Článek
Pátému románu Scarlett Wilkové Vesklačka se věnuje 18. epizoda bookcastu Proč je to bestseller, kterou si můžete poslechnout na Spotify nebo YouTube:
Před Vekslačkou, která vyšla v březnu 2025 v Mottu, vydala Scarlett Wilková čtyři romány a knižní portrét Hany Zagorové. Jako novinářka mimo jiné sbírala příběhy pro Paměť národa. Proto se i její předchozí romány soustředily na témata z novodobé historie ČSR, například osudy řeckých imigrantů (Až uvidíš moře, 2022) nebo poválečného pohraničí (Když přišli psi, 2024). Také Vesklačka se odehrává ve 2. pol. 20. století, dějištěm je Ostrava.
Na zádech: iniciační pád
Hlavní hrdince jménem Alma Hálková je v době měnové reformy v roce 1953 třináct let. Žije už jen s otcem, zubařem, v krásné vile. Otec se rozhodne dům prodat, aby měli finance k cestě za hranice, když vtom nastane „měna“. Rodina tak přijde nejen o nemovitost, ale i o peníze, neboť hotovost ztrácí hodnotu.
Almin otec vyzkratuje a vyrazí zabít soudruha, kterému vilu prodal a který ho přesvědčoval, že reforma nebude. Tím Alma ztrácí i otce, protože ten se záhy ocitne ve vězení a až do amnestie v 60. letech je zavřený v uranovém lágru. Alma má naštěstí babičky, které se o ni mohou starat, ale ze života na vysoké noze padá na společenské dno.
V dětské naivitě si vyčítá, že zkázu rodiny způsobila ona, a zařekne se, že už nikdy nesmí dopustit pád do chudoby. Sama sebe zakleje do údělu celoživotně vydělávat – „shánět“ – peníze. Jenže éra komunistů v čele státu se teprve rozbíhá, podnikání není možné a Alma má kádrově špatný původ. Jediné způsoby, jak přijít k penězům, jsou nelegální. Začíná šmelit s nedostatkovým zbožím.
A to všechno jsem musela snášet proto, že jsme najednou neměly peníze. Vše, co bylo před tátovým odchodem, bylo krásné, barevné a voňavé, protože táta peníze vždycky měl. Bydleli jsme v naší krásné vile, v níž byly dva záchody a koupelna […] Všechno, co následovalo, bylo ošklivé, šedivé a páchnoucí. Babičky a já jsme najednou neměly nic, jen babiččin malý byt.
V první části knihy sledujeme, jak se Alma škrábe zpět na nohy – jak získává postavení, status osoby, za kterou v Ostravě zajít, když něco potřebujete. Křivda, která na začátku její vekslácké dráhy stojí, je vylíčena sugestivně a my dívčino zoufalství prožíváme spolu s ní. Proto jí od začátku držíme palce, i když se zároveň obáváme, zda neuzavírá smlouvu s ďáblem.
Almin osud připomíná mafiánské ságy o vzestupu a pádu ve stylu Kmotra nebo Zjizvené tváře. Motor příběhu, který na začátku román nakopne, jej udrží v chodu až do konce, i když v závěru už dojíždí na volnoběh. Nic z toho, co se Almě stane později, totiž nemá takovou sílu.
Vekslačka jako jeden z bestsellerů jara 2025
Román je psán jako Alminy vzpomínkové zápisky. Později je prokládají kapitoly z pohledu jejího syna Dušana. Almin život se protíná s několika muži, kteří končí neslavně. Alma zatím bohatne a stává se královnou ostravského černého trhu. Má celoživotní neopětovanou, nešťastnou lásku – Eduarda, muže z prominentní stranické rodiny. Eda si drží Almu od těla, protože taková známost se nehodí k jeho postavení.
Prostě a bez příkras
Styl, jakým je Vekslačka napsaná, nemusí vyhovovat každému – zejména čtenáři, kteří mají rádi vzletné literární obraty, sofistikovaná vyjádření zabalená do promyšlených souvětí, budou z Alminých prostých zápisků rozčarovaní. Protagonistka jako by se stavěla do role naivky, kterou nezajímá nic než vydělávání peněz. Popisuje věcí, které se kolem ní dějí, jako by stávaly samy. Reaguje na ně pokrčením ramen ve smyslu „aha, vydělala jsem další peníze, nechápu, že tu příležitost nikdo neviděl“.
Morální dilemata doby neřeší a spolupracuje klidně s režimem a jeho představiteli, když jí to pomůže k dalším penězům a beztrestnosti. Sleduje kolem sebe idealisty, kteří za normalizace upadají do letargie (její kamarádi Zdeněk a Vláďa), anebo celkově rezignovanou společnost, utápějící se v industriální šedi 70. let.
Což Alma nechápe, protože jí obchod s valutami a nelegálním zbožím umožňuje žít v luxusu. Jediné, co nemůže mít, je Eda, a tak se upíná na syna Dušana. Ten se v 80. letech stává jakýmsi veksláckým princem, do prostředí pěšáků postávajících před Tuzexem jako postavy v kultovním veksláckém filmu Bony a klid (1987, rež. Vít Olmer) se s ním ale nepodíváme. On je kápo, nemá potřebu zdrhat před VB pasážemi.
Zápisky se zámlkami
Vesklačka coby román vystavěný na Alminých zápiscích je už z podstaty takového vyprávění selektivní – zdá se, jako by Alma ze svého života vynechávala to nejzajímavější a klíčové okamžiky přecházela mávnutím ruky. Porušuje základní spisovatelskou poučku „show, don’t tell“, a přesto se Vekslačka čte dobře. Čím to je?
- Jasně definovaný cíl, který nám protagonistka často explicitně připomíná – máme tendenci jít s postavou, která ví, co chce.
- Neformální osobité vyjadřování s krátkými větami a hovorovými prvky: hrdinka mluví napřímo, nešroubovaně, syrově.
- Dobové prvky, jejichž známost pamětníky potěší a na nepamětníky bude působit jako encyklopedie tehdejšího životního stylu.
- Vyprávění ovlivněné plynutím paměti – jako bychom skutečně seděli s Almou na kafi a naslouchali jejímu toku řeči.
- Kritické momenty podávané věcně, neafektovaně – vyvolávají dojem silné osobnosti.
- Nečernobílé nemoralizující vyznění – dává prostor vlastní čtenářské interpretaci (může být bráno i jako minus).
Bez vyznění
Vekslačka nás dovede do porevolučních let, kdy stárnoucí Alma ztrácí potřebu v zápiscích pokračovat a vyprávění za ni dokončuje Dušan. Jak rodina dopadla, se dozvídáme zprostředkovaně, což může být pro čtenáře dalším zklamáním. Román nemá žádné vyznění. Alma nedochází k prozření, život jí nenabídne ani sladkou tečku zadostiučinění, ani potrestání.
Musíme se smířit s tím, že Vekslačka vyprchává do ztracena jako bubliny z limonády, jejíž chuť je vyhnaná cukrem, ale výživová hodnota žádná. Přesto ten „šmak“, který chytne na začátku, vystačí na přelouskání 320 stránek, jež jsou díky jednoduchému stylu velice čtivé.
Pokud se vám líbily knihy jako Hotýlek (2015) Aleny Mornštajnové nebo Odvaha (2024) Markéty Lukáškové, nálada a atmosféra Vesklačky vám nejspíš sedne taky, navíc si příběh vychutnáte bez výraznějších temných tónů a emocionálních propadů.
Hodnocení: 75 %
Poslechněte si epizodu podcastu Proč je to bestseller o Vekslačce (na YouTube nebo Spotify) a dejte mi vědět do komentářů, jestli s mou recenzí souhlasíte.
SCARLETT WILKOVÁ: VESKLAČKA
VYDALO Motto, Albatros Media, a. s., 2025
STRAN 320 / CENA 429 Kč
