Článek
Svobodné zednářství je uzavřená mezinárodní organizace, která je zasvěcena společnému cíli skrze rituály a obřady. Zednářství oficiálně vzniklo v roce 1717 v Anglii spojením několika lóží. V tzv. lóži se setkávají tzv. bratři, kteří tvoří bratrstvo a přijímají nové členy na základě kooptace během iniciačního obřadu.
Ustavující schůze první české zednářské lóže Národ se konala v pražské Celetné ulici 28. března 1919. Členy byli např. Alois Rašín, Viktor Dyk, bratři Karel a Josef Čapkové, Edvard Beneš, Jan Masaryk, Antonín Švehla. Na ní navázala Národní Veliká Lóže Československá.
Předchůdkyní Veliké Lóže České republiky byla Národní Veliká Lóže Československá. V neděli 25. února 1923 v 11 hodin byla ustanovena v budově paláce České banky ve Vodičkově ulici č. 41 v Praze.
V sobotu 27. října 1923 v 16 hodin bylo slavnostně vneseno světlo do NVLČs v již vysvěceném chrámu lóže J. A. Komenský v Husově ulici č. 9 v Praze. Práce se tehdy zúčastnilo celkem 72 bratrů. Mezi nimi byli i osobnosti jako: Alfons Mucha, Jaroslav Kvapil, Ladislav Syllaba, František Sís a Karel Weigner.
VLČR tak nyní sdružuje 31 aktivních lóží a její členská základna poprvé překročila hranici 700 členů. K obnovení Veliké Lóže Československé dne 17. listopadu 1990. Tehdy byla po desetiletích komunistického režimu obnovena činnost československých lóží a navázána kontinuita s tradicí sahající do 18. století. Současná VLČR je součástí celosvětové sítě regulérních Velikých lóží, které sdílejí společné principy a pravidla.
Předpoklady členství
Vyžadují se vlastnosti jako svobodomyslnost, občanská odpovědnost, tolerance, nezávislost v úsudku, věřící v „Nejvyšší Bytost“. Měl by respektovat mravní zákony dané lidem její tvůrčí silou.
Zednářství ponechává svým členům naprostou náboženskou svobodu. Zcela zásadní podmínkou je však víra ve vyšší moc, kterou zednáři nazývají Velikým Stavitelem Všehomíra.
Každý má možnost tento pojem vyložit podle svého přesvědčení: jako Boha kteréhokoli světového náboženství, nebo víru v přírodní zákony, které byly na počátku času ustaveny vyšší inteligencí tak, aby umožnily vznik, vývoj vesmíru a zrod živé hmoty.
Konkrétní podmínky přijetí
“ Zralým věkem se rozumí minimálně 21 let. Nejde však pouze o věk fyzický, ale především o osobnostní vyzrálost.
Svobodou rozumíme nezávislost myšlení a rozhodování. Uchazeč nesmí být nikým ani ničím ovládán či manipulován (např. sektami, totalitní ideologií apod.). Jasnými znaky nesvobody jsou také alkoholismus, drogová či jiná patologická závislost. Uchazeč musí být rovněž svobodný ekonomicky – tedy schopen poctivě uživit sebe i svou rodinu a nebýt závislý na milodarech či podpoře okolí.
Tolerance v našem pojetí znamená respekt k odlišnosti. Aby mohl být zachován pojem bratrství v rámci Řádu, musí každý zednář respektovat názory, smýšlení i náboženská přesvědčení ostatních členů, byť se od jeho vlastních liší. V lóžích proto svorně zasedají katolíci i evangelíci, židé i muslimové, voliči pravicových i levicových stran.
Co se rozumí dobrými mravy a dobrou pověstí, je většině lidí zřejmé. Minimálním předpokladem je proto trestní i občanská bezúhonnost (u uchazečů narozených před rokem 1971 požadujeme předložení lustračního osvědčení). Uchazeč zároveň nesmí být členem ani sympatizantem žádné organizace či hnutí, které směřuje k potlačování lidských a občanských práv a svobod, nebo hlásá rasovou, národnostní, náboženskou, třídní či jinou nenávist či nerovnost.
Naopak není podmínkou žádný konkrétní stupeň dosaženého vzdělání, společenské postavení, politická orientace, etnická či církevní příslušnost, ani jakýkoli jiný typ sociální identity. Zednářství se opírá především o charakter, vyzrálost a morální integritu člověka."
Jak vstoupit
Zednáři obvykle oslovují ve svém okolí muže, kteří podle jejich názoru splňují potřebné předpoklady. Pokud oslovený projeví zájem o Řád, následují rozhovory, jež mohou vyústit v podání žádosti o přijetí. V dnešní době je rovněž možné projevit zájem prostřednictvím internetu – na webových stránkách jednotlivých lóží jsou uvedeny kontaktní adresy či kontaktní formuláře. Je přirozené, že proces vzájemného seznamování bývá v takovém případě delší než u kandidátů, s nimiž mají zednáři osobní zkušenost. Důležité je sehnat si ručitele, který je jíž členem.
Když Vás osloví některý ze zednářů přímo, nebo odešlete svou žádost některé z lóží, vstupujete do procesu, v němž se stáváte Hledajícím. Cesta k případné iniciaci obvykle trvá několik měsíců i let. Důvodem nepřijetí může být například momentální osobnostní nepřipravenost či určité okolnosti, které lóže vyhodnotí jako překážku pro řádnou Práci.
Takový nový člen začíná na nejnižším stupni zasvěcení, učeň. Učeň se má především učit, tovaryš pomáhat a získávat zkušenosti a mistr odpovědně vykonávat svěřené úřady a povinnosti. Kromě docházky je člen povinen docházet spolehlivě ke společným obřadům a platit řádně členské příspěvky. Výše příspěvků se v jednotlivých lóžích může lišit, obvykle se však pohybuje v řádu několika tisíc korun ročně. Z bratrstva lze rovněž vystoupit, ale ani vystoupení nezbavuje bývalého člena povinnosti mlčenlivosti o zednářských tajemstvích.
Zdroje:
https://www.vlcr.cz/
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zednaru-raj-to-na-pohled-pred-100-lety-vznikla-prvni-ceska-l/r~6ebb3b6a514911e998d70cc47ab5f122/?lp=1
