Článek
Povstání oproti původním plánům propuklo živelně již 5. května 1945. Už od počátku šlo všechno z vojenského hlediska špatně. Slíbené letecké dodávky zbraní a munice od západních spojenců zakázali Sověti. Leteckou podporu Sověti povstalcům neposkytli, a také v tom bránili Američanům. Hlavní snahou Schörnerových sil bylo již jen dostat se co nejrychleji do amerického zajetí, proto se snažily si vynutit průjezd Prahou.
Z dostupných materiálů vyplývá, že do povstání se zapojilo 31 tisíc Čechů, ve zbrani bylo 12 tisíc mužů, vzniklo 1600 barikád, na jejichž budování se podílelo až 100 tisíc lidí. Na chvíli se připojili i vojáci ROA pod vedením generála Buňačenka. Těch v Praze zemřelo cca 300, včetně raněných, které v nemocnicích povraždili Sověti. Padlo 2898 povstalců a to možná není konečné číslo. Sovětských vojáků padlo maximálně 23. Na Olšanských hřbitovech je pochováno asi 492 rudoarmějců. Většina jich ale zemřela jinde v Čechách. Z toho je jasně vidět, kdo skutečně osvobodil Prahu.
ČNR i velitelství Bartoš vyslaly své zástupce k Američanům, a diskutovali s nimi možnost osvobození Prahy. Američtí velitelé tuto variantu zvažovali, chyběl ale sovětský souhlas-
Sovětské velení chtělo původně pražskou operaci spustit až 7. května s tím, že do Prahy dorazí do 13. května, kde mělo dojít ještě k prudkým bojům. Nijak nespěchali. Vývoj událostí však Sověty překvapil. Rudá armáda proto zahájila pražskou operaci o den dříve, 6. května. Ale už nestačili přijet včas. Rudá armáda vstoupila do osvobozené Prahy 9. května, aby provedla je dočišťovací operace.
Německý generál Rudolf Toussaint totiž kapituloval před Českou národní radou 8. května. Tedy ještě před příjezdem Rudé armády. Sovětská pražská operace byla ale především politickou záležitostí. Sověti chtěli Československo jako svou poválečnou kořist, proto bylo nutné aby hlavní město „osvobodili“ oni. Jenže Česká národní rada a vojenské velení povstání jim udělali čáru přes rozpočet. Později to vyřešila bolševická propaganda.
-------
Protokol o provedení formy kapitulace německých branných sil v Praze z 8.5. 1945
1) Plnomocník velitele německých branných sil podepisuje ujednání o způsobu stažení všech německých branných sil, inklusive letectva, všech velitelství, svazů zbraně SS, policie a všech státně i vojensky organizovaných jednotek oblasti Prahy a okolí. Počátek odchodu jednotek 8. května 1945 v 18.00 hodin.
2) Ujednání tato neovlivňují podmínky, které byly dány těmto jednotkám od velitelství spojeneckých (amerických, anglických a sovětských) bojových sil.
3) Německé ženy a děti, pokud neodejdou s jednotkami stahujícími se z Prahy, stojí pod ochranou Mezinárodního červeného kříže, který o ně pečuje a zařídí jejich odtransportování.
4) Všichni váleční zajatci spojeneckých národů a všechny internované a zatčené osoby budou ihned propuštěny a dány k dispozici Českým policejním orgánům.
5) Odevzdání zbraní provede se takto:
a) všechny těžké zbraně budou odevzdány po propuštění z Prahy na okraji města a převzaty do Československé národní armády, b) letadla zůstanou na obou letištích v Ruzyni a ve Kbelích.
6) Odevzdání všech ostatních zbraní bude provedeno před dosažením americké demarkační čáry Československé národní armádě. Veškeré zbraně budou s municí a nic nebude úmyslně poškozeno.
7) K odbavení zákopnicko technických záležitostí (nálože v mostech, podminování ulic, budov) určí zmocněný generál zvláštní předávací oddíly pod velením důstojníka (major Fehre).
8) Jednotky jsou oprávněny vzít ze skladiště nutná množství potravin. Zbytek bude v pořádku předán orgánům Československé národní armády.
9) České obyvatelstvo nebude činit obtíže odcházejícím jednotkám. Dodatek protokolu: Generál Toussaint prohlašuje, že svými silami potlačí případná hnízda odporu německých jednotek, které neuposlechnou jeho rozkazů. Tento protokol okolo 16 hodiny
podepsali: Za Německou brannou moc : gen. Toussaint Za ČNR a vojenské velení Povstání: gen. Karel Kutlvašr, mjr. Jaromír Nechanský, pplk. Jaroslav
---------
Dne 10. května 1945 přilétla do Prahy vláda Zdeňka Fierlingera a po slavnostním uvítání měla první zasedání spolu s Českou národní radou. Dne 16. května se do Prahy vrátil Edvard Beneš.
Ještě v červnu 1945 sovětská vláda požadovala formou diplomatických nót potrestání signatářů Pražské kapitulace německých vojsk. Stalinovi se politicky nehodilo, že Praha byla osvobozena dřív, než do ní dorazila Rudá armáda. Za vinu se České národní radě kladlo, že 8. května přijala kapitulaci německých vojsk v Praze výměnou za volný průchod k Američanům. Co se Stalinovi nepodařilo tehdy dokázal s pomocí československých komunistů jen o pár let později.
Represe sice přišli brzy, již 5. června rozhodla československá vláda o pensionování generála Kutlvašra. Tehdy však ještě naposledy zasáhl prezident Beneš a všechny členy velitele povstání vyznamenal. Kutlvašr byl 26. května ustanoven velitelem V. sboru v Brně, ale už 1. srpna mu byla nařízena dovolená, která se prodlužovala.
V únoru 1946 byl určen zatímním velitelem III. sboru v Plzni. V květnu téhož roku se stal definitivním velitelem. Byl dokonce povýšen na divizního generála při příležitosti 28. října 1947.
V březnu 1948 byl penzionován. A definitivně zatčen 18. prosince 1948. Ve vykonstruovaném procesu byl 16. května 1949 degradován na vojína a odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. A ke ztrátě občanských práv.
Kapitulační listinu Německé branné moci v Praze podepsalo osm lidí. Jak dopali? :
gen.Toussaint - v roce 1947 odsouzen na doživotí
gen.Kutvašr - v roce 1949 odsouzen na doživotí
mjr. Jaromír Nechanský - 15.6.1950 popraven
pplk. Jaroslav Kadinka - 17let těžkého žaláře
Josef Smrkovský - 15let těžkého žaláře
dr. Josef Kotrlý - emigroval
prof. Albert Pražák - suspendován a doživotně pronásledován
pplk. František Bürger-Bartoš - degradován, odsouzen 8 měsíců žaláre a pak poslán do pracovního tábora.
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-prazske-povstani-275053
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kv%C4%9Btnov%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A9ho_lidu
https://www.fronta.cz/dotaz/pocty-padlych-na-uzemi-csr
https://www.valka.cz/topic/view/60769#218842
https://www.rozhlas.cz/ruda-armada-v-praze-opozdene-osvobozeni-8044773
Literatura:
KURAL,Václav; ŠTĚPÁNEK, Zdeněk. České národní povstání v květnu 1945, Praha, Karolinum 2008, ISBN 978-80-246-1376-5
