Článek
V Sovětském svazu stát reguloval ceny a jen zřídka je zvyšoval: například slunečnicový olej stál v letech 1965, 1970 a 1980 jeden a půl rublu za litr. Tuto stabilitu však často vyvažoval rozsáhlý nedostatek, přídělový systém potravin a nedostatek rozmanitosti.
Jeden sovětský vtip vypráví: “ Máte venku napsáno, že máte slevu na klobásu. Vzal bych si jednu." „To bohužel nejde.“ „Proč?“ „Protože klobása není!“ „Tak proč na ní inzerujete slevu?“ „Protože slevu máme, ale klobásu ne.“
V Československu bylo potravinářské zboží a domácí potřeby mnohem dostupnější, ale i tak panovala omezená nabídka a občasný nedostatek u jednotlivých položek.
Kurz obou nekonvertibilních měn byl nepřirozený a uměle stanovený. Přepočet byl k roku 1987 zhruba 8 korun za 1 rubl. Světská mzda se vyvíjela od 110 rublů v 70. letech do téměř 200 rublů v roce 1989. Ale tyto hodnoty se lišily podle jednotlivých republik (obyvatelé baltských republik měli až o 50% vyšší platy než zbytek SSSR) i region od regionu. Rozdíl byl mezi venkovem, kdy ukrajinští kolchozníci brali pouhých 70 rublů měsíčně a zbytek obdrželi v kolchozních naturáliích.
Československý průměrný plat byl v průběhu desetiletí cca o 80-100% vyšší než sovětský. Ještě v 70. letech byly československé platy nominálně nízké, ale inflace a zdražování v 80. letech rozhýbaly jejich růst až ke třem tisícům na konci dekády.
K úrovni života v SSSR jsme přibližovali mílovými kroky
SSSR
Za jeden rubl se dalo koupit:
- 100 krabiček od zápalek (krabička měla hodnotu jedné kopějky);
- 50 tenkých školních sešitů (jeden dvanáctistránkový sešit měl hodnotu dvou kopějek);
- 50 hovorů z veřejného telefonu (pro uskutečnění hovoru z telefonního automatu jste museli vhodit dvoukopějkovou)
- 20 jízd veřejnou dopravou (jízdenka na tramvaj/trolejbus/autobus stála 5 kopějek, jízdenky nebyly univerzální, takže jízdenky na autobus stály 5 kopějek, na trolejbus 4 kopějky a na tramvaj 3 kopějky);
- pětikilometrovou jízdu taxíkem – stála 20 kopějek za kilometr; plus poplatek za nastoupení do taxíku 20 kopějek .
- 3-6 kilogramů brambor
- deset vajec, 90 kopějek
- 10 cívek nití (10 kopějek za cívku);
- kapesní anglicko-ruský slovník s 18 000 slovy stál 57 kopějek;
- všichni školáci byli nuceni předplatit si „Pionýrskou pravdu“ – 1 kopějka za číslo – 1 rubl ročně;
- 3 litry benzínu, za 30 kopějek jste dostali např. 1 litr benzínu A-76 (od roku 1981), láhev Pepsi (0,33), mléčnou zmrzlinu, 0,5 litru kefíru, dovážené mýdlo, školní oběd (první, druhý, třetí chod, houska)
- jízda na kolotoči. Jízda stála 5 až 10 kopějek;
- lístek na dětské promítání stál 10 kopějek, pro dospělého 25 kopějek a na večerní promítání 50 kopějek
- Kornout plombirové zmrzliny stál jen 7 kopějek (později se cena zvýšila na 20 kopějek), ale mléčná zmrzlina stála 10 kopějek a ovocná 13 kopějek. „Kaštan“ – čokoládová zmrzlina na špejli 20 kopějek;
- mléčný koktejl za 10 kopějek;
- balíček žvýkaček sovětské výroby přesně za 1 rubl (dovážené žvýkačky byly dražší);
- dva Plombiry
- 93 kopejek broskvové šťávy, 3litrová sklenice
- 94 kopejek krystalového cukru, 1 kg (prémiový)
- v kantýně kompletní jídlo – předkrm, hlavní chod, kompot a housku (kompletní menu stálo 45–60 kopějek); oběd v dělnické kantýně stál asi 80 kopějek;
- lůžko v resortu během sezóny (za noc), pokud jste sehnali rezervaci
- 33 sklenic limonády se sirupem, nebo 8 litrů točeného kvasu ze sudu (který se naléval do smaltovaných plechovek)
– 12 kopějek za litr, nebo 10 sklenic rajčatové šťávy po 10 kopějkách za sklenici (místo pomerančového džusu, SSSR měl dostatek rajčat, ale žádné pomeranče), nebo 16 malých hrnků kvasu (po 6 kopějkách), nebo 5 lahví Narzanu po 20 kopějkách, nebo 3 lahve limonády po 30 kopějkách za lahev;
- káva stála 13 kopějek, pudinkový koláč 22 kopějek a bramborový koláč 15 kopějek);
- obyčejná „čajová“ houska stála 2 kopějky, zatímco vatrušky (tvarohové koláčky) a housky s mákem a marmeládou stály 10–15 kopějek); rohlíky v SSSR neznali
- chléb stál dle kvality a typu – 16–20–24 kopějek; - Dalo se koupit například až 5 borodinských bochníků za 20 kopějek za bochník; zpravidla měli nižší gramáž než československé chleby.
- 1 rubl 70 kopějek Klobása „Čajnaja“
- 1 rubl 80 kopějek Dětský froté ručník (GOST 11027-71), 100% bavlna nebo 1 americký dolar (od r. 1990)
-1 rubl 90 kopějek Kilogram čerstvého masa, kuře, 1 kg ("Modrý pták" mražená kuřata v SSSR měla modrou barvu)
A co jste dostali například za tři rubly?
- 2 rubly 90 kopějek. 1 kg vařené klobásy „Ljubitelskaja“.
- 3 rubly. 1 kg hovězího masa.
- 1 kg sýrů „Ruský“ a „Gollandský“.
- čínské tenisky.
- dámský střih vlasů + trvalá.
- pánské dovážené spodní prádlo.
- měsíční účet za elektřinu.
. role tapety.
A za 5 a více rublů?
- 5 rublů koňak KV utjug
- pokuta za porušení pravidel používání bezpečnostních pásů
- pokuta za vyhazování odpadků z oken a dveří vagónů vlaku
- pokuta za kouření ve vagónech vlaku a v metru
- pokuta pro cestující bez jízdenky v příměstských vlacích
- nádoba na vyvolání filmu (do 10 m)
- procesor KR580IK80
- harmonická ladička
- 5 rublů 25 kopejek nájemné za pokoj ve společném bytě
- 5 rublů 30 kopejek vodka Pšeničná
- 5 rublů 50 kopejek magnetická páska (cívka) typ A 4402-6
- vodka Stoličná, Moskovská, Limonná
- 5 rublů 60 kopejek vánoční ozdoby č. 3-87 (25 ks) z moskevské továrny na vánoční ozdoby
- 6 rublů polouzená klobása, 1 kg.
ceny obědů v jídelně
ČSSR
Za 8 korun čili jeden rubl se dalo koupit:
- 4 litry polotučného mléka v pytlíku
- 8 lístků na tramvaj v Praze nebo 4 na autobus a metro (od roku 1974)
- 1kg kostkového cukru, rovných 8 Kčs
- necelé tři bochníky chleba, ale s gramáží 1,2kg, což je více než vážily sovětské chleby, chléb stál 3 Kčs, cž odpovídá asi 40 kopějkám, za kilo chleba se platilo 2,6 Kčs
- 26 rohlíků, jeden stál 30 ha, to odpovídá asi 4 kopějkám za rohlík
- 8 vajec, jedno vejce stálo přibližně korunu
- jednu krabičku cigaret Start, Bakara nebo Inka, snad také Clea. V ČSSR se ceny cigaret lišily podle značky a doby, přičemž v 60. až 80. letech byly poměrně stabilní a levné. Nejlevnější značky jako Partyzánky stály kolem 1,60 Kčs až 2 Kčs (ovšem za 10 ks), zatímco populární Lípy byly k dostání za 2 až 4 Kčs. Ještě v 80. letech stály cigarety bez filtru do 5 Kčs. Až v první polovině šedesátých let přišly první cigarety s filtrem. Sparty (prodej od rou 1964) však stály kolem 12 Kčs, oficiálně 8 Kčs. Na konci 80. let byly populární Petry. Z Egypta se dovážely kleopatry, z Francie zase Gitanes nebo Gauloises, ale i Marllboro. Cena za „Ameriky“ od dvaceti korun nešla s průměrným platem dohromady. Britské značky byly ještě dražší.
- podle značky 3-4 točená piva, lahvovou Plzeň
-7,5 Kčs stálo čtvrt kila kuřecího masa
- Pivo (10°): 1,50 - 2,50 Kčs
- 20 dkg zadního hovězího, hovězí zadní (1kg): cca 40 - 50 Kčs
- hladká mouka stála 3,20
- kilo rýže vyšlo na 5 Kčs
- máslo 10 Kčs za 250g
- brambory 1,80 Kčs
- smetana 5,70 Kčs za 0, 25l
- 0,30 dkg párků, párky 1kg za 25 Kčs
- jablečný mošt stál 9,50 Kčs za 0,7 litru
- bílé víno 20 Kčs
- olej 25, 40 Kčs, to je oproti SSSR cena téměř dvojnásobná (asi 12 Kčs)
- benzín normál stál 6 Kčs za litr
- benzín speciál stál 6, 50 Kčs za litr
- lístek do kina stál 2,50, 5, 10 Kčs podle filmu
- taxi stálo oficiálně 7kčs za 5km, plus nástupní tarif, ale v praxi se dávaly velké „tuzéry“. Cena přesně odpovídala té sovětské do kopějky.
- oběd ve školní jídelně stál 3, 80 Kčs
Další ceny
Ceny oběda v závodních jídelnách a restauracích podle cenových skupin různily: Kromě vývaru, který stál s kapáním 1 Kčs, se nabízela také vydatnější gulášovka, dršťková nebo bramboračka (kolem 2 Kčs), z hlavních jídel guláš (6,10 Kčs), svíčková (7,10 Kčs), sekaná (4,50 Kčs), vepřová pečeně (5,40 Kčs), vařené hovězí s bramborem (6,40 Kčs), smažený vepřový řízek (9,90 Kčs) nebo rizoto (4,80 Kčs). Smažák byl v nabídce od konce 70. let a stál 5,40 Kčs. Ceny okurkového, mrkvového, zelného nebo rajčatového salátu se pohybovaly kolem koruny padesáti haléřů. Biftek s vejcem stál 13 Kčs. Ceny v luxusních pražských restauracích se pohybovali nad 30 Kčs za hlavní jídlo a od 5 do 10 Kčs za polévku.
Barevná televize se objevila na pultech v roce 1982 a tehdy stála 4 410 Kčs.
Dámský plášť stál při tehdejším průměrném platu zhruba 1 200 Kčs, asi 40% tehejšího platu, cena klasického svetru byla 188 Kčs. Svetr od Gucciho a texasky Lee Cooper či Wrangler nebo L Strauss byly pochopitelně dražší, ale v Praze se daly sehnat i mimo Tuzex. Texasky se prodávaly např. na Andělu. Prádlo a boty značek Puma a Adidas se vozilo z Jugoslávie stejně jako desky se západní muzikou nebo komiksy. Desky bylo možno dovézt též z bulharského Balkantonu. Dostupné byly již přes černý trh i digitálky. Problém byl jen s nedostatkovými baterkami do nich.
Zahraniční a kvalitní domácí potraviny se kromě Tuzexu dali na konci socializmu zakoupit poněkud dráže v prodejnách ESO ve větších městech. Oblíbená byla tehdy „Kindervajíčka“ i čokoláda Milka. Kvalitní sirupy Sanquick (s ovocnou složkou až 50%) se daly zakoupit i v běžných prodejnách, levnější byli tuzemské sirupy Ovocit.
Na kafíčko?
V ČSSR se cena kávy výrazně lišila podle období a kvality. V roce 1964 stálo 100 g kávy 18 Kčs. Koncem 80. let (kolem roku 1989) se cena balíčku pražené kávy (100 g) pohybovala kolem 24 Kčs. V restauracích se cena černé kávy v 70. letech pohybovala obvykle v řádu jednotek korun.
Zmrzlina v ČSSR stála nejčastěji mezi 1 až 3 Kčs v závislosti na druhu a době. Běžná točená zmrzlina či sněhová se prodávala kolem 1–2 Kčs, zatímco kvalitnější smetanové nebo v čokoládě (např. červený tvaroh) stály přibližně 3 Kčs. Ceny byly velmi stabilní po většinu 70. a 80. let. Točená zmrzlina na ulici stála od 1 do 1,50 Kčs. nanuky stály kolem dvou korun Ledňáček a jiné i méně.
Srovnání
Základní potraviny byly v SSSR levnější o 20% až o polovinu. V ČSSR zase na rozdíl od SSSR alespoň základní a nejen základní potraviny v obchodní síti vůbec byly. Levnější byla rovněž sovětská veřejná doprava než ta československá, ale i zde platí to co výše. Spoje byly řídké nepravidelné a pokud vůbec přijela tramvaj, tak zcela určitě ne podle jízdního řádu. Vedle kvantity je tudíž nutno zvažovat vždy i kvalitu služeb a produktů a ta se mezi oběma státy prakticky nedá srovnávat.
Náklady bydlení byly obdobné jen energie byly v SSSR výrazně levnější (teplo i elektřina). Rozdíl v koupěschopnosti obyvatel i přes sovětskou láci byl však dvojnásobný ve prospěch Čechoslováků. Příčinou byly mnohem vyšší příjmy, dík vyspělejší a výkonnější československé ekonomice, dokonce i za socializmu. V sovětských obchodech stejně žádné zboží většinou nebylo. Levnější benzín nebyl pro Sověty také žádnou výhrou, protože většinou na rozdíl od Čechoslováků neměli auta (59 vozů/ 1000 ob. ku 170/ 1000 ob. v Československu v roce 1989) ve kterých by ho projezdili.
Reference:
https://soviet-life.livejournal.com/1582828.html
https://www.stena.ee/blog/tseny-na-produkty-i-tovary-v-sssr
https://zeny.iprima.cz/dalsi-zdrazovani-skolnich-obedu-kolik-staly-v-minulosti-prekvapive-srovnani-199574
https://www.toprecepty.cz/clanky/9788-jidelni-listek-z-roku-1974-smazeny-rizek-stal-9-90-kcs-okurkovy-salat-byl-za-1-50-kcs-a-nejdrazsi-biftek-s-vejcem-za-13-kcs/
https://www.lifee.cz/trendy/predrevolucni-neresti-jake-cigarety-se-kourily-za-komunismu-a-kolik-staly_3621.html
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/283406-kolik-staly-potraviny-v-roce-1989-a-nyni-velke-srovnani
https://www.kupi.cz/magazin/clanek/25347-ceny-potravin-socialismus
