Článek
Když se řekne „vzácné zvíře“, většina z nás si představí tygra nebo pandu. Jenže skutečné klenoty českých zahrad jsou často mnohem nenápadnější, nebo naopak tak unikátní, že pro jejich záchranu muselo Česko vyvinout špičkové technologie. Naše zoologické zahrady se staly moderními laboratořemi a genofondovými bankami, které dávají naději druhům odsouzeným k zániku.
1. Pražský zázrak jménem luskoun
Pokud byste hledali zvíře, které je v roce 2026 absolutním „hitem“ evropské zoo scény, je to luskoun krátkoocasý. Zoo Praha je jednou z pouhých dvou zahrad v Evropě, které tyto šupinaté savce chovají, a jako první na kontinentu je dokázala úspěšně rozmnožit.
- Proč jsou tak vzácní? Luskouni jsou nejvíce pašovanými savci světa kvůli svým šupinám a masu. V zajetí jsou extrémně nároční na stravu – v Praze pro ně připravují speciální „kaši“ z larev včelích trubců.
- Hvězda jménem Šiška: První evropské mládě luskouna, samička Šiška, se v Praze těší výbornému zdraví a stala se symbolem toho, že i ty nejnáročnější druhy lze v lidské péči zachránit.
Pohled na luskouna, který vypadá jako oživlá šiška z jiného světa, je zážitkem, za kterým do Česka jezdí turisté z celého světa.
2. Safari Park Dvůr Králové: Poslední naděje pro nosorožce
Východočeský Safari Park ve Dvoře Králové drží v rukou osud celého živočišného druhu – nosorožce tuponosého severního. V divočině zbývají poslední dvě samice, které jsou navíc v keňské rezervaci Ol Pejeta. Obě se však narodily právě ve Dvoře Králové.
- Vědecký průlom v roce 2026: Nejde jen o pozorování zvířat. Dvorský tým je světovým lídrem v projektu umělé reprodukce. Pomocí odběru vajíček a následného oplodnění v laboratorních podmínkách (IVF) se vědci pokoušejí o nemožné – nechat mládě severního bílého nosorožce odnosit náhradní matkou (příbuzným nosorožcem tuponosým jižním).
- Proč tam jet? I když poslední jedince u nás neuvidíte, můžete navštívit jejich blízké příbuzné a podpořit projekt, který je v moderní biologii srovnatelný s přistáním člověka na Měsíci.
„Zachraňujeme druh, který jsme jako lidstvo vlastní hloupostí téměř vyhubili. Česko je v tomto úsilí světovou velmocí,“ říkají odborníci ze Safari Parku.
3. Ďáblové z Tasmánie v srdci Evropy
Věděli jste, že Praha je jedním z mála míst mimo Austrálii a Tasmánii, kde můžete spatřit ďábly medvědovité? Tito draví vačnatci čelí ve své domovině decimující chorobě (nádorovému onemocnění tváře) a zoologické zahrady hrají klíčovou roli v jejich záchranném programu.
Jejich expozice v pražské zoo je unikátní nejen zvířaty samotnými, ale i prostředím, které přesně simuluje tasmánskou buš. Pozorovat tyto „čerty“ při krmení, kdy vydávají své typické skřeky, je mrazivý a fascinující zážitek zároveň. V roce 2026 se navíc mluví o úspěšném zapojení pražských „ďáblů“ do mezinárodního genetického programu.
4. Gaviálové: Prehistoričtí vládci vod
Zatímco krokodýla viděl každý, gaviál indický je úplně jiná káva. S jeho úzkými čelistmi plnými ostrých zubů vypadá jako tvor z druhohor. V Zoo Praha najdete jednu z nejvýznamnějších chovných skupin mimo Indii.
- Vzácnost: V přírodě zbývá posledních pár stovek dospělých jedinců.
- Technologické zázemí: Gaviálové potřebují specifické proudění vody a teplotu. Pražský pavilon Čambal je technickým unikátem, který tyto podmínky simuluje natolik věrně, že se zde gaviálové cítí jako v indické řece.
5. Menší, ale o to cennější: Nenápadné poklady
Nejsou to jen velcí savci. České zoo se specializují i na drobné druhy, které jsou kriticky ohrožené:
- Vejcorodí savci (Ježury): Opět pražský unikát, kde se podařilo tyto podivuhodné tvory kladoucí vejce rozmnožit.
- Krutihlavové a vzácné ptactvo: Zoo Plzeň se specializuje na chov vzácných druhů ptáků a plazů palearktické oblasti, které jinde v expozicích nenajdete.
- Lemuři v Jihlavě: Jihlavská zoo patří k evropské špičce v chovu malých opic a poloopic, přičemž některé druhy lemurů jsou v divočině na pokraji vyhynutí.
Závěr: Proč na tom záleží?
Někdo by mohl namítnout, že držet zvířata v zajetí není správné. Jenže pro druhy jako luskoun nebo severní bílý nosorožec jsou moderní zoologické zahrady v roce 2026 jedinou šancí na přežití. Peníze, které utratíte za vstupenku, putují přímo na záchranné projekty v terénu – ať už jde o ochranu pralesů v Indonésii nebo protipytlácké hlídky v Africe.
České zoo jsou dnes světově uznávanými centry vědy a ochrany přírody. Návštěva luskouní samičky Šišky nebo pohled do očí gaviála tak není jen zábavou, ale vyjádřením podpory úsilí, které vrací přírodě to, co jsme jí vzali.
Které z těchto zvířat vás fascinuje nejvíce? Věříte, že moderní technologie a umělé oplodnění dokážou zachránit druhy, jako je severní bílý nosorožec, nebo bychom se měli soustředit spíše na ochranu jejich přirozeného prostředí? Podělte se o svůj názor v diskusi.
