Deset metrů do nicoty: jak mlha na dálnici Trakija proměnila dní ráno v národní tragédii Bulharska

Za katastrofou stojí podle všech dosavadních zjištění kombinace, kterou zná každý, kdo na podzim jezdí brzy ráno po dálnici: náhle zhoustlá přízemní mlha, mokrý asfalt a rychlost, která neodpovídala tomu, co řidiči před sebou viděli. Z jednoho rána se ovšem rychle stala i politická otázka. Opozice žádá demisi vlády, vláda poukazuje na zanedbané silnice po svých předchůdcích a vyšetřovatelé zatím shromažďují stopy, z nichž mají vyčíst, kdo konkrétně nese trestní odpovědnost.

Místo neštěstí leží na jihovýchodě Bulharska, v Jambolské oblasti, mezi křižovatkami Zimnica a Kabile. Je to rovinatý kraj thrácké nížiny, kudy vede hlavní dopravní tepna mezi metropolí a pobřežím. Bulharská televize BTV a další místní média upřesnila, že první náraz se odehrál na 289. kilometru ve směru na Burgas. Další kolize na stejném pásu na sebe navazovaly a o několik minut později se začala auta srážet i v opačném směru, na 294. kilometru, kde se jezdí k Sofii.

Úřadující generální tajemník bulharského ministerstva vnitra Ljubomir Nikolov popsal první okamžiky tak, že nákladní vůz zablokoval cestu autobusu s cestujícími. Za autobusem pak narazil další kamion, převážející pšenici, a do jeho zadní části vjelo osobní auto. Řetězová reakce pokračovala dál, protože řidiči přijíždějící z mlhy neměli šanci včas zastavit. Podle ministerstva skončilo na pásu ve směru Burgas 63 vozidel, na pásu ve směru Sofie dalších 23.

Všech jedenáct obětí zemřelo podle Nikolova na pásu vedoucím k moři. Druhou srážku ve směru na Sofii vysvětloval tím, že řidiče mohla rozptýlit nehoda na vedlejším pásu. „Máme za to, že nehoda ve směru na Sofii se stala stejným způsobem. Řidiči se pravděpodobně dívali na srážku vedle, což by vysvětlovalo, proč se obě nehody staly na stejném místě,“ citovala ho státní agentura BTA.

Když se mlha začala zvedat, viděl zpravodaj BTA zdemolovaná auta a nákladní vozy roztažené zhruba v délce jednoho kilometru dálnice. Vozidla ležela na sobě, některá převrácená mimo vozovku. Přeživší i svědci hovořili o skřípění plechu, o lidech zaklíněných v troskách a o tom, že nebylo vidět dál než na pár desítek metrů. Jeden z nich řekl agentuře Reuters, že sám nechápe, jak se z vozu dostal, když za ním stály čtyři kamiony. Další svědek popsal, jak vyběhl dopředu a vytáhl muže z hořícího auta.

Ne všechny údaje se v prvních hodinách shodovaly, což je u událostí takového rozsahu běžné. Oblastní správce Jambolu Georgi Čalakov ráno uvedl, že o požáru vozidla nemá zprávy, zatímco svědci a Seznam Zprávy s odkazem na místní média psali o hořícím voze. Rozcházely se i první odhady počtu aut, Novinky s odvoláním na Čalakova uváděly bezmála devět desítek, správce sousední Slivenské oblasti mluvil o více než sedmdesáti. Definitivní číslo 86 zveřejnilo ministerstvo vnitra až během dne.

Jak hustá mlha byla, popsal nejnázorněji ministr vnitra Ivan Demerdžiev. Na Facebooku napsal, že přízemní mlha během několika minut snížila viditelnost na kritických deset metrů a prakticky tím vyřadila běžnou schopnost řidičů reagovat. Svědci citovaní českými médii odhadovali dohled zhruba na padesát metrů. Lékař Asen Baltov, přednosta ortopedické a traumatologické kliniky v Burgasu, který byl sám na místě, řekl, že s ničím podobným se za celou kariéru nesetkal.

Co takové číslo znamená v praxi, ukazuje prostá aritmetika. Auto jedoucí stovkou urazí za jednu sekundu necelých 28 metrů. Při dohledu deseti metrů má tedy řidič od chvíle, kdy překážku uvidí, asi třetinu sekundy, a to je méně, než kolik člověku obvykle trvá, než vůbec sešlápne brzdu. Ani při polovičním tempu nemá řidič, který překážku spatří na deset metrů, téměř žádnou rezervu. A když vepředu stojí kamion naložený obilím, nemá nárazová energie kam zmizet.

Mlha je přitom z meteorologického hlediska jen oblak, který leží přímo na zemi. Vzniká, když se vzduch v přízemní vrstvě ochladí na teplotu rosného bodu a vodní pára zkondenzuje do drobných kapiček. Za mlhu se považuje situace, kdy je viditelnost nižší než jeden kilometr. Na podzim se často tvoří takzvaná radiační mlha, která vzniká nočním vyzařováním tepla ze země za bezvětří a rozpouští se až dopoledne. Česká Wikipedie uvádí, že v tomto období může mít vrstvu silnou sto až dvě stě metrů. Zda šlo u Jambolu právě o tento typ, úřady zatím neupřesnily. Mluví o mlze, která se objevila náhle a byla velmi hustá.

Pro řidiče je zrádné hlavně to, jak nerovnoměrná mlha bývá. Kilometr dálnice může být čistý a o pár set metrů dál stojí bílá stěna. Kdo do ní vjede v rychlosti, kterou si nastavil za dobré viditelnosti, ztrácí přehled během jediného okamžiku. Ředitel oblastní správy silnic Galin Kostov k tomu přidal další faktory: mokrý povrch a rychlost nepřiměřenou podmínkám. Policie stejné tři příčiny, náhlou hustou mlhu, mokrou vozovku a nepřiměřenou rychlost, uvedla i jako předběžný závěr vyšetřování.

Na místo vyrazily posádky ze tří oblastí. Ministerstvo vnitra spustilo krizový režim nazvaný operace Spasi a oblastní správa v Jambolu svolala krizový štáb. Čalakov vyhlásil od 7:30 částečný stav nouze v obcích Straldža, Tundža a Jambol. Vedením zásahu pověřil komisaře Ivana Dineva, šéfa jambolského ředitelství požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Podle generálního ředitelství hasičů pracovalo na dálnici sedmnáct týmů, šest z Jambolu, pět z Burgasu, tři z Plovdivu, dva ze Slivenu a jeden ze Staré Zagory.

Zásah komplikovalo právě to, co neštěstí způsobilo. Mlha nedovolila přistát vrtulníku. Zdravotnický stroj, který odstartoval ze Slivenu, se k místu nedostal a jeho posádku na dálnici dovezla policejní auta. Silnice byla navíc zablokovaná vraky, a tak záchranáři podle Čalakova museli demontovat úseky svodidel, aby se k raněným vůbec dostali. Premiér Rumen Radev později poznamenal, že viditelnost byla tak špatná, že i policejní hlídky měly potíže na místo dojet.

Ve chvíli, kdy ještě nebylo jasné, kolik zraněných bude, vyzvalo Národní centrum transfuzní hematologie dárce z celé země, aby šli darovat krev. Výzvu převzaly televize i rozhlasy. Ministryně zdravotnictví Kaťa Ivkovová později uklidnila, že nemocnice mají krve dostatek a další dárci nejsou v tu chvíli potřeba. Systém varování BG-Alert rozesílal zprávy řidičům v oblastech Jambol, Sliven a Burgas a odkazoval je na objízdné trasy.

Dálnice zůstala uzavřená v obou směrech. Silniční agentura upozornila, že kvůli množství nákladních aut a probíhajícímu vyšetřování potrvá uzavírka delší dobu. Provoz na Sofii odbočuje přes Karnobat a Sliven, provoz na Burgas přes Gorno Aleksandrovo, Zimnici a Karnobat. Objížďky platí i pro kamiony nad dvanáct tun a na obou je hustý provoz.

Většina zraněných skončila ve Slivenu. Podle bilance ministerstva zdravotnictví z 17. hodiny převezly sanitky 33 lidí do slivenských nemocnic, jedenáct do Jambolu a sedm do Burgasu. Nemocnice Dr. Ivana Seliminského v Slivenu pozastavila plánované operace, aby uvolnila personál a sály. Její ředitel Vasislav Petrov ještě dopoledne uvedl, že čtyři pacienti leží na jednotce intenzivní péče.

Ve vojenské nemocnici ve Slivenu, v nemocnici sv. Pantelejmona v Jambolu a ve dvou zařízeních v Burgasu se lékaři starali o další raněné. Mezi pacienty v Burgasu byl podle tamních lékařů i rumunský občan. Ministerstvo vnitra uvedlo, že mezi mrtvými ani zraněnými nejsou děti, ačkoli první zprávy z místa mluvily o dětech uvězněných ve vozech. České ministerstvo zahraničí sdělilo ČTK, že velvyslanectví v Sofii nemá informace o tom, že by neštěstí zasáhlo české občany.

Počet obětí se během dne měnil. Ivkovová nejprve hovořila o dvanácti mrtvých, z nichž deset zemřelo na místě a dva při převozu nebo v nemocnici. S tímto číslem pracovala i BBC. Ministerstvo zdravotnictví ale v podvečer po ověření totožnosti obětí potvrdilo, že zemřelo jedenáct lidí. Na tomto čísle se shodují BTA, rozhlas BNR i agentura AFP, kterou citují Seznam Zprávy.

Stát měl v pohotovosti i leteckou přepravu. Radev poslal ministra vnitra do Burgasu vládním letadlem, aby stroj mohl v případě potřeby odvézt pacienty do Sofie. Na letišti v Burgasu přistály dva vojenské transportní letouny Spartan s lékařskými týmy a nosítky. Protože většina zraněných ležela ve Slivenu a Jambolu, přesunuly se na leteckou základnu Bezmer u Jambolu. Radev později po návštěvě slivenské nemocnice řekl, že letadla zůstávají připravena, ale lékaři odvedli svou práci a převoz zatím nikdo nepotřebuje. Ivkovová dodala, že pacienti jsou ve stabilizovaném stavu a čeká je několik operací.

Neštěstí zastihlo bulharské vedení v nejnevhodnější chvíli. Premiér Radev v úterý hostil předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Oba stáli na společném brífinku na Námořní akademii Nikoly Vapcarova ve Varně, kde rodinám obětí vyjádřili soustrast. Von der Leyenová poděkovala záchranářům a podle BTA řekla, že změnám v programu své pracovní cesty rozumí. Radev pak tiskovou konferenci zkrátil a s ministrem obrany odjel do Burgasu, Slivenu a Jambolu. Vláda zrušila úterní zasedání i všechny akce, které měla předsedkyně Komise ve Varně absolvovat.

Prezidentka Ilijana Jotovová předčasně ukončila účast na Pařížském mírovém fóru a vracela se domů. Odloženy byly i další cesty, například návštěva ministryně práce Natalije Efremovové a ministra pro mládež a sport Enča Kerjazova v Jambolu. Radev na místě neštěstí mluvil o černém dni pro celé Bulharsko. Vláda vyhlásila středu 11. listopadu dnem státního smutku. Starosta Sofie Vasil Terziev zrušil všechny veřejné, kulturní a zábavní akce pořádané městem a jeho institucemi.

Premiér slíbil, že ministryně práce oznámí finanční odškodnění rodinám a vláda zváží další podporu. Zároveň vyslovil otázku, která se v příštích dnech pravděpodobně stane jádrem celé debaty. Upozornil, že asfalt hlavního jízdního pruhu na tomto úseku byl položen teprve před dvěma lety, a zeptal se, jak kvalitní ta oprava byla.

Silniční agentura ještě v úterý začala odebírat z vozovky vzorky, takzvané vývrty. Člen jejího vedení Vencislav Angelov řekl novinářům, že na povrchu vidí rozdílný odstín asfaltu a známky deformací. Podrobnosti mají přinést až laboratorní testy. Potvrdil, že před dvěma lety prošel aktivní jízdní pruh preventivní opravou a že úsek je v evidenci regionální správy silnic veden jako úsek v dobrém stavu. Dodal také, že provoz na tomto místě ovlivňovala oprava konstrukce mostu. Na dotaz po vodorovném značení odpověděl, že se na státní síti postupně obnovuje a že bude třeba dohledat, kdy bylo na tomto místě naposledy obnoveno.

Nikolov z ministerstva vnitra připustil, že úřady zváží lepší značení úseků, kde se mlha tvoří často. Radev oznámil, že vláda chce v roce 2027 zřídit jednotné národní informační centrum pro bezpečnost silničního provozu. Mělo by fungovat nepřetržitě, zpracovávat informace o stavu silnic v reálném čase a posílat je na informační tabule nad dálnicemi. Problémy bezpečnosti silnic označil premiér za systémové a mluvil o meziresortní pracovní skupině.

Ministr vnitra Demerdžiev šel ve svém facebookovém příspěvku dál. Kritizoval, že se léta nepodařilo vybudovat funkční systém včasného varování s využitím elektronických tabulí spojených s mýtným systémem, a že chybí přímé propojení mýtných kamer s dopravní policií, které by umožnilo rychle předávat informace o stavu silnic. Silniční síť podle něj odráží dědictví korupce. Ministerstvo prý už měsíce pracuje na zrychlení aktivních varovných systémů a na propojení mýtného systému s dopravní policií. Na mýtných branách by se navíc měly objevit elektronické tabule, které budou řidiče varovat před nebezpečím.

Opoziční strana GERB ještě týž den v parlamentu vyzvala k demisi premiéra a odpovědných ministrů. Poslanec Daniel Mitov řekl, že ve chvíli, kdy by vláda měla projevit pokoru, opět svaluje odpovědnost na předchozí kabinety. Zpochybnil také ministrovo tvrzení o chybějícím propojení silniční agentury, ministerstva vnitra a mýtného systému. Připomněl, že když byla 29. října představena nová interaktivní platforma s aktuálními informacemi o silnicích, ředitel agentury tvrdil, že se data s ministerstvem vyměňují v reálném čase.

Jeho kolega Nikolaj Nankov přinesl konkrétnější výtky. Podle něj úsek nebyl ošetřen a povrch byl extrémně kluzký. Situační centrum prý mělo už v pondělí informace o zhoršení počasí a možné mlze a živé záběry z mýtných kamer ukazovaly velmi obtížné podmínky nejméně hodinu před nehodami. Nankov také tvrdil, že poprvé za třicet let nebyl k 10. listopadu formálně zaveden režim zimní údržby dálnice Trakija. Připomněl rovněž, že silniční agentura v roce 2020 podepsala smlouvu na čtyřicet elektronických tabulí podél dálnice, ale v roce 2022 ji zrušila. Poslankyně Temenužka Petkovová obvinila Radeva, že odkazy na audit silniční agentury používá k manipulaci veřejného mínění. Okamžité demise požadoval i poslanec Hnutí za práva a svobody Kalin Stojanov.

Ve výměně názorů je dobře vidět, jak se v Bulharsku spojuje bezpečnost dopravy s dlouholetou debatou o kvalitě veřejných zakázek. Radev v reakci na otázky po odpovědnosti zmínil zprávu Národního kontrolního úřadu, podle níž byly opravy a stavby převzaty a kvalita potvrzena, přestože měly vady. Očekává, že státní zastupitelství z vlastní iniciativy prověří zjištění kontrolorů, a připomněl, že se stále čeká na výsledek řízení kolem dálnice Hemus. Kdo má v tomto sporu pravdu, zatím nelze rozhodnout. Tvrzení obou stran budou muset ověřit vyšetřovatelé a nezávislí experti.

Vyšetřování kvůli závažnosti převzala Národní vyšetřovací služba. Okresní prokurátor v Jambolu Dojčin Dojčev novinářům na místě řekl, že byla zahájena dvě přípravná řízení, pro každou srážku zvlášť. „Čeká nás obrovské množství práce, ohledání místa i výslechy svědků. Pak posoudíme, jaké znalecké posudky bude třeba zadat,“ uvedl podle BTA. Za pravděpodobnou příčinu zatím považuje povětrnostní podmínky.

Úřadující ředitel vyšetřovací služby Marian Marinov upřesnil, že na místo odjel tým deseti vyšetřovatelů s experty a mobilní forenzní laboratoří. Převzali případ od policie, ohledali místo a vyslechli cestující a řidiče. Výslechy dál pokračují. Marinov také řekl, že chybějící výstražná značka upozorňující na mlhu zatím není předmětem vyšetřování. „Selhání konkrétního úřadu nelze přímo kauzálně spojit s konkrétní dopravní nehodou, zvlášť tak těžkou,“ citovala ho BTA. Cílem podle něj je zjistit příčiny, okolnosti a konkrétní osobu, která ponese trestní odpovědnost. Mlhu označil za přispívající faktor. Přesnou příčinu prvního nárazu mají určit znalci.

Tato věta naznačuje, kam se trestní část případu nejspíš bude ubírat. Zatímco politici se přou o tabule, kamery a asfalt, trestní řízení se zaměří na jednání řidičů v první kolizi. Otázky po odpovědnosti institucí za stav silnice tím nezmizí, budou se ale řešit jinde, v kontrolních zprávách, v parlamentu a případně v dalších řízeních.

Trakija, označená jako A1, je páteří bulharské dopravy. Vede přes 360 kilometrů ze Sofie přes Plovdiv až do Burgasu na pobřeží Černého moře a jmenuje se podle historického regionu Thrákie, jehož severní, bulharskou část protíná od západu na východ. Stavět se začala v roce 1973, prvních deset kilometrů ze Sofie do Novi Chanu se otevřelo v roce 1978, do Plovdivu se dálnice dostala v roce 1984. Poslední úsek mezi východní křižovatkou u Jambolu a Karnobatem byl dokončen 15. července 2013, tedy po čtyřiceti letech výstavby. Její historii provázely i spory, například koncesní smlouva s konsorciem vedeným portugalskou firmou z roku 2005, uzavřená bez výběrového řízení a v roce 2008 zrušená.

Hromadné nehody nejsou na Trakiji ničím novým, takový rozsah ale nemají obdoby. Archiv agentury BTA eviduje od roku 2003 řadu řetězových srážek s mrtvými i desítkami zraněných. Dosud nejtragičtější byla nehoda z 22. prosince 2018 u Pazardžiku, kde v mlze a na náledí zahynulo pět lidí. V červenci 2017 se u Ihtimanu ve dvou srážkách střetlo čtyřicet vozidel a 24 lidí se zranilo. Viditelnost tehdy kromě mlhy zhoršoval i kouř z doutnající skládky. V březnu 2025 zemřeli při ranní srážce osobního auta, dodávky a kamionu u 58. kilometru dva lidé. Mezi příčinami se v archivu opakuje stále stejný výčet: hustá mlha, náledí, nepřiměřená rychlost a nedodržení bezpečné vzdálenosti.

Úterní neštěstí tak během jednoho rána překonalo dosavadní nejhorší nehodu na této dálnici více než dvojnásobně. Seznam Zprávy s odkazem na ČTK uvádějí, že se řadí mezi deset nejtragičtějších hromadných nehod v Evropě. Za vůbec nejhorší bývá označována srážka u francouzského Beaune z 31. července 1982, kde na dálnici A6 zahynulo 53 lidí, z toho 46 dětí. Většina obětí tehdy zemřela v autobusu, který po nárazu začal hořet. Šlo o noc, kdy se za deště a v hustém provozu vydávalo na prázdniny množství Francouzů.

Bulharské černomořské pobřeží navštěvují i čeští turisté a Trakija je hlavní dálnicí, která k němu ze Sofie vede až do Burgasu. Úterní nehoda ale připomíná riziko, které nezná hranic a které se objevuje i na českých dálnicích každý podzim a zimu.

Český zákon o silničním provozu na takovou situaci pamatuje několika ustanoveními. Řidič musí přizpůsobit rychlost mimo jiné povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které lze předvídat, a smí jet jen takovou rychlostí, aby dokázal zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Za jiným vozidlem musí nechat takový odstup, aby zastavil, i když vůz před ním náhle zpomalí nebo zastaví. Za mlhy, sněžení nebo hustého deště musí mít vždy rozsvícená zadní mlhová světla, přední mlhovky smí použít jen v těchto podmínkách. Snížená viditelnost je v zákoně definována jako situace, kdy účastníci provozu dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na silnici, mimo jiné právě za mlhy.

Zákon tím vlastně popisuje to, co se u Jambolu stalo. Pravidlo zastavit na vzdálenost rozhledu je za jasného dne snadné, při desetimetrové viditelnosti by ale znamenalo jet krokem. To si řidič, který jel ještě před chvílí dálniční rychlostí, nemusí okamžitě uvědomit. Na dálnicích se navíc rozhoduje rychle a zbrzdit znamená riskovat, že do vás někdo narazí zezadu. Proto se o elektronických výstražných tabulích, propojených kamerách a včasném varování v Bulharsku tak vášnivě diskutuje. Mají řidiče upozornit dřív, než do mlhy vjede.

Česko v noci na středu čeká jiná zkouška. Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před ledovkou, oranžovou pro celý Karlovarský kraj a části Plzeňského a Ústeckého kraje, žlutou pro Jihočeský kraj a části Středočeského kraje, Vysočiny a Znojemska. Ve středu ráno mezi třetí a desátou hodinou může mrznoucí déšť pokrýt prochladlé silnice ledem. Mlha a ledovka jsou různé jevy, mají ale stejný společný jmenovatel: podmínky na silnici se mohou změnit rychleji, než si řidič stačí přizpůsobit rychlost.

Na středu, den státního smutku, je v Sofii naplánovaná odběrová akce krve pro zraněné. Na odpovědi na hlavní otázky si však Bulharsko počká déle. Vyšetřovatelé musí zrekonstruovat, co přesně se odehrálo v prvních vteřinách na 289. kilometru, kdo do koho narazil a jakou rychlostí. Laboratoř musí vyhodnotit vývrty z asfaltu, který premiér i opozice zpochybňují. A někdo bude muset vysvětlit, proč na dálnici, kde se mlha a náledí v archivních zprávách objevují rok po roku, nebyl funkční systém, který by řidiče varoval.

Na tom, co se v úterý ráno stalo, se dnes všichni shodnou. Jedenáct lidí vyjelo do mlhy a nedojelo. Desítky dalších si z thrácké roviny odvezou zranění, která je budou provázet ještě dlouho. Jestli z neštěstí vzejde víc než jen politická přestřelka, ukáže teprve to, zda se na mýtných branách nad Trakijou skutečně objeví varovné tabule.