Článek
Narodil jsem se v roce 1989, takže s troškou nadsázky lze ještě říci, že jsem dítě komunismu. Samozřejmě, tehdy bylo ještě všechno jiný, krásný, prostý, i když vlastně černobílý. V televizi se vysílali české filmové skvosty, no uznejte sami - Marečku, podejte mi pero, Jáchyme, hoď ho do stroje, Kulový Blesk nebo Na Samotě u Lesa. Je jasné, že herci jako byli Sovák nebo Menšík se nerodí každý den. No prostě, doba toho konce 90.let byla kouzelná. Lidé spolu upřímně komunikovali, dělali spontánní věci, stavěli bunkry, chodili na obyčejné výlety pěšky, radovali se z maličkostí a nosili volný plandavý tepláky nebo kšandy a bylo to fajn. Babičky mívaly ty kouzelný šátky na hlavě, to si taky pamatuju.
Já tady samozřejmě nebudu rozebírat celý svůj dosavadní život, to by se Vám udělalo asi zle. A mně možná taky nejspíš. Ale přece jen je mi už přes třicet let, čím je člověk starší, tím má větší pocit, že čas rychleji letí. Asi to znáte. Mladí lidé nikam nespěchají a starší lidé se snaží dohnat to, co v mládí zameškali. Každý jsme nějaký. Ale určitě si ne každý z nás pamatuje dobu, kdy ještě neexistovaly sociální sítě. To znamená facebook, instagram, viber, tik-tok a mohl bych pokračovat. Tenkrát frajer nemohl poslat dívce fotku během pěti vteřin. Ta holka nemohla ukazovat svůj zadek a sdílet jeho fotky na instagram tak, aby během pěti minut měla patnáct zpráv od různých borců. Lidé nemohli organizovat akce prostřednictvím sociálních sítí, nemohli si zjistit spoustu informací. Zatímco dneska dokážeme díky tomuto „fenoménu“ prakticky všechno. Je to dobře nebo špatně ?!
Věřte nebo ne, já už prakticky šest let pracuji u mobilního operátora, jsem v každodenním kontaktu s lidmi všech věkových kategorií. Zažil jsem toho za svou éru opravdu hodně a i za těch relativně krátkých šest lest byl vývoj v oblasti telekomunikací a sociálních sítí obrovský. Pro mě je to psychicky náročný, přiznám se, že tu práci už nedávám a jsem vysátý jak houba. Když mi párkrát někdo řekl. Kámo, však sedíš na židli a máš tam pohodu, jen kecáš s lidma, tak jsem si vždy myslel, že mu dám přes držku. Psychicky opravdu velmi náročná práce, rozhodně ne pro každýho, taky se to u nás celkem točí a ta fluktuace je vysoká. Ale největší psychopat a labil - to jako myslím sebe, tam pořád je. Zajímavé a smutné zároveň. A ještě víc smutné je to, že jsem prakticky už závislý na sociálních sítích a bohužel jak se říká, jdu s dobou.
Dřív to tak nebylo. Ale poslední dobou ten pocit ve mne čím dál víc sílí. Sociální sítě a jejich používání obecně - je čiré zlo. Nebavím se teď o používání telefonu nebo některých aplikací, abychom si rozumněli. Existuje samozřejmě celá řada super aplikací a vychytávek, který lidem usnadní život - jízdní řády, mapy, navigace, slevy v obchodech. Myslím tím klasický virální trendový sociální sítě - facebook, instagram, viber, snapchat, tik-tok a potom třeba only fans a další, který já naštěstí pomalu ani neznám. Ještě tak platit za to, že mi nějaká girl pošle prdel nebo to z druhý strany. Z toho jsem už naštěstí vyrost. Ale obecně sociální sítě totálně degenerují a morálně znemožňují zejména mladé lidi. Dnešní mládež se o nic nezajímá, oni vůbec nečtou knihy, nejsou iniciativní, důslední. Sociální sítě ničí zejména vztahy nebo spíš obecně komunikaci lidí navzájem mezi sebou. Umí vůbec frajer pozvat holku na rande jinak než, že ji napíše zprávu na instagramu ? Umí spolu lidé komunikovat, když je nějaký problém ? Mají muži ještě vůbec úctu k ženám ? Dneska je tak strašně snadný někoho pobláznit, ale zároveň taky někomu ublížit nebo zničit mu život. Na internetu dokáže být každý hrdina, ale realita je potom jiná.
Jsem přesvědčený, že většinu problémů, které lidé mají, způsobují právě sociální sítě. Tím myslím deprese, smutný nálady, pláč, nebo naopak agresivitu, výbuchy zlosti, pocity méněcennosti a podobně. Sociální sítě jsou takovou bublinou, takovou drogou, která nás strašně ovlivňuje. Jdu jen tak po městě a každý kouká do mobilu. Borec div nenapálí do sloupu. Jedu vlakem do práce a každý kouká do mobilu. Prakticky kdykoliv skoro všichni koukají do mobilu. Dokonce znám pár párů, co spolu chodí. Oni jdou ty jo po městě, drží se za ruce a koukaj upřeně do mobilu a jdou dál. No vskutku super podívaná. To vždycky nechápu. To je ta „komunikace“, o které jsem psal. Navíc spousta mladých lidí si najde na sociálních sítích své hrdiny nebo idoly a snaží se jim vyrovnat. Nebo se snaží být někým, kým nejsou. Lidé nežijí své životy a příliš se soustředí na dění kolem sebe. Každý chce být influencer, tik-toker a schopných, normálních lidí , použitelných do běžných prací , je naopak čím dál méně. A já se tomu nedivím. Já maturoval v roce 2008 a řeknu Vám, i tehdá to bylo všechno úplně jiný. Pořád jsem měl pocit, že lidé k sobě navzájem měli větší úctu, jinak jsme se oblékali a trošku fungovali. Dneska se může stát, že úplně obyčejný člověk žijící normální život udělá někde nějakou chybu nebo se mu stane trapas…a za chvíli to ví každý. Ten člověk o pozornost třeba ani nestojí a sdílení tohoto obsahu mu může způsobit třeba i doživotní následky.
To je ta největší stinná stránka sociálních sítí. Žádná transparentnost, ale pravý opak. Schopnost někoho během minuty zničit, ovlivnit mu život. Stalking. Když k tomu připočtu možnost najít si dnes prakticky vše na internetu, nemůžeme se divit, že se mladí lidé o nic nezajímají, že úroveň žáků ve školách je pořád nižší …Já dokážu pochopit lidi, kteří se snaží opravdu vytvořit něco zajímavého pro druhý nebo chtějí někoho pobavit. Upřímně, od srdce, bez konkrétního záměru. Jenže takových lidí je podle mého málo. Naopak, převažují nesmyslná egoistická, sprostá, nebo naprosto bezduchá videa o ničem, které člověku akorát vymejvaj mozek…a druzí se tomu smějí…ona i úroveň humoru je čím dál nižší. Srolujte si nahoru a pro připomenutí si pusťe film Marečku, podejte mi pero. To byl panečku humor par excellance ! Srdce zaplesalo…Ale polonahé kroutící se čtrnáctileté holky hihňající se do mobilu, týpky, kteří neumí poskládat tři souvislý věty za sebou, ale lidé milují jejich videa nebo hatery, kteří si dělají jméno na účet ostatních, tak to opravdu vidět nechci, nemusím a je to hnus.
Ostatně, facebook jsem si smazal už víc než před rokem a vůbec mi nechybí. Ostatní sociální sítě používám zřídka, samozřejmě, někdy musím, ale ten stagnující a degradující trend tam vidím čím dál víc a prostě nechci toho být asi úplně součástí…Naopak, raději si přečtu nějakou pěknou literaturu nebo pustím dobrý film :) Nebo si udělám domácí steak, není nic lepšího než se kvalitně najíst. To se potom spinká ..)))
Můžete a nemusíte se mnou souhlasit, ale ten trend a ta síla sociálních sítí může opravdu ještě víc zasáhnout naši společnost a její úpadek. Otázkou je, dá se tomu nějak bránit ??!
Myslím si, že úplně ne …
