda, ale v jakém stavu je nyní, přesně nevím. Podle informací z internetu byla studna jednou opravena pro Horní Světlá, ale později byla zdevastována. Nesmíme však opomenout, že o několik metrů dál procházíme přírodní rezervací. Luž je vulkanického původu, a tak je okolí tvořeno znělcem. Zde rostou původní kyselé bučiny. Můžete zde také spatřit náprstníka červeného, kokoříka přeslenitého nebo dymnivku dutou. Červená stezka je na mapě vedená jako „hřebenovka“ a ti z vás, kteří sledují stopami Hřebenovky, by si toto místo neměli nechat ujít.

Kdysi v dávných dobách, měla úplně jiný název – Špičák. Němečtí obyvatelé ji nazývali Polední hora. Tento název vznikl podle polohy hory: při východu slunce bývalo slunce přímo nad ní. Na internetu jsem dohledal, že český název Luž byl poprvé použit až v roce 1909 Josefem Kafkou, který jej zahrnul do ilustrovaného průvodce. Doporučuji nahlédnout do této zajímavé publikace, jejíž odkaz najdete na konci článku. Cestou na Luž si také můžeme všimnout hraničních kamenů, které pocházejí ze sedmnáctého století. Na vrcholu hory nalezneme nejen rozhlednu Luž, stojící na německé straně, ale také zbytky původní chaty, které byly upraveny na vyhlídková místa. Zde si můžete posedět, relaxovat nebo vystoupat po schodech na rozhlednu Luž. Místo, kde dnes stojí již jen zbytky stavby, kdysi hostil hostinec, který zde vybudoval Friedrich Mathäus z Waltersdorfu. Chata byla oblíbená i za první republiky a fungovala až do druhé světové války. V roce 1946 však chatu postihl požár, pravděpodobně úmyslně založený.

V okolí vyhlídkových míst najdeme také informace o chatě. Z vyhlídkové části rozhledny, kterou obejdeme doslova kolem dokola, se nám naskytne výhled do širokého okolí. Můžeme spatřit Krušné hory, Děčínský Sněžník, Vlhošť, Bezděz, Ralsko a Trosky. Dále Ještěd a vrcholky Jizerských hor a Krkonoš. Nebo Šluknovský výběžek a různá města a obce na německé straně. Přesný výhled vám vždy napoví informační mapy, které jsou k dispozici na vyhlídkových místech. My jsme cestu a celý ten dlouhý kopec vyšli i s naším psem Falkem, který je takový gaučák. Falk byl s námi i na hoře Říp, kterou vylezl bez problémů. Proč to píšu? I když se terén na začátku zdá náročný, dá se lehce zvládnout. Po cestě jsme potkali nejen mnoho pejskařů, ale také rodiny s dětmi. Pokud se vydáte na horu Luž z německé strany, začnete od Waltersdorfu. Můžete vyrazit od rychlého občerstvení po žluté stezce. Na mapě jsou sice zakresleny lanovky, ale je dobré si ověřit, jak často jezdí. Alternativně můžete zvolit modrou a zelenou stezku od hraničního přechodu. Na rozcestí se dále dostanete po červené a zelené stezce rovnou nahoru do kopců. Ať už se rozhodnete pro českou nebo německou stranu, můžete se kdykoliv občerstvit a projít si Luž i na druhou stranu.

Kafkův ilustrovaný průvodce po Království českém – Lužické hory a Ještěd – NÁHLED ZDE
Galerie fotografií na mém webu najdete ZDE
Další zajímavé informace o rozhledně Luž - Kudy z nudy