Článek
Nízký věk dožití, vysoký počet infarktů, obezita daleko nad českým průměrem. Nedostatek kardiologů, stomatologů, pediatrů a dalších lékařů. Pokud toto zkombinujete, dostanete jasný obrázek o tom, jak vypadá zdravotnictví v Karlovarském kraji. A bude hůř.
Není se čemu divit, že obyvatelé na Karlovarsku jsou nespokojeni se současným stavem lékařské péče. A to téměř každý druhý. Důvod je jednoduchý. Zmíněný nedostatek všech lékařů způsobuje dlouhé čekací lhůty a zanedbávání preventivních prohlídek. Není výjimkou, že se na volné místo u zubaře čeká půl roku. Pokud tedy máte kliku a vůbec nějakého máte. Na jednoho stomatologa totiž připadá neuvěřitelných 1 647 lidí. Ale nedostatek dentistů pořád není ani zdaleka tím největším problémem.
Nejhorší situace se týká kardiologů a pediatrů. Ke kardiologům se váže i jedna smutná statistika. Máme jeden z nejvyšších počtů infarktů na obyvatele, ale zároveň jsme premianty, co se týče krevního tlaku. Pravda je ovšem taková, že vysoký krevní tlak se u nás nezjišťuje v takové míře jako ve zbytku republiky. Opět pro srovnání pracovišť ambulantní kardiologie je v kraji na sto tisíc obyvatel 2,7. Celostátně je to ale 6,8 pracovišť.
Nemocnice na kraji republiky
Pediatři zase nejsou vůbec. O čemž se nově přesvědčili v Aši. Tam od června chybí dětský lékař pro 900 dětí a nikdo je nechce nově přijmout. Když se někomu poštěstí, může dojíždět 70 km do Karlových Varů, ale i tam čekárny pomalu praskají ve švech.
Kromě pediatrů takto končí praktičtí lékaři. Ve Žluticích v dubnu skončil praktický lékař, pediatr je tam pouze jednou týdně. Dalších 1 000 pacientů tak musí obvolávat karlovarské ordinace a prosit, jestli nemají pár míst navíc.
Aš nebo Žlutice ale nejsou žádnými obskurními výjimkami. Vzhledem k tomu, že polovina všech pediatrů v kraji je starší 65 let, a průměrný věk praktického lékaře se pohybuje kolem 60 let, je otázkou času, kdy zkolabuje péče v dalším městě nebo dokonce celém okrese.
Situace v kraji je již teď na hranici kolapsu a nemůžeme si dovolit čekat dalších několik let, jestli se náhodou něco nezmění. Pokud nic neuděláme, tak zdravotnictví v kraji půjde od desíti k pěti, a pak rovnou k nule. Naštěstí má kraj prostředky, kterými může smrtelnou zatáčku na poslední chvíli vybrat.
Zdravotnictví
Vybrání zatáčky
Ze všeho nejdříve musíme přivést zpět do kraje mladé lékaře a zdravotní sestry. Nebude to jednoduchý úkol, když mají německé platy hned za rohem, ale systémem benefitů a dotací můžeme propast mezi českými a německými platy narovnat.
Takto již funguje program, který nabízí praktickým lékařům dotace na podporu vzniku a rozšíření ordinací. To je důležitý program, který by přivedl do kraje nové obvodní doktory.
Zároveň musíme podporovat i studenty medicíny, kteří pochází z Karlovarského kraje. To se již děje. Student, který se přihlásí k programu může dostat 150 000 korun za každý rok studia. Výměnou za následnou službu na Karlovarsku. To je štědrý program, ale dokážu si ho představit mnohem větší. Přeci jenom za upsání se k několikaleté službě není 150 000 korun úplně hodně.
Kromě podpory začínajících lékařů musíme za každou cenu udržet v chodu i současné ordinace, které často vedou doktoři již v důchodovém věku. Motivační příspěvky, které v současné době fungují jsou dobrý start.
Podpora lokálních ordinací, příchod mladých lékařů, bez toho to nepůjde. Ale v neposlední řadě se nesmí zapomínat na rozsáhlou péči, kterou nabízí Karlovarská nemocnice. Ta musí projít rekonstrukcí, která zvýší její kapacity, ale hlavně se nově zřídí komplexní onkologické centrum a traumacentrum pro vážné úrazy. Nejbližší onkologické centrum je totiž v Plzni nebo v Praze, což je vzhledem k vážnosti situace velmi daleko.
Karlovarský kraj potřebuje zachránit zdravotnictví, které je v současné době téměř ve stavu klinické smrti a je nutná radikální změna. Možná dokonce léčbu šokem, kterou by přinesli mladí vystudovaní lékaři, v kombinaci s plány na podporu a renovaci nemocnic a ordinací. Pokud takové programy opravdu vzniknou, povede se Karlovy Vary postavit zpět na nohy.
Lukáš Otys
