Článek
V minulosti byly moldavské volby poznamenány obviněními z ruského vměšování, včetně masivního systému podplácení voličů, v jehož rámci bylo 15 milionů dolarů převedeno 130 000 Moldavcům, což je asi 10 procent aktivních voličů.
Průzkumy nyní naznačují, že strana PAS čelí vážné výzvě ze strany nominálně proruských nebo protievropských opozičních stran, které by jí mohly odejmout parlamentní většinu.
Bez solidní většiny by vláda mohla mít potíže s dokončením náročných ekonomických a politických reforem potřebných pro členství v EU, zatímco se nadále potýká s hlubokou chudobou, přetrvávající inflací a relativně velkým počtem ukrajinských uprchlíků.
Parlamentní volby v Moldavské republice v roce 2025 se podle parlamentu.md konají 28. září. Do parlamentu Moldavské republiky bude zvoleno 101 poslanců a volby budou prohlášeny za platné, pokud se jich zúčastní alespoň třetina voličů registrovaných na volebních seznamech. Celostátní volební práh se liší v závislosti na typu kandidátky: pro strany je to 5 %, pro volební bloky 7 % a pro nezávislé kandidáty je práh 2 %.
Každý volič má právo volit se dvěma volebními lístky: jedním pro celostátní volební obvod a druhým pro jednomandátový volební obvod. Každý volič má stejnou právní moc.
V celostátním volebním obvodu (který zahrnuje celé území Moldavské republiky a volební místnosti v zahraničí) bude 50 poslanců voleno na základě poměrného zastoupení (na uzavřených kandidátních listinách stran).
V jednomandátových volebních obvodech je 51 poslanců voleno na základě většinového hlasování, jeden za každý volební obvod, a to i z volebních obvodů zřízených pro voliče mimo zemi a z obcí na levém břehu řeky Dněstr.
v Moldavské republice účastní parlamentních voleb 15 politických stran, 4 volební bloky a 4 nezávislí kandidáti.
Moldavští občané mohou volit odkudkoli. Mají možnost volit poštou. Poštou mohou volit občané následujících zemí: Spojené státy americké, Kanada, Norsko, Švédsko, Finsko, Island, Japonsko, Korejská republika, Austrálie a Nový Zéland.
Moldavští občané v diaspoře (více než milion lidí ze 3,5milionu) mají k dispozici 301 volebních místností, kde mohou volit v parlamentních volbách.
Zúčastněné politické strany
Strana akce a solidarity (PAS) – listina se 104 kandidáty, v čele s Igorem Grosuem, současným předsedou parlamentu. Strana prosazuje evropskou orientaci a proreformní sdělení.
Naše strana (PN) – má 102 kandidátů, v čele s Renatem Usatîim. Prezentuje se jako protisystémová alternativa, kritická vůči současné vládě.
Evropská sociálnědemokratická strana (PSDE) – do soutěže vstupuje s 86 kandidáty, v čele s Tudorem Ulianovschim. Prosazuje umírněnou sociálnědemokratickou vizi.
Strana Demokracie doma (PPDA) – účastní se s 88 kandidáty, v čele s Vasile Costiucem. Strana se prezentuje s reformním poselstvím.
Liberální strana (PL) – registrovala 57 kandidátů v čele s Mihaiem Ghimpuem. Zachovává tradiční unionistický diskurz.
Moldavská národní strana (PNM) – registrovala 54 kandidátů s Dragoșem Galburem na vrcholu seznamu. Zaměřuje se na národní hodnoty.
Křesťansko-sociální unie Moldavska – představuje 53 kandidátů v čele s Gabrielem Călinem s důrazem na sociální a tradiční hodnoty.
Aliance pro sjednocení Rumunů (AUR) – účastní se 62 kandidátů v čele s Borisem Volosatîiem a prosazuje sjednocení s Rumunskem.
Strana „Renaștere“ – předložila seznam 71 kandidátů v čele s Vadimem Mișinem s poselstvím zaměřeným na suverenitu a tradicionalismus.
Strana Šance (PS) – má 87 kandidátů, v čele strany je Alexei Lungu. Poselství se zaměřuje na sociální spravedlnost a hospodářský rozvoj.
Liga měst a obcí (LOC) – registruje 68 kandidátů v čele se Sergiu Perciunem, kteří se zasazují o decentralizaci a podporu místních samospráv.
Strana změny (PS) – má 50 kandidátů v čele se Ștefanem Gligorem, kteří propagují poselství modernizace a protikorupčních reforem.
Zelená ekologická strana (PVE) – představuje 45 kandidátů v čele s Anatoliem Prohnițchim s ekologickou agendou orientovanou na ochranu životního prostředí.
Národně liberální strana (PNL) – registruje 42 kandidátů v čele s Vitalií Pavlicenco s unionistickým a proevropským diskurzem.
Strana národního sjednocení „Domov“ (PRNA) – má 39 kandidátů v čele s Valeriu Climencem, kteří podporují spojení s Rumunskem a prosazují národní identitu.
Volební bloky
Vlastenecký volební blok socialistů, komunistů, Srdce a budoucnost Moldavska – vedený Igorem Dodonem, sdružuje PSRM, PCRM, Republikánskou stranu „Srdce Moldavska“ a Stranu pro budoucnost Moldavska. Listina se 110 kandidáty.
Volební blok „Alternativa“ – vedený Ionem Cebanem, zahrnuje Národní alternativní hnutí, PDCM a Občanský kongres. Listina se 106 kandidáty.
Volební blok „Împreuna“ – tvořený Stranou změny a Zelenou ekologickou stranou, se účastní s 60 kandidáty.
Blok „Unirea Națiunii“ – zahrnuje PNL a PRNA se 79 kandidáty.
Preference
Podle průzkumu organizace Watchdog Moldova a Centra sociologického výzkumu CIBRES Research by Strana akce a solidarity podporovaná Maiou Sandu získala 29,7 % hlasů. PAS je vládnoucí stranou a má parlamentní většinu.
Na druhém místě v průzkumu je Vlastenecký blok, aliance socialistů a komunistů, která sdružuje stranu vedenou bývalým premiérem Viktorem Şarlevem a formaci bývalého Baškana Gagauzska. Volební blok by získal 13,2 % voličských záměrů Moldavanů.
Na třetím místě v počtu voličských záměrů je Naše strana vedená Renatem Usatîiem se 7,5 %. Jiné průzkumy ji však neřadí mezi první trojku, co se týče volebních záměrů.
Průzkum provedený Mezinárodním republikánským institutem na žádost amerických úřadů ukazuje, že PAS by získala 39 % hlasů, Vlastenecký blok 22 % a blok Alternativa vedený starostou Kišiněva 10 % hlasů.
Za hlavního činitele vlivu byla označena organizovaná zločinecká skupina „Šor“ a politický sjezd Bloku „Vítězství“, který se konal v Moskvě v červenci 2025, tuto strategii veřejně demonstroval. Uprchlý vůdce Ilan Shor prohlásil, že „jedinou záchranou“ pro Moldavsko je „spojení s Ruskou federací“, čímž potvrdil podřízenost své politické agendy ruským zájmům.
Ústřední volební komise zamítla registraci Bloku „Vítězství“, což vyvolalo řadu právních sporů. Operace „Matrjoška“ byla dezinformační kampaň, která zveřejňovala „tři vymyšlené příběhy týdně“ prostřednictvím mediálních kanálů považovaných za důvěryhodné. Kanály přidružené k Russia Today, jako je Sputnik Moldavsko, šířily falešné zprávy o politice EU vůči Moldavsku.
„Záleží na nás, zda se těmto tlakům podaří nás zastavit, nebo zda nás naopak posílí a posílí. Loni jsme celému světu ukázali, že se dokážeme postavit na nohy a volit tváří v tvář mnohem větším silám. Nyní musíme udělat rozhodný krok a zvolit parlament, který Moldavsko povede do Evropské unie,“ prohlásila Maia Sandu.
Reference:
https://stirileprotv.ro/stiri/international/alegerile-parlamentare-din-republica-moldova-2025-tot-ce-trebuie-sa-stii-despre-scrutin-partide-si-mizele-politice.html
https://stirileprotv.ro/stiri/international/cine-candideaza-la-alegerile-parlamentare-din-republica-moldova-lista-celor-23-de-concurenti-electorali-inscrisi-in-cursa.html
https://www.euronews.ro/articole/cel-mai-recent-sondaj-inainte-de-alegerile-din-moldova-lupta-stransa-pas-blocul-patriotic
