Článek
Československo se tak stalo okupovaným státem, ovšem slovo okupace muselo nadlouho z oficiálního slovníku zmizet. Zastavení reforem Pražského jara vedlo k desetiletím ekonomické stagnace a zaostávání za západními zeměmi. Represe, ztráta pracovních příležitostí, cenzura a politické pronásledování. Tisíce kvalifikovaných odborníků, intelektuálů a mladých lidí opustily zemi, což byla pro národy ČSSR nenahraditelná lidská ztráta. Sovětská armáda však zůstala v zemi, což představovalo trvalé náklady na její logistiku a údržbu.
Dočasnost okupace nebyla nijak definována, což tehdy zmiňoval oblíbený vtip: totiž, že „jednotkou dočasnosti je jeden furt“. Nakonec všechna ta hrůza trvala dlouhých 22 let.
V důsledku přepadení republiky v roce 1968 již došlo k velkým hmotným škodám, které zaplatili, kdo jiný než naši daňoví poplatníci. „Největší škody hlásilo ministerstvo dopravy: ukázalo se, že sovětské tanky zničily asi za půl miliardy (tehdejších korun) silnic. Poškodily čtyřiašedesát železničních přejezdů. Cizí vojáci poničili stovky vagonů a také pražské a brněnské letiště. Ministerstvo financí celkové ztráty odhadlo na půldruhé miliardy, což se ukázalo později jako příliš málo. Opravený odhad činil asi 4,5 miliardy tehdejších korun.“ (Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/na-kolik-korun-nas-vlastne-prisla-leta-nadvlady-komunisticke-strany.A101120_222345_kavarna_chu)
K tomu je třeba připočítat nejméně 137 mrtvých a další stovky zraněných civilistů. To jsou však jen počty za samotný rok 1968.
O co vlastně Brežněvovi šlo? Co mu tak hrozně vadilo na Pražském jaru? To je patrné z některých pasáží tzv. Moskevského protokolu.
Moskevský protokol
Závěrečný dokument z „jednání“ mezi československou a sovětskou delegací, které se uskutečnilo v Moskvě ve dnech 23.-26. 8. 1968.
4.
Představitelé KSČ vyjádřili nutnost rychlého provedení řady opatření směřujících k upevnění vlády pracujících a pozic socialismu. V souvislosti s tím byl zvláště zdůrazněn význam takových přednostních opatření, jako je ovládání sdělovacích prostředků s tím, aby plně sloužily věci socialismu. Přerušit v tisku, rozhlase a televize antisocialistická vystoupení, přerušit činnost různých skupin a organizací stojících na antisocialistických pozicích. Nepřipustit činnost antimarxistické sociálně demokratické strany.
Poměrně jasně řečeno. Žádná svoboda slova a názoru! Žádná liberalizace politických poměrů! Perzekuce! A požadovali:
V zájmu plnění těchto úkolů v nejbližších dnech budou učiněna příslušná efektivní opatření. Stranické a státní orgány upraví situaci v tisku, rozhlase a televizi pomocí nových zákonů a opatření. V mimořádné situaci bude k zabezpečení úkolů nutné uskutečnit některá dočasná opatření, aby vláda pevně ovládla prostředky boje proti antisocialistickým silám v zemi, v případě nutnosti proti nepřátelským jednotlivcům nebo kolektivům.
Budou provedena nutná kádrová opatření ve vedení tisku, v rozhlase a televizi. Tak jako při setkání v Čierné nad Tisou i nyní představitelé KSSS vyjádřili plnou solidaritu s těmito opatřeními, která odpovídají také základním zájmům socialistického společenství, jeho bezpečnosti a jednotě.
Prostě nám nařídili znovuzavedení cenzury, personální represe a perzekuci vlastních občanů. Ale v té době ještě o trvalé okupaci a dislokaci vojsk na našem území není v protokolu ani slovo. Naopak je v něm závazek úplného stažení vojsk z našeho území.
5.
Obě delegace projednaly otázky spojené s přítomností vojsk pěti socialistických zemí na území ČSSR a dohodly se o tom, že tato vojska se nebudou vměšovat do vnitřních záležitostí ČSSR. Jakmile pomine hrozba socialismu v ČSSR a bezpečnosti zemí socialistického společenství, bude proveden po etapách odchod spojeneckých vojsk z teritoria ČSSR.
Zdá se hrozba socialismu v ČSSR neměla pominout nikdy.
-----
O podmínkách pobytu a úplném odsunu spojeneckých vojsk bude uzavřena smlouva mezi vládou ČSSR a vládami, jejichž spojenecká vojska jsou na území ČSSR.
Povšimněte si termínu "úplném odsunu"! Ale o měsíc a půl později již byla na stole smlouva s úplně jinými podmínkami.
Smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR
Dne 16. října 1968, necelé dva měsíce po srpnové okupaci, byla v Praze členy UV KSČ podepsána Smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, která fakticky legalizovala trvalou přítomnost Střední skupiny sovětských armád čítající přibližně 75 tisíc mužů.
Dne 18. října smlouvu schválilo Národní shromáždění, kde pro ni z 242 přítomných poslanců hlasovalo 228, deset se zdrželo a pouze čtyři, Božena Fuková, Gertruda Sekaninová-Čakrtová, František Kriegel a František Vodsloň, byli proti. Až na ty čtyři byli všichni vlastizrádci.
Zdůvodnění invaze je zde od Moskevského protokolu odlišné. Viníkem byly tentokrát jakési imaginární západoněmecké militaristické síly.
Čl. 1
Vláda Svazu sovětských socialistických republik, jednajíc se souhlasem vlád Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, a vláda Československé socialistické republiky se dohodly na tom, že část sovětských vojsk, nacházejících se v Československé socialistické republice, zůstává dočasně na území Československé socialistické republiky za účelem zajištění bezpečnosti zemí socialistického společenství před sílícími revanšistickými snahami západoněmeckých militaristických sil.
Čl. 3
1. Sovětská strana ponese náklady, spojené s vydržováním sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky.
2. Vláda Československé socialistické republiky poskytne sovětským vojskům, osobám k nim příslušejícím a členům jejich rodin po dobu jejich dočasného pobytu v Československé socialistické republice kasárna a byty uvnitř kasáren, služební, skladovací a jiné prostory, letiště se stálými stavbami a zařízením, prostředky státní spojovací sítě, dopravní prostředky, elektrickou energii a jiné služby.
Například během osmé pětiletky, která byla od roku 1986 do 1990, mělo jít na sovětskou infrastrukturu 1,8 miliardy korun. To platili českoslovenští občané okupantům za to, že je zbavili svobody. Odhadem za celou okupaci zaplatili Čechoslováci kolem 8 miliard Kčs, převedeno na dnešní hodnotu koruny asi 100 miliard Kč.
Sověti po svém příchodu postupně převzali na 1000 objektů (kasárna, sklady, letiště, obytné domy, technické budovy, nemocnice), za které ČSSR nedostávala žádné nájemné ani finanční náhrady. Během více jak dvacetileté okupace Sověti rozšířili zabrané území z původních 4500 hektarů až na 13 000 hektarů. Pochopitelně zdarma.
V roce 1990 se účetní hodnota nemovitostí, které v ČSSR užívala sovětská armáda, odhadovala na 6,4 miliardy Kčs. Z toho zhruba 4,8 miliardy představovaly objekty vybudované čs. stranou v letech 1971–1989 speciálně pro potřeby Střední skupiny sovětských vojsk. Moskva za jejich užívání odváděla pouze paušál 25 milionů Kčs ročně
Na celkovou sanaci se v letech 1991–2019 vynaložilo zhruba 1,5 miliardy korun. Celková výše ekologických škod se odhaduje na 3,51 miliardy korun, z toho 2,42 miliardy v Česku a 1,09 miliardy na Slovensku. Ekologické škody se likvidují dodnes
Čl. 6
1. Zabezpečení příslušníků sovětských vojsk, dočasně umístěných na území Československé socialistické republiky, a členů rodin osob, které jsou příslušníky sovětských vojsk, pokud jde o obchod a služby, budou provádět sovětské obchodní podniky.
2. Československá strana bude dodávat těmto sovětským obchodním podnikům zboží v množství, dohodnutém mezi příslušnými obchodními organizacemi Svazu sovětských socialistických republik a Československé socialistické republiky za státní maloobchodní ceny, platné v Československé socialistické republice a bude poskytovat obchodní rabat, obvyklý u příslušných obchodních podniků Československé socialistické republiky.
Zúčtování za dodávky se provádí v měně Československé socialistické republiky.
3. Československá strana bude podle kontraktů, uzavřených mezi příslušnými československými a sovětskými organizacemi zahraničního obchodu a za ceny, které platí v obchodních vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik, dodávat v dohodnutých množstvích potravinářské a průmyslové zboží, včetně paliva (uhlí, koks, palivové dříví) pro zásobování sovětských vojsk v rámci jejich plánu potřeb.
V reálu to vypadalo tak: ČSSR musela po celou dobu hradit také každodenní provoz sovětských posádek od energií přes zásobování až po údržbu infrastruktury. Tyto výdaje představovaly další miliardy korun, ukradené z kapes našich občanů. Vše, co si okupanti naporoučeli, jsme jim byli povinni dodat v požadovaném množství, v době, kdy naši lidé strádali nedostatkem. Není divu, že se jim u nás tak líbilo.
Čl. 7
Vláda Československé socialistické republiky bude poskytovat vládě Svazu sovětských socialistických republik potřebné částky v československých korunách na výdaje, spojené s dočasným pobytem sovětských vojsk na československém území. Rozsah těchto částek se určí po dohodě mezi příslušnými orgány smluvních stran.
Přesnější podmínky určovala vyhláška Ministra zahraničních věcí, ze dne 22. února 1969, o Dohodě o způsobu a podmínkách užívání různých objektů a služeb poskytovaných československou stranou sovětským vojskům dočasně se nacházejícím na území Československé socialistické republiky. Její obsah není tak důležitý, protože bez ohledu na ni nám okupanti stejně nic neplatili a dělali si u nás co chtěli.
Reference:
Benčík, Antonín – Domaňský, Josef. 21. srpen 1968. Praha: Tvorba - Delta, 1990
RYCHLÍK, Jan. Československo v období socialismu 1945-1989, Vyšehrad 2020
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ceskoslovensko-davalo-na-armadu-az-20-procent-rozpoctu-40506613
https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/na-kolik-korun-nas-vlastne-prisla-leta-nadvlady-komunisticke-strany.A101120_222345_kavarna_chu
https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/smlouva-mezi-cssr-a-sssr-o-docasnem-pobytu-vojsk-16-10-1968/
