Hlavní obsah
Knihy a literatura

Marcebila aneb odkud se vzalo strašidýlko Krušných hor

Foto: Lukáš Hanzl autor

Od Marsabelle přes Marzebillu až k Marcebile.

Článek

Marcebila ještě jako Marsabelle

Po sedmi bezdětných letech konečně porodí manželka římského císaře Octaviana dvojčata. Jeho matka obviní císařovnu z cizoložství a ukryje v její posteli falešného milence, kterého Octavianus objeví a násilně zabije. Poté uspořádá hostinu a ptá se svých hostů, co se má dělat s cizoložnou manželkou. Císařovnin vlastní otec nevědomky navrhne, aby byla ona i děti upáleny. Octavianus staví hranici, ale dojme se modlitby své ženy a místo toho je pošle do vyhnanství.

Císařovna se ztratí v lese, kde jsou obě její děti uneseny: první opicí, druhé gryfem, kterého rychle zabije lvice. Zoufalá císařovna se nalodí na loď do Svaté země a cestou potká lvici, která kojí jejího syna jako jedno z jejích mláďat. Ačkoli jsou námořníci vyděšení, Marie zvíře uklidní a ono s nimi cestuje do Jeruzaléma. Jeruzalémský král císařovnu pozná a ona i lvice žijí na jeho dvoře, kde je její syn pokřtěn Octavianus.

Mezitím druhé dítě najdou psanci a prodají ho Klementovi, pařížskému měšťanovi, který je na pouti. Po návratu do Francie řekne své ženě, že dítě je jeho vlastní: pokřtí ho Florent a vychovají ho jako řemeslníka. K Klementovu zděšení však Florent vymění dva voly za sokola a koupí bílého koně za čtyřicet liber. Klement ho zbije, ale jeho nevlastní matka si uvědomí, že dítě je spíše šlechtického než obchodního původu.

Když Francii obléhají Saracéni, přijde jí na pomoc císař Octavianus. Sultánova dcera Marsabelle přesvědčí obra, aby zabil francouzského krále, ale její plán je zmařen, když Florent, oblečený v Klementově rezavém brnění, přijme obrovu výzvu a zabije ho. Marsabelle a Florent se do sebe zamilují, ale ona se vrátí do tábora svého otce a svěří se pouze své služebné. Vrací se do Paříže, kde je na velké hostině pasován na rytíře. Klement se k pobavení dvora nabídne, že zaplatí svůj vlastní podíl. Když se ho císař zeptá, prozradí, že není Florentovým otcem, a vypráví příběh dítěte. Císař si uvědomí, že Florent je jeho syn, a měšťana bohatě odmění.

Florent se v přestrojení vydává na saracénský dvůr, ale když ho Marsabelle pozná, těsně unikne. Bitva pokračuje a Florent statečně bojuje. Jeho kůň přeskočí Seinu, aby pozdravil svou milenku, která slíbí, že se stane křesťankou, a vytyčí plán na vlastní záchranu. Také mu vypráví o nejlepším koni svého otce, kterého Klement ukradne Saracénům a Florent ho daruje Octavianovi.

Následující den Florent odváží Marsabelle do Paříže, ale jeho nepřítomnost na bojišti znamená, že Octavianus a francouzský král jsou zajati. Florent se je snaží zachránit, ale neuspěje a všichni křesťané jsou uvězněni. Zpráva o katastrofě se dostane do Jeruzaléma a mladý Octavianus se rozhodne zachránit svého otce. On, jeho matka a lvice cestují s armádou do Francie, přepadnou Saracény a porazí je. Zachrání vězně a odhalí svou totožnost, čímž se radostná rodina znovu sjednotí. Marsabella je pokřtěna a vdá se za Florenta. Všichni se vracejí do Říma, kde Octavianova zlá matka spáchá sebevraždu.

Cesta do Krušných hor a proměna v Marzebillu

Roku 1804 toto téma znovu zpracoval německý básník Ludwig Tieck ve své dvojdílné komedii Kaiser Octavian, V této verzi vystupuje Marcebila jako turecká princezna jménem Marzebilla.

Do Krušnohoří však Marcebila dorazila již mnohem dříve. Nikoliv však jako bájné strašidýlko, ale jako nesporný symbol promiskuitního života a pohlavních chorob. Když  saský farář Christian Lehmann zaznamenal, že Marzabella (sic!) řádí na obou stranách Krušných hor, měl tím především na mysli epidemii příjice, která řádila v Sasku i v Čechách.

Symbolika Marcebily je rovněž naprosto návodná, ať již jde o její rodiště na Wolfenbrachtelbergu (eufemismus pro Venušin pahorek), nebo její nevyzpytatelné záchvatovité chování typické pro III. stádium nemoci, železná rukavice (patrně následek gumatózních projevů nemoci), nebo další její přízvisko Pupila-Zornička, jeden z diagnostických příznaků.

I samotný fakt, že Marcebila hubí především muže, ukazuje na mravoučný příběh, který má svobodné mladíky odvrátit od nerozvážných, náhodných pohlavních styků s neznámými ,neprověřenými a pochybnými osobami.

Nakonec se uchytila až v druhé polovině 19. století jako místní strašidýlko v dnes zaniklé Přísečnici a nejbližším okolí.

Cesta k dnešní Marcebile

V roce 2012 se hledala novodobá analogie krkonošského Krakonoše, protože Krušné hory nic takového neměly. Lokálně se tu objevuje Rübrzahl, nebo mechový mužíček Moosman. Snaha o komercionalizaci hor vedla k snaze vytvořit reklamní figuru a současně prodejní značku, která by tyto všechny aktivity zaštiťovala. S ohledem na sílící feminismus a neopaganismus, bylo nakonec vybráno lokální přísečnické strašidýlko Marcebila, v té době již zcela zapomenuté.

Rukopisy

Lincoln, Lincoln Cathedral Library Thornton MS 91 (1430–40), fol. 98v–109r. [Severní verze; základní text.]

Londýn, Britská knihovna MS Cotton Caligula A.ii (1446–60), fol. 22v–35r. [Jižní verze.]

Cambridge, Cambridge University Library MS Ff. 2.38 (cca 1450), fol. 90r–101v. [Jižní verze.]

Raná vydání

1504-06. Londýn: Wynkyn de Worde. STC 18779. 12 listů. San Marino, Huntingtonova knihovna. Severní verze (IMEV 1918).

Moderní edice

Frances McSparran, ed., Octovian Imperator: Ed. od MS BL Cotton Caligula A II (Heidelberg: Carl Winter, 1979)

Southern: Bavlněný text.

Frances McSparran, ed., Octovian, EETS o.s. 289 (Londýn: Oxford University Press, 1986)

Northern: Lincoln, Cambridge a Huntingtonovy texty.

Gregor Sarrazin, ed., Octavian: Zwei Mittelenglische Bearbeitungen der Sage (Heilbronn: Henninger, 1885)

Northern: Lincoln a Cambridge texty; Southern: Bavlněný text.

Harriet Hudson, Čtyři středoanglické romány (Kalamazoo, Michigan: Medieval Institute Publications, 1997; 2. vydání, 2006)

Str. 39–95. Upraveno z Thorntonova rukopisu.

Dostupné online na:

http://www.lib.rochester.edu/camelot/teams/octavfrm.htm

Henry Weber, ed., Metrické romány třináctého, čtrnáctého a patnáctého století, 3 svazky (Edinburgh: George Ramsay and Company, 1810), sv. 3, s. 155–240.

Maldwyn Mills, ed., Šest středoanglických románů (Londýn: Dent, 1973), s. 75–124. Severní: Cambridgeský text.

Zdroj:

https://books.google.cz/books?id=qOxVAAAAcAAJ&pg=PA99&lpg=PA99&dq=kaiser+octavian&source=bl&ots=APqZzAZO8P&sig=ACfU3U1ItnMTCIvv6QSJ6JZFTwgPQR71iw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiIs_vygOLgAhXGJFAKHSlhBA0Q6AEwDnoECAIQAQ#v=onepage&q=kaiser%20octavian&f=false

Reference:

https://www.pismak.cz/dilo/495719/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz