Článek
Existovaly sice oficiální ceny, ale v přídělovém systému bylo takové zboží téměř nedostupné. Realitu obrážel pouze černý trh. Ceny na černém trhu během války rostly každým rokem o desítky procent. Po druhé světové válce byly ceny na černém trhu v Praze vyšší než oficiální ceny více než dvacetkrát. Ale existovaly velké rozdíly mezi jednotlivými komoditami.
Například kilogram hovězího masa byl dražší téměř o 24násobek, když regulovaná cena činila 17,80 koruny a na černém trhu 425 korun. U kilogramu vepřového sádla byl rozdíl dokonce sedmdesátinásobný, u másla třicetinásobný a u cukru asi čtyřicetinásobný. Lidé vydělali zhruba 400 korun za týden. Kilo vepřového masa mohlo v době nejtužšího nedostatku stát přibližně tolik, co činila celotýdenní mzda dělníka.
Oficiálně byl nárok byl na 2900 g chleba, 900 g mouky, 210 g tuků (sádlo, máslo nebo margarín), 500 g masa nebo masných výrobků. Kromě základních potravin byly na příděl také káva a její náhražky, čaj a cukr. V průběhu války se příděly snižovaly až na pouhý zlomek původní gramáže. Další kategorie lístků byly pro děti, těžce pracující a velice těžce pracující. Realita konce války byla ale taková, že mnohé položky byly v oficiálním prodeji nedostupné a tady nastupoval černý trh.
Tresty za černý obchod byly vysoké. Většinou rok vězení a k tomu pokuta milión korun. Ale výdělky stály za to. Kupříkladu, mouka stála v obchodě na lístky 20 korun za kilo, na černém trhu se pořídila za 60 korun, na konci války za 150.
Ceny na černém trhu těsně po skončení druhé světové války od roku 1945 v Československu mnohonásobně převyšovaly úředně stanovené ceny, často byly i 5–10× vyšší. Úřední cena vepřového masa byla kolem 46,50 Kčs za kg, na černém trhu až 274 Kčs i více. Mouka za úřední cenu 7 Kčs za kg. na černém trhu stála 30,50 Kčs za kg. Např. 1 kg sádla stál na černém trhu v průběhu války a těsně po ní 500–1800 korun.
Kolik stál 1kg zboží na černém trhu za války (1. 5. 1945), a oficiálně
Hrubá mouka 40 - 150Kčs, 4,2Kčs
Vepřové maso 300 - 580Kčs, 20Kčs
Vepřové sádlo syrové 500 - 1800Kčs, 19Kčs
Máslo 600 - 1500Kčs, 33Kčs
Vejce (1 ks ) 10 - 30Kčs, 0,95 Kčs
Cukr 230 - 450Kčs, 8Kčs
Zrnková káva 7000 - 9400Kčs, -Kčs
1 cigereta 10 - 34,50Kčs, 0,50Kčs
1 pár pánských bot 2500 - 5000Kčs
Postupně však docházelo k opadávání cen jak UNRA a jiné programy pomalu naplňovali trh zbožím.
Poválečné ceny potravin
Hovězí maso 1 kg oficiálně 17,80 Kčs černý trh 425 Kčs
Vepřové sádlo 1 kg oficiálně 21,60 Kčs černý trh 1 500 Kčs
Máslo 1 kg oficiálně 35,20 Kčs černý trh 1 050 Kčs
Cukr 1 kg oficiálně 7,70 Kčs černý trh 325 Kčs
Mouka pšeničná hladká 1 kg oficiálně 3,70 Kčs černý trh 55 Kčs
Brambory 1 kg oficiálně 2,05 Kčs černý trh 6 Kčs
Mléko 1 l oficiálně 2,45 Kčs černý trh 25 Kčs
Vejce 1 ks oficiálně 1,25 Kčs černý trh 22,50 Kčs
Jablka 1 kg oficiálně 8,90 Kčs černý trh 65 Kčs
Káva zrnková 1 kg oficiálně 50 Kčs černý trh 3 000 Kčs
Čaj 1 kg oficiálně 250 Kčs černý trh 2 000 Kčs
Čokoláda 1 kg oficiálně 39 Kčs černý trh1 500 Kčs
Cigareta 1 ks ? Kčs 3-10 Kčs
Kdo ale zkonzumuje 1 kg čaje nebo čokolády za měsíc? Proto nemuselo jít vždy o fatální sumy. Ze srovnání je vidět mírný poválečný pokles cen po válce oproti protektorátu.
Bezprostředně po válce (1945–1946) rostly ceny rychleji než mzdy, což vedlo k poklesu reálných příjmů. Lidé byli závislí na přídělových lístcích. Průměrná mzda v roce 1949 se pohybovala kolem 1 280 Kčs. Zatímco v roce 1937 byla průměrná mzda 764 Kčs, v roce 1955 činila průměrná mzda 1 192 Kčs. Ceny však i na černém trhu klesly do roku 1947 v průměru zhruba 10×.
Pro lepší představu v poraženém Německu cigareta stála na černém trhu šest říšských marek, jedno vajíčko pak dvanáct. V červnu roku 1946 průměrná hodinová mzda průmyslového dělníka 88,7 feniků. V roce 1947 bylo v Německu 3,5 milionu nezaměstnaných. Na počátku roku 1947 v americké a britské zóně veřejnou podporu pobíralo celkem 3,7 milionu obyvatel. Tam byl však přídělový systém zrušen již v roce 1948 a ceny přestaly být regulovány. U nás se udržel až do roku 1953.
„Ovšem, dokud nebude dostatek potravin i hotového zboží (textilního, obuvnického apod.), potud budou lidé náchylní též k nákupu na černo, kteréžto ceny jsou i dnes vysoké. Např. v září 1945 stála by celá mírová výživa jednoho člověka v černých cenách 15 141 Kčs, v Praze dokonce 19 553 Kčs. Černé ceny byly v září 1945 průměrně 15krát vyšší (v Praze 20krát) než ceny úřední, a to byly černé ceny již na sestupu (nejvyšší byly v době revoluční).
V září 1945 bylo např. vepřové sádlo na „černo“ v Praze 69krát dražší než cena úřední, káva zrnková 60krát, margarin 32krát, cukr 42krát, máslo 30krát, hovězí maso 24krát, vepřové 25krát.
V září 1946 bylo vepřové sádlo 4,7X, zrnková káva 2,4 x, margarin 4.1 X, cukr 2,8 x, máslo 2,4 x, hovězí maso 2,4 X, maso vepřové 3.1 X dražší než ceny úřední.“
Josef Laube, Ceny, mzdy a platy (Český život, ročník I., číslo 1, 20. ledna 1947)
Pro srovnání růstu životních nákladů u nás se světem jsou důležité dobové indexy životních nákladů přepočtené na společnou základnu, aby se mohly vzájemně srovnávat (1. červen 1939 - 100). Naše republika zaujímala na žebříčku indexů životních nákladů místo až v poslední čtvrtině uvedených států s indexem kolem 300.
Tak kupříkladu: „Čína (67 910), Austrálie (index 123), Spojené státy americké (127), Jihoafrická unie 1(132), Velká Britannie (132), Argentina (137), Uruguay (138), Švédsko (148), Palestina (151), Švýcary (152), Norsko (158), Dánsko (158), Irsko (172), Španělsko (184), Portugalsko (196), některé státy Jihoamerické, dále Mexiko (233), Indie (233), Egypt (291). A teprve za těmito vyjmenovanými státy je v pořadí Československo (s indexem 300), ke konci pořadí je uvedeno Turecko (358), Bolivie (360), Finsko (405), Bulharsko (540), Sýrie (601).“ Životní náklady tedy rostly i v mnoha jiných zemích. Vysoký index růstu životních nákladů ukazuje na důsledky německého válečného rabování v českých zemích.
Oproti roku 1939 se v průběhu protektorátu snížila koupěschopnost Čechů celkem třikrát. A to šlo čistě o oficiální regulované ceny. Výdělky oproti první republice byly v mnoha kategoriích nominálně skoro dvakrát větší, ale inflace je znehodnotila několikanásobně.
Zdroje:
https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/vyvoj-cen-mezd-a-platu-1938-1946-v-clanku-z-roku-1947/
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/kilo-veproveho-stalo-za-valky-tydenni-mzdu.A050509_123858_ekonomika_maf
https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/vyvoj-cen-mezd-a-platu-1938-1946-v-clanku-z-roku-1947/
