Pár minut záblesků, týdny utrpení. Změní Protivín novoroční ohňostroj?

To, co je pro jedny pomíjivou zábavou, znamená pro zvířata panický boj o přežití a pro ulice města mrak plný těžkých kovů. Přísně řešíme ekologii a bezpečnost, ale při oslavách jde logika stranou. Proč vedení radnice trvá na pořádání akce v obytném centru v době, kdy jiná města přecházejí na moderní a ohleduplné oslavy 21. století?

Scénář bývá každý rok lákavě přímočarý. Na protivínském náměstí se sejde dav lidí, z pódií zní melodie známých kapel, ve vzduchu je cítit svařené víno, zimní atmosféra a očekávání něčeho výjimečného. Když dozní první novoroční gratulace, pohledy stovek přítomných se obrátí k obloze. Následuje několik minut záře, hlasitých ran a světelných efektů, které mají symbolicky přivítat nový rok a nabídnout obyvatelům města kolektivní zážitek zadarmo.

Pro mnohé je to příjemné zpestření a tradice, bez které si start do nového roku už ani neumí představit. Jenže přesně v momentě, kdy utichne poslední potlesk, dohraje hudba a lidé se v dobré náladě rozcházejí do svých domovů, se začíná odhalovat druhá, pečlivě přehlížená tvář této zábavy.

Světelná show na náměstí totiž nekončí ve vzduchoprázdnu. To, co z odstupňované vzdálenosti vypadá jako neškodné vizuální divadlo, je ve skutečnosti masivní optický a akustický šok usazený přímo do srdce obytné zástavby. Zatímco dav na náměstí vidí jen estetično na obloze, v okruhu několika stovek metrů – i kilometrů – se odehrává scénář, který má k sváteční pohodě daleko.

Iluze novoročního veselí tak stojí na velmi krutém nepoměru: na jedné straně máme necelých deset minut povrchní vizuální impresivity, na straně druhé okamžité a dlouhodobé škody na zdraví, životním prostředí a živých tvorech. Město Protivín tento výměnný obchod zaštiťuje jako oficiální kulturní zážitek. Je ale na čase sundat sváteční brýle a podívat se na to, co po tomto krátkém potlesku na náměstí a v jeho okolí doopravdy zůstává.

Při pohledu na mapu Protivína nepotřebujete odborný urbanistický posudek, abyste pochopili jednu zásadní věc: Masarykovo náměstí je z hlediska pořádání hlučných pyrotechnických akcí tím absolutně nejméně vhodným místem ve městě.

Moderní legislativa i vyhlášky mnoha českých měst dnes čím dál přísněji vymezují tzv. červené zóny — tedy ochranná pásma kolem obytných domů, zdravotnických zařízení, domovů pro seniory, chovných stanic či chráněných přírodních území. V těchto oblastech je odpalování zábavní pyrotechniky ze zákona či obecních vyhlášek striktně zakázáno. Logika je jednoduchá: v hustě zastavěném prostoru se znásobuje akustický tlak, kouř nemá kam odcházet a riziko škod na zdraví či majetku dosahuje maxima.

V Protivíně se však stává přesný opak. Městský ohňostroj se neodpaluje někde za městem na volném prostranství, ale přímo v samotném srdci obytné zástavby.

Náměstí funguje při odpalování petard a pyrotechnických bleskovic jako obří ozvučná deska. Zvukové vlny z výbuchů se neodrážejí do volného prostoru, ale tříští se o fasády historických i obytných domů. Výsledkem je akustický tlak, který v úzkých ulicích dosahuje hodnot hraničících s prahem bolestivosti pro lidský sluch — o uších zvířat ani nemluvě.

Lidé žijící přímo na náměstí a v přilehlých ulicích tak nemají možnost volby. Jsou nedobrovolnými účastníky show, jejíž otřesy rezonují v okenních tabulích a jejíž hluk neprodyšně proniká i přes zavřená okna do obývacích pokojů a ložnic.

Ještě závažnější je však bezprostřední blízkost přírodních prvků:

Zatímco soukromé osoby jsou vyzývány k ohleduplnosti a dodržování nočního klidu, samotné vedení radnice pořádá oficiální masovou akci s pyrotechnikou přímo v zóně, která by ze své podstaty měla být chráněným územím klidu.

Místo toho, aby šlo město příkladem a ukázalo, že centrum Protivína má sloužit k bezpečnému potkávání obyvatel, vytvoří z něj na několik desítek minut hlučnou a zakouřenou střelnici. Ptejme se tedy: Pokud radnice sama ignoruje rizika spojená s odpalováním pyrotechniky v obytném centru, jak může chtít podobnou odpovědnost po ostatních občanech?

Přesné celkové číslo, kolik zvířat v důsledku novoročních ohňostrojů a odpalování pyrotechniky uhyne, nikdo nezná. Důvod je mrazivě jednoduchý: naprostou většinu obětí v divoké přírodě lidské oko vůbec nezaregistruje. Ochránci přírody a záchranné stanice však na základě svých zkušeností odhadují, že kvůli nepřímým následkům – panickému útěku, nárazům do překážek nebo fyzickému vyčerpání – přicházejí v České republice o život tisíce volně žijících tvorů.

Zvířata neznají kalendář a nerozumí lidským oslavám. Nemají pojem o tom, že se mění letopočet. Z jejich pohledu se bezpečný domov bez jakéhokoliv varování promění v optickou a akustickou pekelnou výheň. Extrémní hluk překračuje práh bolestivosti jejich sluchu a záblesky na noční obloze vyvolávají bezprostřední paniku.

Nejčastější přímou obětí ohňostrojů bývá volně žijící ptactvo. Když hluk z noci vyplaší ptáky, kteří odpočívají na stromech v zámeckém parku nebo podél řeky Blanice, dojde k okamžitému masovému vzletu do tmy.

Stres se vyhýbá málokterému tvoru v okolí Protivína. Volně žijící zvěř – srnci, zajíci či lišky – reagují na náhlé výbuchy neřízeným útěkem.

I za zavřenými dveřmi protivínských domácností vypadá novoroční noc úplně jinak než na pódiu na náměstí. Psi a kočky trpí intenzivním strachem, třesem a pomočováním. Extrémní hluk a vibrace mohou u starších či nemocných jedinců vyvolat fatální srdeční selhání, panické záchvaty či epileptické stavy. Nejsou ojedinělé ani případy těžkých úrazů hospodářských zvířat nebo potratů březích klisen a krav, které se v ohradách v šoku snaží prorazit zábrany.

Zatímco se tedy na náměstí lidé několik minut radují z výbuchů a světelných efektů na obloze, v okolí Protivína zvířata doslova bojují o holý život. Otázka zní: Je několik minut světelných efektů na obloze opravdu dostatečným důvodem k tomu, abychom nad tímto masovým utrpením zavírali oči?

Žijeme v době, kdy se klade obrovský důraz na ochranu životního prostředí. Běžně řešíme emisní normy automobilů, třídění odpadu, ochranu ovzduší i dopady průmyslu na naše zdraví. Došlo to dokonce tak daleko, že kvůli záchraně oceánů téměř vymizela plastová brčka na nápojích v krabičkách pro děti a v restauracích dostáváme papírové náhrady, které se po pár doušcích rozpadají. Jakmile však nastane 1. leden a nad protivínským náměstím vypukne novoroční ohňostroj, veškerá tato ekologická osvěta a přísné normy jdou rázem stranou.

Při pomyšlení na ohňostroj vidí většina lidí jen světelné efekty na noční obloze. Málokdo si však uvědomuje chemickou realitu: pyrotechnika je v podstatě masivní řízená exploze sloučenin těžkých kovů, oxidačních činidel a plastových či kartonových obalů.

Odborné analýzy vědců z Akademie věd ČR dlouhodobě varují, že kouř z ohňostrojů představuje extrémní zátěž pro lidské zdraví i životní prostředí. Barevné efekty na obloze totiž nevznikají z čistého vzduchu, ale díky konkrétním chemickým prvkům a těžkým kovům:

Během několika minut odpalování ohňostroje se do ovzduší nad Protivínem uvolní koncentrace jemných prachových částic (PM10 a PM2.5 - zdroj) i těžkých kovů, které mnohonásobně překračují roční limity pro čistotu ovzduší.

Kouř nad náměstím po několika minutách rozfouká vítr, čímž iluze pro diváky končí. Jenže fyzika a chemie fungují neúprosně dál. Těžké kovy a jedovaté spady se ze vzduchu neztratí – v podobě jemného toxického prachu se usazují přímo na chodníky, střechy domů, dětská hřiště a okolní zeleň.

S prvním deštěm či táním sněhu se tyto látky spláchnou do kanalizace a volné přírody. V případě Protivína končí tento toxický koktejl v půdě a v řece Blanici, kde kontaminuje vodní ekosystém na dlouhé měsíce dopředu.

Ptejme se tedy zcela otevřeně: pokud společnost řeší každé plastové brčko u džusu a dohlíží na to, abychom nepálili v kamnech plasty a jezdili ekologickými vozy, jak je možné, že městský úřad sám figuruje jako hlavní organizátor akce, na kterou aktivně shání sponzory, abychom mohli do centra obytné zóny společně vypustit mrak karcinogenního prachu a těžkých kovů?

Fakt, že město ohňostroj neplatí přímo z městského rozpočtu, ale shání na něj sponzorské peníze, z radnice odpovědnost nesnímá – naopak. Místo toho, aby vedení města sponzorské dary nasměrovalo do smysluplných projektů, dětských hřišť nebo moderních ohleduplných oslav, věnuje energii a své jméno pořádání akce, která otravuje vzduch vdechnutý našimi dětmi a seniory a znečišťuje vodu v naší vlastní přírodě.

Častým argumentem příznivců pyrotechniky bývá věta: „Vždyť je to tradice, ke které oslavy nového roku prostě patří.“ Jenže tradice nejsou tesány do kamene. V historii lidstva jsme opustili nespočet zvyků ve chvíli, kdy jsme jako společnost pochopili jejich škodlivost. Dnes už v divadlech neposíláme kouř z otevřeného ohně do hlediště a ve městech nenecháváme volně protékat splašky ulicemi. Otázka tedy nezní, zda máme přivítat nový rok oslavou, ale jakým způsobem to uděláme.

Kritika novoročního ohňostroje v Protivíně totiž v žádném případě neznamená, že bychom chtěli občanům brát radost ze setkávání, kulturní program nebo slavnostní atmosféru. Svět 21. století nabízí moderní, vizuálně úchvatné a neporovnatelně ohleduplnější alternativy, které nevyžadují daň v podobě mrtvých ptáků a otráveného vzduchu.

Rostoucí počet měst v České republice i po celém světě od hlučných městských ohňostrojů ustupuje. Místo toho volí řešení, která přitáhnou dav na náměstí, ale zároveň respektují životní prostředí i zdraví obyvatel:

Pokud dokáže vedení města Protivín sehnat sponzory na tradiční hlučný ohňostroj, existuje jediný důvod, proč stejné sponzorské prostředky neproměnit v projekt moderní světelné show: pohodlnost a nedostatek vůle ke změně.

Pro partnera i samotné město by přitom přechod na ekologickou a ohleduplnou formu oslav znamenal obrovské pozitivní PR. Protivín by ukázal, že není skanzenem lpícím na přežitých zvycích, ale moderním jihočeským městem, které dokáže slavit s respektem k přírodě, svým občanům i příštím generacím.

Novoroční oslavy by měly být okamžikem sounáležitosti, radosti a naděje do nového roku. Je však na čase si přiznat, že způsob, jakým je v Protivíně přivítání nového roku dosud organizováno, má k moderní a ohleduplné oslavě daleko.

Cena za necelých deset minut světelného divadla na náměstí je až příliš vysoká:

Argumentovat tím, že „lidé to tak chtějí“ nebo že „ohňostroj přece platí sponzoři“, již v roce 2026 neobstojí. Rolí vedení města není nečinně přihlížet a mechanicky opakovat stejný vzorec každý rok. Rolí radnice je udávat směr, chránit zdraví občanů, pečovat o životní prostředí a nabízet kulturu na úrovni 21. století.

Pokud má Protivín partnery a sponzory ochotné finančně podporovat novoroční kulturní program, je povinností města tyto prostředky nasměrovat do projektů, na které budeme moci být hrdí všichni – bez pachuti utrpení a toxického spadu.

Ptejme se starosty a zastupitelů města Protivína:

Změna nevyžaduje rušení oslav ani opuštění novoročních setkání na náměstí. Vyžaduje pouze odvahu opustit překonaný zvyk a nahradit jej něčím lepším. Protivín má jedinečnou šanci ukázat, že je moderním městem, které si váží své přírody, svých obyvatel i zvířat. Je na čase tuto šanci využít.

Tento text nevznikl proto, abychom někomu kazili novoroční radost. Vznikl z hluboké úcty k přírodě, z lásky ke zvířatům a z přesvědčení, že Protivín si zaslouží moderní, bezpečnou a ohleduplnou samosprávu. Není nám lhostejný osud vyplašených zvířat, otrava našeho ovzduší a vody, ale především nám není lhostejný životní prostor každého jednoho obyvatele Protivína i našich přilehlých osad.

Pokud to vidíte stejně a chcete město, které chrání své životní prostředí, naslouchá svým občanům a nebojí se nahradit zastaralé zvyky moderními řešeními, budeme vděční za vaši důvěru.

Lukáš Vojník

Kandidát do Zastupitelstva města Protivín

Kandidátka: Jsme Protivín Bez Korupce (Volební číslo 3)