Článek
Zálohový systém by měl postupně startovat od poloviny roku 2025 s cílem dosáhnout zpětného odběru 90% hmotnosti všech nápojových obalů uvedených na trh. A to zhruba do čtyř let. Ministerstvo také upozorňuje na dosažení limitů ve stávajícím systému třídění přes kontejnery, který by systém zálohování vhodně doplnil.
Jedním z problémů třídění přes žluté kontejnery je fakt, že ne každá lahev je v takové kvalitě, aby se z ní dala vyrobit znovu lahev na nápoj. V takovém prostředí může být odpad kontaminován a není jej proto možné použít k další výrobě. Velká část takto tříděného odpadu se dnes proto využívá například pro výrobu plen, koberců nebo textilu pro automobilový průmysl. Zálohový systém by pak zaručil recyklaci obalového odpadu v potravinářské kvalitě.
Ministr zemědělství Marek Výborný upozorňuje, že je potřeba nastavit systém efektivně tak, aby náklady na zálohování neměly dopady na konečné spotřebitele. Ti by podle jeho slov měli zaplatit navíc pouze zálohu, která jim při vrácení obalu v prodejně bude vyplacena zpět.
Zálohováním by se měl také snížit počet plastových lahví a plechovek, končících v černých popelnicích, okolí silnic, na ulicích, nebo přímo ve volné přírodě. Jejich dopad odnáší především obce, které na úklid musí vynaložit nezanedbatelné peněžní prostředky.
Ministerstvo životního prostředí se nyní vypořádává se zhruba 700 připomínkami k návrhu novely o zálohování, která má zálohování nápojových obalů zavést.
Podle agentury STEM z loňského listopadu vyplývá, že pro zavedení systému zálohování je 83 % populace. To, že obaly nebudou pohozené v příkopech a v přírodě si od zálohování slibuje téměř dvě třetiny obyvatel České republiky (61 %). Podle odpovědí bude zálohování motivovat k vyššímu vracení zálohovaných obalů (56 %), odrazovat od odhazování do příkopů a černých popelnic (53 %) nebo zajistí vyšší recyklaci materiálu (43 %).
