Že nikoho MS klubů nebaví? Reakce fanoušků a sázkařů vypovídají o opaku

„Není důvod se domnívat, že FIFA někdy udělá něco správného,“ pronesl kdysi na adresu fotbalové organizace komik John Oliver. Psal se rok 2014 a FIFA tehdy pila krev fotbalové veřejnosti svými nápady uspořádat mistrovství světa v Rusku nebo v Kataru. Takových stížností bylo v té době slyšet na adresu FIFA hodně. Organizace se neštítila uspořádat nejsledovanější sportovní akci světa v zemi, kde jsou vážným způsobem pošlapávána lidská práva - dokonce dvakrát za sebou.

Pokud ale neřešíte etickou rovinu a zajímá vás pragmaticky jen hledisko vydělaných peněz, můžete Johna Olivera a tisíce dalších rýpalů ignorovat. Podle webu sportsvalue vydělala FIFA za MS 2018 5,2 miliardy dolarů. O 4 roky později v Kataru tento rekord ještě překonala - 6,5 miliardy dolarů.

Ve FIFA litovali jen jediného - že takový balík mohou vydělat jen jednou za čtyři roky. Právě proto přišel současný předseda organizace Gianni Infantino s nápadem pozměněného formátu mistrovství světa klubů. 32 týmů z celého světa, měsíc zápolení, celkem 64 zápasů. První ročník tohoto šampionátu byl naplánován na letošní rok 2025. V momentě, kdy vzniká tento článek, se schyluje k osmifinálovým utkáním.

Opět se rozhořela v médiích bouře. Novináři, fotbaloví experti i sami fotbalisté byli proti. Reportér Gavin Cooney na sociální síť X napsal: „Infantinovo klubové mistrovství světa: Nechtěný, nabubřelý, bizarní turnaj.“ Souhlasil s ním také trenér Thomas Frank, který povede v příští sezóně klub Tottenham Hotspur: „Kdo to chce? Nikdo. Zařazení klubového mistrovství světa je podle mého názoru směšné a je třeba vést větší diskusi o počtu odehraných zápasů za rok – ale to už není pro nás, spíše pro evropské týmy.“

Protestní hlasy se ozvaly také u nás. Na mistrovství světa klubů nenechali nit suchou například autoři fotbalového podcastu Nosiči vody, tedy Luděk Mádl, Jaromír Bosák a Karel Tvaroh.

S argumentací odpůrců nového turnaje lze v mnoha ohledech souhlasit. Že je to pračka peněz, že je to riskantní podnik, který ohrožuje zdraví fotbalistů, že turnaj zcela zastiňuje jiné akce, které si zasluhují pozornost (mistrovství Evropy hráčů do 21 let, mistrovství Evropy žen). Všechny tyto argumenty mají své opodstatnění. Jen v jedné věci se přepočítali. Totiž že mistrovství světa klubů nikdo nechce.

Asi nikoho nepřekvapí, že nový turnaj je fotbalovým svátkem pro fanoušky v Jižní Americe.

Je stará známá věc, že v Brazílii nebo Argentině je fotbal náboženství. Fanoušci milují národní ligy i regionální šampionáty. Co je ale pro ně zvláštním kořením, to je konfrontace s Evropou. Proto stálo vždy mistrovství světa nad všemi ostatními akcemi. Proto je počítání historických trofejí oblíbeným tématem pro internetové memes.

MS klubů 2025 je další šancí ukázat, že v Jižní Americe se hraje fotbal stejně kvalitní, ne-li kvalitnější než v té bohaté Evropě. Když Botafogo porazilo 19. června PSG a o den později Flamengo skolilo Chelsea 3:1, v Brazílii se mocně slavilo. Přesně tyto okamžiky jsou pro tamní fanoušky ty nejvzácnější a nejradostnější - jejich klub to nandal bohatému soupeři z Londýna nebo z Paříže.

A co Evropané? Nebo konkrétněji, co Češi, kteří na turnaji nejen že nemají jediného klubového zástupce, ale dokonce ani jediného hráče v dresu zúčastněného klubu?

Světe div se - také se baví.

Zde na medium.seznam.cz se už před dvěma týdny objevil zajímavý článek bloggera 90 minut. Uvádí zde, že „šlágry“ například mezi Arsenalem a Manchesterem United ztratily svou výjimečnost. Proč? Hrají se až příliš často.

„Pokud chcete přidávat, přihoďte mi něco nevšedního. Přihoďte mi Konferenční ligu, kde uvidím APOEL Nicosia porážet loňského finalistu z Fiorentiny. Nebo nové Mistrovství světa klubů. Já chci vidět, jak evropské týmy vypráskají nástroj saúdskoarabské propagandy Al Hilal.“

Za pozornost stojí také komentáře fanoušků pod články o jednotlivých zápasech. Počtem sice nedosahují úrovně Ligy mistrů či Eura, ale jejich vyznění je jednoznačné. Ale vesměs si fanoušci notují, že je tato soutěž, kde se potkávají elitní kluby z Evropy, Ameriky, Asie nebo Afriky, baví.

Pojďme nyní od subjektivních postřehů k řeči čísel. Co může vypovědět o zájmu o mistrovství světa klubů 2025 více, než statistiky sázení? Zde docházíme k zajímavému závěru: tento šampionát je pro klienty sázkových kanceláří v těchto dnech vůbec nejoblíbenější sportovní událostí. Tak například na Tipsportu rozsázeli klienti na výhru Interu Milán nad Fluminense v osmifinále MS klubů 3 miliony korun. Ještě působivější je částka 4 miliony korun, která byla vsazena na výhru Manchesteru City nad Al Hilálem.

Kromě jednotlivých zápasů fanoušky také zajímá, kdo vyhraje MS klubů 2025. Podle webu Ruik.cz mají největší šanci Real Madrid, PSG a Manchester City, a sázkaři souhlasí. Právě na celkové vítězství těchto klubů sázejí nejvíce.

Z jiných souběžně hraných sportovních událostí snese srovnání s MS klubů jen Wimbledon. Na první utkání Carlose Alcaraze na Wimbledonu, bylo vsazeno 3,5 milionů korun. Jde přitom o jednoho z nejsledovanějších tenistů planety, u zápasů takových hráčů, jako jsou Fonseca nebo Norrie, sázkové kanceláře počítají obrat ze sázek v řádu „pouhých“ stovek tisíců korun. Právě startující Wimbledon vždy platil za nejzajímavější sázkařskou událost měsíce července. Letos má tedy silnou konkurenci.

Protestní hlasy tak zřejmě budou v průběhu let pomalu utichat. Vždyť mistrovství světa klubů akceptovali i ti, kvůli kterým byl tento projekt v ohrožení - zástupci klubů z Evropy. Pomohl k tomu ten tradičně nejúčinnější přesvědčovací argument - peníze. Na nově vytvořeném turnaji si týmy zahrají mnohem menší množství zápasů než v takové Lize mistrů. Přitom si mohou vydělat více peněz. A protože mají kluby po sezóně, mohou k turnaji přistupovat s čistou myslí. V průběhu MS klubů nemusí vůbec řešit aktuální postavení v tabulce domácí ligy, jako je tomu během ročníku Ligy mistrů.

Nakonec jsou všechny strany spokojené, a protestní hlasy tedy tvoří jen izolované ostrovy. Můžete nesnášet organizaci FIFA jak chcete, můžete mít vůči jejímu fungování sebevíce připomínek, ale musíte se smířit s tím, že jí to zase prošlo.