Článek
Pojďme si nejdříve shrnout stav v jakém se naše Evropa nachází v kontrastu světového dění a nástupu „nového šerifa“ prezidenta Donalda Trumpa v USA. Svět se ocitl v etapě tvorby nového světového řádu, kde již nebudou hlavním hybatelem kulturní války na život a na smrt nebo nekonečné debaty o množství pohlaví či tížívá nutnost přepisovat dějiny. Hlavním hybatelem nového světa bude síla ať ekonomická nebo vojenská, technologická vyspělost a tvrdý, pragmatický přístup.
EU vlajka
Jak jsme na tom v Evropě? Máme drahé energie, všeobjímající byrokracii, která brání rozvoji a chabou obranu. Ono se stačí pro dokreslení podívat na to z čeho vzniká bohatství nejbohatšího Američana a Evropana. Ono stačí porovnat původ bohatství nejbohatšího Američana Elona Muska a Evropana Bernarda Arnaulta. Zatímco tolik kritizovaný Musk vděčí za své bohatství technologickému rozkvětu, tak Arnault prodeji předražených kabelek, prémiového alkoholu nebo luxusních parfémů. Tento příklad je vše vypovídající o rozdílnosti dvou světů.
Přestože se vším z projevu J.D. Vance nesouhlasím, tak ho beru jako důrazný budíček pro celou Evropu. Sice prvotní reakce evropských státníků včetně některých našich je v duchu starého vzorce chování. Zpochybňování toho, že takový projev nepatří na bezpečnostní konferenci nebo výsměch, že projev je určen pro americké publikum, a ne evropské či automatické odmítání z arogantního přesvědčení o své neomylnosti. Věcná debata o pojmenovaných faktech ale chybí. Ať tak či onak Evropa stojí před novým světem a je potřeba začít reagovat činy. Ne jen arogantním pohoršováním, zesměšňováním a zlehčováním situace nebo přímo řečníka. Nutně je potřeba rozjet zbrojní průmysl a škrtnout restrikce, které tomu doposud bránily, i když válka na Ukrajině trvá 3 roky. Bezpečnost bude zkrátka tím nejdůležitějším v nejbližší době. Ruku v ruce se zbrojením resuscitovat průmysl, polít živou vodou podnikatelské prostředí a nastartovat technologický pokrok. Toho lze dosáhnout jedině tím, že rychle a intenzivně zatočíme s byrokracií, víru v modlu Green dealu nahradíme rozumným přístupem k životnímu prostředí a přestaneme se bát silných lídrů. Přeci jen silný lídr nemusí být vždy extrémistický blázen, ale někdo s jasnou vizí, který má hlavně odvahu ji naplňovat, i když z počátku může někoho bolet a nebojí se obklopit kompetentním týmem.
Co to znamená pro nás doma v ČR? Zatočit s byrokracií, zjednodušit systém a fungování státní správy jen na to nejnutnější. Naslouchat a pomoc byznysu, malým, větším, ale hlavně mladým podnikatelům. Vrátit lidem možnost růstu a dosažení úspěchu, pokud jsou šikovní, pracovití a odvážní. K tomu bude potřeba vybrat nové týmy lidí s kompetencemi, odvahou a schopností naslouchat i jiným názorům než vlastním. Kdo je zatím na výběr? Celoživotní trhovec s jasným zájmem posílit své firmy a co zbude rozdat mezi lid. Bojovník proti migrantům, kteří naštěstí ještě dlouhou dobu nebudou chtít žít v naší zemi a budou chtít kotvit v Německu, Francii nebo Švédsku, kde mají mnohem štědřejší sociální systém než u nás. Chlápka, který má rád silný auta a motory všeho druhu krom těch elektrických. Profesora politologie, který sice porazil vrchního estébáka, pozvedl ČR k respektu v zahraničí, ale utopil další potenciál v potřebě vyjít vstříc partě mladých levičáků, z kterých by staří komunisti měli radost nebo lokálních politiků, kteří nedohlédnou za hranice svého milovaného městečka. Anebo v poslední době čím dál hlasitější stoupenkyni reinkarnace bolševiků, kteří naší zemi přivedli na buben a způsobili v minulosti opravdu nehezká zvěrstva.
Výběr nikterak valný, ale o to víc má smysl se zaměřit na výběr lidí do týmu těchto lídrů, aby jim pomohli nebo je zkrátka dotlačili k tomu, aby se skutečnými lídry stali. A to dřív, než se toho chopí všehoschopní jedinci, který pro svůj osobní zájem slíbí hory i s horákama a budou schopni nás všechny prodat za „zlámanou grešli“. S novými lidmi, byť ve starém dresu to určitě půjde. Zkrátka to jen udělejme znovu a lépe.
Lukáš Otys
