Článek
Někteří místní obyvatelé se považují za Italo-Slavy, nebo-li Nedižouce (obyvatele údolí Natisone; jednotné číslo: nedižovac) a Rečanji (obyvatele údolí Alberone, Erbezzo a Cosizza; jednotné číslo: rečanj). Mluví jazykem nediško, přičemž se etnicky liší od slovinských sousedů. Ale italské i slovinské úřady je pro zjednodušení považují za národopisnou skupinu slovinské menšiny v Itálii, i když většina mluvčích nediško slovinštině vůbec nerozumí. Tato etnická debata zatím nebyla vyřešena a stále se nachází v rámci ideologického sporu.
Většina lidí ve Slavia Friulana (zahrnující celou slovansky mluvící oblast) mluví třemi různými dialekty, pojmenovanými podle hlavních údolí, která tato území tvoří: především dialektem údolí Natisone, dialektem údolí Torre a resijským dialektem. První dva jsou navzájem blízce příbuzné (nediško) a také dalším dialektům ze skupiny pobřežních dialektů. Resijský (rečanský) dialekt je naopak spíše příbuzný korutanským dialektům. Kromě starobylé tradiční hudby a tanců je údolí Resia také známé svými lidovými příběhy, převážně zvířecími bajkami.
Na konci 19. století polský jazykovědec Jan Baudouin de Courtenay považoval čtyři místní jazyky za různé slovanské jazyky, bohaté na slovanské archaismy, díky nimž často zní blíže srbštině. Čtyři friulsko-slovanské skupiny zařadil do údolí Resia, údolí Torre, údolí Natisone a údolí Judrio.
Historicky nelze vyloučit, že spíše než o Slovince jedná se o potomky raně středověkých Karantánců, kteří se po Heddvábné stezce podél údolím Enže probyli v 7- století až sem. Sousední Slovinci sídlili v knížectví Karniola a s Karantánci nemají vůbec nic. společného-
Reference:
http://bos.zrc-sazu.si/c/Dial/Spehonja/Spehonja%202012%20–%20Vocabolario%20Ita-Ned.pdf
https://www.lintver.it/storia-vicendestoriche.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Slavia_Friulana
