Článek
Petr Stančík, narozen 1968, na sebe jako prozaik upozornil v roce 2008 románem Pérák, který zpracovává protektorátní městskou legendu o prvním českém superhrdinovi s nadpřirozenou schopností skákat a kydlit nacisty. Stančíkův nejvýraznější „prózářez“ přišel ale až o šest let později románem Mlýn na mumie, za nějž roku 2015 dostal Magnesii Literu za prózu.
Další tvorba Petra Stančíka
Komisař Leopold „Poldi“ Durman, který je hlavním hrdinou Mlýnu, se díky svým gastrosexuálním orgiím stal u čtenářů natolik populární, že mu Stančík věnoval i několik pozdějších povídek – „Ďáblovu kostrč“, „Zabíjačku zlatého prasátka“ nebo „Pláč tisíce křišťálových očí“ si můžete volně poslechnout na Českém rozhlasu. Na úspěch Mlýnu na mumie autor navázal romány Andělí vejce, Nulorožec a Pravomil.
Vedle beletristické tvorby pro dospělé Stančík píše knihy pro děti – série H2O nebo Jezevec Chrujda, rozanimovaný také jako 7dílný večerníček. No a konečně, ve Stančíkově bibliografii najdeme také non-fiction tituly jako Praha kafkovská nebo Praha ožralá, rovněž zpracovaná Českou televizí do svérázného průvodce po hospodách.

český spisovatel a historik Petr Stančík (2021)
Román Zasvěcení temnotou vydalo roku 2024 brněnské nakladatelství Druhé město. Už v samém názvu slyšíte střet dvou protikladných sil – světla a tmy. A rozporů je tato rozsahem nevelká, ale významově nahuštěná kniha plná.
Absurdní důsledky kulturních válek a živých městských legend
Na poli fantastické literatury můžeme Zasvěcení temnotouklidně přiřknout subžánrový přívlastek post-apokalyptický. Ale garantuju vám, že takové „post-apo“ jako od Stančíka jste ještě nikdy nečetli ani neviděli. Ocitáme se někdy v blíže neurčené budoucnosti. Jediné, co víme jistě, je, že se příběh odehrává po konfliktu – tzv. Hodinové válce – lidstva proti UM neboli Umělému Myšlení.
Nelekejte se toho, že by Stančík naskakoval na trend tématu AI. Je to post-apo z Prahy, kde se kvůli kolapsu společenského řádu udály v zásadě dvě věci:
- Veškeré kulturní války současnosti přerostly jako houby po atomovém výbuchu ad absurdum, čímž Zasvěcení temnotou získává i satirický nádech. Za výsměchem se ale skrývají hlubší myšlenky.
- Veškeré mysteriózno, magično a mystično Prahy od pohanských dob, přes středověk a novověk až po dnešek obživlo a stává se realitou, v níž obyvatelé města musí žít.
Hřiště představivosti
Stančík si tak vytvořil prostor, který nemá mantinely a nemusí se omezovat žádnými limity, kromě limitů jeho vlastní imaginace. Už v předchozích románech uchvacoval jsou obrazotvorností, ale to, co se děje v Zasvěcení temnotou, je i v rámci autorovy tvorby extrém. Je to 200% Stančík; Stančík nafrčenej Stančíkem; Stančík, co jde zkrátka „do plnejch“.
V knize najdete nějakých 180 stran textu a na každé z těch stran je nápad (i víc), který by sám o sobě vystačil na samostatnou fantastickou povídku. Lidský počítač na Strahově, gang otromotorkářů u Vyšehradu, pirátská loď na pohon ze spalovaných knih, organizace popelářů fungující jako tajná policie ÚNOS, experimentální trestanecká kolonie v podobě šťastného středostavovského předměstí. A to je jen zlomek. Naštěstí jsou mezi tím vším i konstanty dobra, na které se hrdinové mohou spolehnout i v čase a místě chaosu – tuzemský rum (ten jediný pravý!), kolomaz, poctivé tvarohovo-makovo-povidlové buchty a alchymistický zázrak známý též jako pivo.
Vysoce individuální, jen ne rychlé čtení
Příběh není tak snadné převyprávět. Sledujeme osobu jménem Planeta, kterak prochází Prahou křížem krážem. Řeší hádanky, aby na těch správných místech nacházela ty správné symboly a artefakty. Má dva společníky a knížku po dědovi, vázanou v jeho vlastní kůži i s hrudním ochlupením. Díky v knize obsaženým návodům nejen na sexuální zasvěcení v bdělém i snovém stavu se Planeta snaží dosáhnout cílů nejvyšších – osvobození, prozření, splynutí těla a duše.
Při letmém pohledu na stránky by se mohlo zdát, že knihou bez problémů prolétnete, ale každá z vět jako by se rychlému čtení vzpírala. Musíte zpomalovat, brzdit, abyste dokázali vstřebat a docenit veškeré významy, které Stančík do svých slov ukryl. A stejně si můžete být jistí, že se vám to daří jen částečně.
Po dočtení vám zbydou nezapomenutelné obrazy, takové výjevy z horečnatých snů. Na každého čtenáře přitom zapůsobí něco jiného. Ať už to bude uzenář na hřbitově, milování v kamnech, kazatelské dveře nebo ještěrky vozící dýmku.
Shrnutí
Tuhle knihu na konci opustíte s dojmem, že sice možná nevíte, o čem přesně byla, ale zároveň s jistotou, že jste četli něco naprosto jedinečného. Zasvěcení temnotou není pro každého a mnohé čtenáře nejspíš odradí tím tornádem nápadů, do kterého je hodí a nechá je v něm rotovat bez jistoty bezpečného usednutí.
Pro někoho chmurné prognózy o tom, že díky rozvoji AI bude brzy moct kdokoliv napsat cokoliv, se tváří v text Zasvěcení temnotou Petra Stančíka třesou v kolenou. Dám ruku do kolomazi na to, že nikdo a nic – ani sebelepší umělá inteligence – nebude nikdy umět psát tak jako tento spisovatel. Dobře, nebo špatně? Co na tom záleží. Prostě tak… stančíkovsky.
Hodnocení: 80 %
PETR STANČÍK: ZASVĚCENÍ TEMNOTOU
OBÁLKA: Jakub Šolín s použitím obrazu Štěpána Jiráka
VYDALO Druhé město, Brno 2024
STRAN 192 / CENA 349 Kč