Článek
Když byla zvolena prezidentkou poprvé odmítla navštívit ruského diktátora Putina a políbit jeho prsten moci. Tím ješitného dědka rozpálila do běla. Odmítnout Putina a ještě k tomu žena? To tedy ne! Od té doby ji „Bunkernyj“ nenávidí k smrti a ruská propaganda na ní lije spousty fejkových fekálií (zejména ruská televize s typickým názvem Kanál 5) ve snaze ji očernit. Obětoval miliony dolarů na manipulaci voleb, připravoval ozbrojený převrat v Moldavsku, ale nic z toho drobnou, statečnou ženu nesrazilo na kolena.
Tato skromná a kultivovaná dáma toho však nedbá, žije za 1000 USD asi 20 000 Kč měsíčně čistého ve svém dvoupokojovém bytě s kuchyní v bytovém domě v Kišiněvě. Do nedávna jezdila na svém voze Hyundai, který nedávno prodala za 8000 EURO. Nyní využívá služební vozidlo.
Narodila se 24. května 1972 ve vesnici Risipeni v okrese Fălești v tehdejší Moldavské SSR. V roce 1989 začala studium na Moldavské akademii ekonomických studií (Academia de Studii Economice a Moldovei) v Kišiněvě, které zakončila v roce 1994 bakalářským titulem z ekonomie. V roce 1998 získala magisterský titul v oboru mezinárodních vztahů na Akademii veřejné správy při vládě Moldavské republiky (Academia de Administrare Publică de pe lângă Președintele Republicii Moldova).
Mezi lety 2010–2019 studovala magisterský program ve veřejné správě na John F. Kennedy School of Government Harvardovy univerzity. Kromě mateřské rumunštiny mluví plynně anglicky a rusky. Pracovala pro Světovou banku, nejdříve pro její moldavskou kancelář v letech 1998–2005 a později mezi lety 2010–2012 jako poradkyně jednoho z 25 výkonných ředitelů v sídle Světové banky ve Washingtonu, D.C.
Maia
Mezi lety 2012 a 2015 zastávala post ministryně školství. Jako premiérka se roku 2019 pokusila omezit moc moldavské kleptokracie, což jí stálo křeslo. V prezidentských volbách Maia Sandu vedla proevropskou kampaň a přislíbila finanční podporu z Evropské unie, Dodonovi naopak vyjádřil podporu Vladimir Putin.
Ve druhém kole, konaném 15. listopadu, získala podle konečných výsledků 57,7 % hlasů, čímž dosáhla dosud v Moldavsku ojedinělého výsledku a nebývalé legitimity. Jako prezidentka bojovala za evropskou integraci Moldavska, za ukončení ruské okupace Transnistrie, proti korupci.
Maia Sandu obhájila post prezidentky Moldavska ve druhém kole prezidentských voleb, které se konalo 3. listopadu 2024. Sandu získala přibližně 55,3 % hlasů, čímž porazila svého rivala Alexandra Stoianoglu (podporovaného proruskou Socialistickou stranou), který získal kolem 44,6 %.
Stále vystupuje proti válce na Ukrajině a za integraci Transnistrie. Nabízenou nominaci na Nobelovu cenu míru skromě odmítla s tím, že by náležela spíše ukrajinským vojákům vracejícím se z ruského zajetí. V lednu 2026 se vyslovila pro spojení Moldavska s Rumunskem v souvislosti s obavami o vliv Ruska na Moldavsko a skutečnost, že se mu Moldavsko není schopno dostatečně účinně bránit.
Na svou první inauguraci přišla pěšky
Reference:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/mara-sanduova-prezidentka-volby-moldavsko-evropska-unie.A241103_070627_zahranicni_dyn
https://www.respekt.cz/kontext/rusko-se-pokusilo-ukrast-volby-v-moldavsku-zatim-neuspelo?srsltid=AfmBOop239JNX5lS4DUUHSw2hMsh3W785wHx3HTVxqjgdCIcdCGZjCvw
https://www.centrumlidskaprava.cz/moldavsko-ma-novou-proevropskou-prezidentku
https://en.wikipedia.org/wiki/Maia_Sandu
