Článek
K tomu je třeba odvahy k pokračování zásadních reforem pro posun našeho hospodářství a průmyslu do 21. století. Když se ale podívám do programového prohlášení nové vlády, nic takového tam nevidím.
Brzdí nás nedobudovaná infrastruktura i technologická zaostalost řady průmyslových odvětví. Důraz je třeba klást především na vzdělanou společnost a investice do nových odvětví průmyslu pro 21. století. Důležité téma vidím také v razantní modernizaci veřejné správy.
V jakých odvětvích vidím největší potenciál?
- Moderní energetika: Nestačí jen Dukovany. Musíme připravit i Temelín a pokračovat v projektu malých modulárních reaktorů. Energetika ale není jen o zdrojích – potřebujeme moderní řízení soustav a chytré sítě pro obnovitelné zdroje. To je cesta pro stabilní, udržitelné a bezpečné energie. S jadernou energetikou souvisí i rozvoj jaderného ekosystému. Vývoz jaderných technologií má do budoucna velký potenciál stát se jedním z pilířů českého exportu. To zahrnuje nejen účast a rozvoj špičkového českého průmyslu na „velkých jaderných blocích“, ale i v tématu malých modulárních reaktorů (SMR).
- Udržitelné technologie: Kolejová vozidla, elektromobilita a zelená energetika už dnes tvoří 20 % českého exportu. Jsme v tom dobří a rétorika současné vlády našim exportérům výrazně škodí. Toto odvětví má významný exportní potenciál dalšího růstu. S tím je ale důležité přijmout, že udržitelnost je nejen průmyslovým, ale i politickým tématem.
- AI a digitální revoluce: Roztlačili jsme projekty jako AI Gigafactory a nová vláda musí navázat legislativou a investicemi. Digitální infrastruktura má potenciál nejen hospodářský, ale je důležitá také pro naši obranyschopnost a rezistenci společnosti.
- Obranný průmysl: Máme výhodu ve velké strojírenské a elektrotechnické průmyslové tradici. To jsou oblasti, které mají velký potenciál pro výrobu moderních obranných technologií a budování nových průmyslových kapacit pro oblast obrany.
Nic z toho ale nebude nikdy fungovat, pokud se nám nepodaří na trh práce dostat nové lidi. Investice do modernizace našeho hospodářství je jedna věc, ale nedostatek kvalifikovaných pracovních sil je možná tím nejpalčivějším problémem. Hodně cestuji po naší zemi, mluvím s firmami a ve všech případech se setkávám s problémem nedostatku zaměstnanců. Česko tedy musí změnit i svou politiku v lákání nových kvalifikovaných pracovních sil ze zahraničí. Samozřejmě s patřičným prověřováním osob ze strany bezpečnostních složek. Je potřeba být v tom více aktivní a investovat do našeho zahraničního zastoupení – například rozšiřovat i ve spolupráci s partnery z průmyslu síť Českých center a pořádat zde více aktivit jak pro propagaci naší země, tak kurzů intenzivní výuky češtiny.
Pilířem našeho hospodářství musí zůstat malé a střední podniky. Je třeba kontinuálně pokračovat ve snižování byrokratické zátěže a ochraně volného trhu. Nebojme se otevřít téma zrychlených odpisů pro vyšší motivaci k investicím soukromého sektoru.
Nesmíme ale ani zanedbat příchod nových velkých investic s vysokou přidanou hodnotou, především do hospodářsky slabších regionů. To nepůjde, pokud nebude mít stát připravené strategické lokality, které se díky námi založené organizaci SIRS připravují například v Dolní Lutyni či v Chebu. Tam jsem ještě jako ministr vedl několik jednání s významným investorem a vše se zdá být na dobré cestě.
A z pohledu Starostů ještě jedna důležitá věc, a to je euro. Byznys po něm volá a data nejen Svazu průmyslu a dopravy mluví jasně. České firmy jsou na přijetí společné evropské měny připraveny a ročně tratí řádově miliardy korun jen za kursové zajištění. My Starostové přijetí eura dlouhodobě prosazujeme jako nutnost nejen pro naši exportní ekonomiku, ale euro má v současné geopoliticky nejisté době i význam pro těsnější propojení s eurozónou.
