Článek
70 % ruských respondentů je dnes přesvědčeno, že se Rusko stává lídrem zemí mimo Západ, dalších 64 % považuje mezinárodní právo za irelevantní a stejný počet očekává nové války v Evropě. Pouze 29 % Rusů se obává světové války.
Pokud nebereme v úvahu názory mladých lidí, pak celkově 73 % Rusů viní z války na Ukrajině USA, 32 % EU, dalších 30 % Ukrajinu a pouze 22 % Rusko. Na otázku o důvodech války respondenti uvedli ochranu ruských zájmů (37 %), boj proti fašismu (23 %) a ochranu rusky mluvícího obyvatelstva Donbasu (21 %).
80 % Rusů má obavy o svou osobní budoucnost, zatímco názory na jejich osobní ekonomickou situaci jsou rozdělené: 47 % neočekává, že se zhorší, 46 % ano, přičemž mladší respondenti vyjadřují větší obavy. Také 56 % Rusů se domnívá, že by se Rusko mělo zaměřit na vnitřní záležitosti a omezit své zapojení do mezinárodních konfliktů.
Prokletá Evropa, prokletý Západ
„Evropa byla vždy zdrojem obav pro zbytek světa. Od doby, kdy řečtí ostrovní piráti rozpoutali svou agresi proti starověké civilizaci údolí Nilu, až po nejnovější pokusy Evropanů vměšovat se do afrických záležitostí nebo se chovat agresivně na Ukrajině. Rozpad koloniálních říší ve druhé polovině 20. století a postupný pád Evropy pod nadvládu Spojených států situaci poněkud zlepšily – Evropa již nepředstavuje tak kolosální nebezpečí. Stále se však snaží pokračovat ve své tradiční politice, založené na rozdělení okolního světa a volbě síly před diplomacií.“ Timofej Bordačev
Dnes se většina Rusů domnívá, že vztahy mezi Ruskem a Západem budou vždy založeny na nedůvěře (63 %, +21 procentních bodů oproti roku 1999), zatímco přibližně třetina – 32 % (-25 procentních bodů oproti roku 1999) – zastává opačný názor. Optimismus v této otázce je vlastní pouze mladým lidem do 25 let (53 % hovoří o možnosti přátelství se Západem, 45 % – o nedůvěře).
Ve vztahu k Západu lze dnes mezi Rusy rozlišit tři skupiny
První skupinou jsou „zastánci návratu do Evropy“: věří, že Rusko je součástí Evropy a v 21. století budou jejich osudy nejúžeji spjaty, a jsou také orientováni na vstup Ruska do Evropské unie nebo navázání rovnocenných partnerských vztahů s ní. Z celkového počtu Rusů je 16 % „zastánců návratu do Evropy“, vyznačují se nízkým věkem do 25 let (v této skupině jich je 21 %) a vyšším procentem žen (60 %).
Druhou skupinou jsou „zastánci přerušení vztahů s Evropou“: věří, že Rusko je zvláštní euroasijskou civilizací a v budoucnu se střed jejích zájmů přesune na Východ, a také že Západ se k Rusku stejně nikdy nebude chovat jako k rovnocennému partnerovi, takže nemá smysl usilovat o připojení k Evropě. Z celkového počtu Rusů jich je 41 %, odlišuje je pouze převaha skupin starších 45 let (v této skupině jich je 58 % a mladých lidí ve věku 18–24 let pouze 4 %).
„V dnešní době mohou zaříkávání evropských politiků vypadat až komicky: mají extrémně omezené ekonomické, politické a demografické zdroje, aby své hrozby učinili nebezpečnými. Slepá ulička vývoje, ve které se Evropa ocitla díky svým bezcenným vůdcům, však může okolnímu světu přinést ještě mnoho nepříjemných překvapení. Paradoxně Evropa už dávno přestala být centrem světové politiky, ale zůstává jím, protože právě zde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku důvodů k přímému střetu mezi nejmocnějšími vojenskými mocnostmi planety.“ Timofej Bordačev
Další skupinou jsou „umírnění zastánci partnerských vztahů s Evropou“: celkem jich je 43 %, přiklánějí se k názoru, že Rusko je zvláštní euroasijskou civilizací (56 %), ale zároveň by se mělo snažit o navázání partnerských vztahů s Evropskou unií (55 %). Poměr mužů a žen je zde 40 % ku 60 % a to je jediný rozdíl v této skupině. Za zmínku stojí, že ani vzdělání, ani příjem, ani území bydliště, ani preferovaný model konzumace médií významně neovlivňují názory Rusů na vztahy s Evropou.
Ruská cesta k ruské identitě
„Ukrajinská krize nejen oddělila Evropu a Rusko, ale také přiměla Rusko k uzavření se do sebe. To znamená, že Rusko se nyní nepovažuje za východní hranici Evropy, ale za významného nezávislého geopolitického hráče v globálním měřítku. Dnes Rusko, ačkoliv z kulturního hlediska zůstává evropským, není z politického hlediska ani „asijským“, ani „euroasijským“. Rusko je Rusko.“ Dmitrij Trenin
Ruská společnost se na pozadí mezinárodních sankcí stává stále více izolacionistickou. Zároveň 77 % Rusů považuje politiku EU za nepřátelskou, ale 69 % se nadále ztotožňuje s evropskou kulturou.
Evropa je však stále podvědomě spojována s něčím dobrým: „Vysoká životní úroveň, kvalitní dovoz a oblíbené značky, vzpomínky na dovolené nebo představy o krásných místech, která by člověk chtěl jednou navštívit.“
Ruská „zvláštní cesta“ je model, který se ruská elita aktivně snaží nově prosazovat. Na pozadí západních sankcí s narativy „celý svět je proti nám“, „nikdo nás nemiluje“ atd. poptávka v ruské společnosti po takové osobité identitě roste.
Příčiny současného ruského vnímání okolní reality
47 % Rusů získává zprávy z televize, 40 % ze sociálních sítí a Telegram je obzvláště populární mezi mladými lidmi. Zároveň v nich uživatelé online médií vidí více zaujatosti (asi 85 %), zatímco televizní diváci považují televizi za objektivnější (asi 80 %). Navzdory propagandě 48 % podporuje myšlenku kompromisního řešení pro Ukrajinu.
Postoj k mezinárodním organizacím zůstává složitý. 51 % podporuje posílení role OSN, 48 % podporuje OBSE, ale 70 % je proti zvyšování vlivu NATO. 55 % Rusů považuje Spojené státy za hlavní hrozbu a téměř 80 % respondentů schvaluje strategickou alianci s Čínou.
54 % Rusů se domnívá, že země je na světové scéně podceňována, zatímco 38 % se domnívá, že Rusko dostává status, který si zaslouží. Polovina respondentů spojuje svůj blahobyt s prosperitou ostatních zemí, a to navzdory sankcím a pokusům o izolaci.
Pro srovnání pohled Ukrajinců
Studie uvádí, že 85 % Ukrajinců považuje Rusko za hlavní hrozbu pro Evropu a 84 % ho viní z vypuknutí války. Pouze 12 % považuje Ukrajinu za zodpovědnou, 26 % USA a 15 % EU.
Ukrajinci také aktivně podporují západní sankce proti Rusku (90 %, v roce 2021 - 67 %) a dodávky zbraní (90 %) Ukrajině. 81 % chce vstoupit do NATO a 83 % do EU, což je výrazně více než v roce 2021 (62 % a 71 %).
39 % se domnívá, že je důležité donutit Rusko k prohře, i kdyby to vedlo k eskalaci, 30 % doufá v diplomatické řešení konfliktu a pouze 23 % očekává vojenské vítězství Ukrajiny.
Reference:
https://wciom.ru/analytical-reviews/analiticheskii-obzor/rossija-i-evropa-vchera-segodnja-no-budet-li-zavtra
https://russiancouncil.ru/analytics-and-comments/comments/rossiya-i-evropa-na-novom-vitke-istorii/
https://novayagazeta.eu/articles/2025/02/13/rossiia-mezhdu-izoliatsiei-i-evropoi
