Článek
Jedno z vysvětlení je, že Sověti a Američané se dohodli zastavit na březích řeky Muldy. Vzhledem k tomu, že existuje několik řek se stejným názvem a oblast Schwarzenbergu leží mezi nimi, mohlo dojít k nějakému nedorozumění ohledně dohodnutých hranic. Dalším možným vysvětlením je, že spojenci oblast jednoduše přehlédli, dokud nebylo zjištěno, že není obsazená.
Vznikla tak díra v sovětsko-americké linii dotyku, kudy se příslušníci SS a Wehrmachtu mohli dostat do amerického zajetí ještě po 9. květnu.
Došlo k tomu, že v těchto městech a vesnicích vznikly lokální vlády vedené protifašistickými skupinami, kterým se souhrnně říkalo Svobodná republika Schwarzenberg. Peněžní jednotkou byla tehdy americká cigareta nebo libra soli.
Dne 11. května utvořili zdejší komunisté a sociální demokraté tzv. Antifašistický akční výbor, který převzal moc jak nad obecními úřady v městě a v okolních obcích, tak v okresním úřadě a odzbrojil zbytky německých branných sil. Docházelo i k zatýkání a mučení bývalých nacistů.
Tento akční výbor se potýkal s katastrofální humanitární situaci v okresu, kde musel zajistit výživu kromě místních obyvatel i pro 15 000 uprchlíků, válečných zajatců, vězňů apod. a marně žádal spojenecká vojska o pomoc.
Toto krátké období nakonec skončilo okupací oblasti sovětskými vojsky 24. června 1945, když definitivně do města Dchwarzenberg vstoupila sovětská okupační jednotka. I když postupné obsazování započalo již 9. června. Dne 24. června 1945, sovětský velitel vyhlašuje příkaz k rozpuštění těchto akčních výborů. Někteří aktivisté zůstali ve veřejných funkcích i po založení NDR.
Místní rady se zabývaly humanitárními otázkami, protože neobsazený okres Schwarzenberg nebyl v té době podporován žádnou vojenskou silou a vázly dodávky léků a potravin. Mezi problémy, jimiž se rady zabývaly, bylo udržování práva a pořádku, stejně jako řešení situace německých vojáků, kteří utíkali na západ, aby se vyhnuli sovětskému vězení.
Historický název enklávy „Svobodná republika Schwarzenberg“ je odvozen z románu Schwarzenberg od Stefana Heyma z roku 1984.
Literatura:
Stefan Heym, Schwarzenberg (Munich: Bertelsmann, 1984), ISBN 3-570-00140-7
Gareth Pritchard: Niemandsland: Historie neobsazeného Německa, 1944-1945. Cambridge University Press, Cambridge 2012. ISBN 978-1-107-01350-6
