Protivínský zámek: Úřední lež o „zabezpečeném objektu“ tváří v tvář realitě. Čeká se na tragédii?

Zatímco úředníci od stolu vzkazují, že je vše v pořádku, ploty leží v prachu a vytlučená okna slouží jako volná brána do útrob ruiny, která prokazatelně ohrožuje životy. Je bezpečnost našich dětí pro radnici jen „bezvýznamnou položkou“, nebo se dočkáme akce dříve, než dojde k neštěstí?

Když jsme se v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím dotázali Městského úřadu v Protivíně, jak je možné, že v centru našeho města dál chátrá nebezpečná ruina, přišla odpověď, která v redakci vyvolala směs úžasu a hořkosti.

Stavební úřad v oficiálním dopise (č.j. 622/2026) k otázce zabezpečení objektu sebevědomě uvádí:

„Dle názoru stavebního úřadu se jedná o soukromý, navenek uzavřený objekt, kam nemá veřejnost přístup.“

Tato jedna věta je esencí všeho, co je v Protivíně špatně. Je to věta napsaná od stolu, bez špetky zájmu o skutečný stav věcí. Úředníci nám do očí tvrdí, že zámek je uzavřený, zatímco každý, kdo má oči a projde kolem, vidí pravý opak.

Zde totiž končí hranice „názoru“ a začíná tvrdá realita. Pokud úřad ve svém „názoru“ nevidí díry v oplocení a otevřená okna, pak buď nám dává nepravdivé tvrzení, aby se vyhnul práci, nebo jeho zaměstnanci zcela rezignovali na výkon své funkce. V obou případech jde o hazardování s bezpečností nás všech. Dokument, který má sloužit k informování občanů, se tak stal jen nástrojem pro zakrytí úřední nečinnosti.

Teorie z radničních kanceláří o „uzavřeném objektu“ se rozpadá v prach hned u první zámecké zdi. Rozhodli jsme se totiž úřední „názor“ prověřit přímo v terénu. Výsledek? K tomu, abyste se dostali do areálu, který podle úřadů přímo ohrožuje životy, nepotřebujete žádné speciální vybavení. Stačí vám udělat o jeden delší krok víc.

Na místě jsme objevili hned několik kritických bodů, které úřednímu zraku zjevně unikly:

Jak je možné, že stavební úřad, který má ze zákona povinnost dohlížet na bezpečnost staveb, tyto do očí bijící nedostatky nevidí? Pokud úředníci tvrdí, že „veřejnost nemá přístup“, pak se ptejme: Kdo jsou ti lidé, kteří tudy prokazatelně procházejí?

Tvrzení o „navenek uzavřeném objektu“ není v kontextu těchto zjištění ničím jiným než nebezpečnou iluzí. Zatímco město Protivín spoléhá na to, že se „nic nestane“, realita v podzámčí je jasná: stačí chvilka nepozornosti a zanedbaný majetek se může změnit v místo tragédie. A radnice pak bude marně vysvětlovat, že v jejích papírech bylo všechno „uzavřeno“.

V novinářské hantýrce se tomu říká „úřední ping-pong“. Je to stav, kdy jedna instituce ukazuje prstem na druhou, zatímco problém uprostřed dál hnije. V případě protivínského zámku je tento sport dotažen k dokonalosti.

Z odpovědi radnice vyplynulo šokující časové razítko: 30. listopad 2024. To byl nejzazší termín, do kterého měl majitel na základě rozhodnutí úřadu v Písku zjednat nápravu. Je září 2026. Město Protivín v oficiálním vyjádření suše konstatuje: „Dle názoru stavebního úřadu tato povinnost splněna nebyla.“

Místo toho, aby město po vypršení termínu okamžitě jednalo, poslal protivínský stavební úřad v prosinci 2025 – tedy s ročním zpožděním – další „sdělení“ do Písku. Rok a půl se neděje nic, kromě výměny papírů.

Argument radnice, že nemohou sami zasáhnout, protože už ve věci jednal Písek, je však právním alibismem. Stavební zákon jasně říká, že ochrana života a zdraví je prioritní povinností místně příslušného úřadu. Pokud majitel nereaguje, město má právo (a morální povinnost) provést zabezpečení na jeho náklady.

Vzpomeňme si na starostovo pokrčení rameny nad pokutou 120 000 korun za školu v Myšenci (zdroj). Prý „bezvýznamná částka“. Pokud je 120 tisíc pro město nic, proč tyto peníze nebyly využity na okamžité náhradní zabezpečení zámku, které by se následně vymáhalo po majiteli v insolvenci? Odpověď je zřejmá: Je jednodušší platit pokuty za porušování zákona o zakázkách, než se postavit k zodpovědnosti za bezpečnost v centru města.

Když se podíváme na nečinnost radnice a ignorování děr v plotě či vytlučených oken, nelze se ubránit mrazivému srovnání se sousedním Pískem. Tamní vila Marta, spojená se jménem opozičního zastupitele pana Anděla, dlouhé roky chátrala bez dostatečného zabezpečení. Dnes z ní zbyla jen ohořelá ruina.

Chceme v Protivíně opravdu čekat na stejný scenář?

Není vůbec příjemné pomyslet na to, že by náš zámek mohlo potkat něco podobného. Vytlučené okno a rozpadlé oplocení jsou totiž přímou pozvánkou k neštěstí:

Z neřešitelného památkového problému by se ze dne na den staly čisté, extrémně lukrativní stavební pozemky v srdci města. A na nich by se plánovalo hned úplně jinak.

Radnice se dnes tváří, že je zámek uzavřený. Ve skutečnosti však svým přístupem hazarduje s tím, že Protivín přijde o svou dominantu tím nejhorším možným způsobem. Lhostejnost a předstírání, že je vše v pořádku, byly u vily Marta první fází tragédie. V Protivíně jsme dnes v téže fázi.

Blokovaný vjezd: Past pro záchranáře i hasiče

Mnozí občané Protivína si jistě všimli dalšího nebezpečného detailu, který radnice zcela přehlíží: nejbližší přístupová brána do zámeckého areálu bývá často zablokována zaparkovanými vozidly nebo přívěsy.

Ptejme se tedy zcela prakticky: Pokud v objektu začne hořet nebo se uvnitř nedejbože zraní dítě, jak se na místo dostane Integrovaný záchranný systém? Neprojde tudy těžká technika hasičů, a v některých momentech by měly problém projít i zdravotníci s nosítky. Lhostejnost k blokovanému vjezdu tak nevytváří jen riziko samotného neštěstí, ale vyvolává vážné obavy, zda by v krizovém momentu nebylo zásadně ohroženo i včasné poskytnutí pomoci. Proč je toto přehlíženo?

V každé organizaci existují dokumenty, které by měly okamžitě spustit alarm. Pro Městský úřad v Protivíně je to zpráva z července 2025. V ní se jasně píše, že stav zámku přímo ohrožuje životy a zdraví třetích osob. Nejde o spekulaci, ale o úředně potvrzený fakt.

Ještě mrazivější je pasáž, kde odbor výstavby sám přiznává, že povinnost zajistit bezpečnost stavby je prioritní před ochranou památkové péče. Jinými slovy: i sami úředníci vědí, že v tuto chvíli nejde o vzácné fresky nebo historické krovy, ale o to, aby na někoho nespadla zeď.

Přesto se v Protivíně odehrává absurdní divadlo. Na jedné straně máme úřední záznam o hrozící tragédii, na druhé straně máme měsíce nečinnosti a výmluvy na procesní postupy v Písku. Jak si máme tuto „prioritu“ vysvětlit?

Znamená to, že životy občanů Protivína mají v očích radnice nižší váhu než administrativní pohodlí? Že je jednodušší nechat zámek dál hnít a doufat, že se „nic nestane“, než využít zákonnou pravomoc a jednat?

Tento rozpor mezi tím, co úřad ví (zámek zabíjí), a tím, co úřad dělá (nic), je v novinářské mluvě definicí selhání veřejné správy. Když se v Myšenci porušil zákon u zakázky na školu, město to „pokrčením ramen“ a zaplacením pokuty vyřešilo. U zámku ale žádná pokuta život nevrátí. Tady se nehraje s rozpočtem, tady se hraje s bezpečností každého, kdo projde kolem zámku do práce nebo do školy.

S vydáním tohoto článku jsem úmyslně čekal až po konání veřejného zasedání zastupitelstva, které proběhlo 17. září. Doufal jsem, že na něm dostanou občané prostor zeptat se vedení města na palčivé otázky – včetně stavu zámku a bezpečnosti v Protivíně. Realita? Bod „Diskuze“ byl opět bez náhrady vyškrtnut.

Když městský úřad zveřejnil pozvánku na zasedání na svém oficiálním profilu na sociální síti, položil jsem pod příspěvek přímý a slušný dotaz:

„Dobrý den, rád bych se zeptal, proč opět chybí bod diskuze? V jiných městech diskuze s občany jsou, od toho se v podstatě koná veřejné zasedání. Aby se veřejnost mohla ptát na to, co je zajímá, případně trápí. Proč v našem městě diskuze není? Navíc nyní, před volbami by se jistě občané rádi zeptali zastupitelů na to, co je zajímá. Samozřejmě vím, že k jednotlivým bodům jednání se občané vyjádřit mohou. Děkuji za odpověď.“

Odpověď z oficiálního kanálu města mě přivedla v úžas:

„Není to třeba proto, že se vše několikrát zvrhlo do celkem nechutných invektiv, osočování, vyhrožování a dehonestace ostatních členů ZM? Na slušné diskusi se musejí podílet všichni, jinak nemá smysl.“

Město tedy raději zcela umlčí všechny své obyvatele, než aby zvládlo vedení veřejné debaty. Místo toho, aby starostovo vedení garantovalo kultivovaný dialog, zvolilo princip kolektivní viny.

Opoziční zastupitel Milan Mráz (Jsme Protivín Bez Korupce) přitom na samotném jednání 17. září oficiálně navrhl zařazení bodu „Diskuze“, aby se lidé mohli zeptat na to, co je pálí. Koalice pod vedením starosty Jaromíra Hlaváče (ODS) však tento návrh nekompromisně přehlasovala a smetla ze stolu.

Sleduji jednání zastupitelstev v mnoha jiných městech a obcích nejen v našem regionu, ale s tímto přístupem jsem se nikde jinde nestřetl. Bod „Diskuze – Různé“ je běžným standardem demokratické správy věcí veřejných. V Protivíně se však z pultu pro veřejnost stala nepřátelská zóna, kterou radnice před volbami raději úplně vypnula.

Případ protivínského zámku je symbolem stavu, ve kterém se naše město nachází. Na jedné straně stojí občané, kteří kličkují mezi dírami v silnicích a ruinami, na druhé radnice, která „krčí rameny“ nad statisícovými pokutami a do oficiálních dopisů v klidu píše, že je rozpadající se ruina zabezpečená, zatímco se do ní dá vlézt vytlučeným oknem.

Jak dlouho ještě budeme poslouchat, že jsou pokuty od ÚOHS „bezvýznamné“? Jak dlouho budeme věřit „názorům“ úředníků, kteří nevidí ploty ležící v prachu?

V říjnu nás čekají komunální volby a my bychom si měli položit jednu zásadní otázku, která se v souvislosti se zámkem přímo nabízí:

Komu ve skutečnosti prospěje, když tato unikátní historická budova úplně schátrá, bude muset být stržena a na jejím místě v srdci Protivína zbudou jen „vyčištěné“, extrémně lukrativní stavební pozemky?

Dnes už víme, že spoléhat se na „prioritu bezpečnosti“ v podání současného vedení je hazard. Máme v rukou důkazy o nečinnosti i o tom, že úřední slovo na radnici nemá váhu reality. V říjnu budeme mít v rukou i volební lístky. Vystavme účet za tuto lhostejnost dřív, než nás to bude stát víc než „jen“ 120 tisíc z městské kasy.

Zatímco koaliční zastupitelé nad problémy krčí rameny, ukazuje se, jak moc Protivínu chybí protiváha. V říjnu budeme rozhodovat o tom, zda necháme současné vedení pokračovat v zavedených pořádcích, nebo dáme silný mandát opozici, která jako jediná klade nepříjemné otázky a požaduje pro občany bezpečné město bez úředních lží.

Tento text nevznikl v kanceláři, ale z lásky k Protivínu a z frustrace nad tím, jak se v našem městě zachází s pravdou a bezpečností občanů. Odmítám se nečinně dívat na to, jak se z naší dominanty stává nebezpečná ruina a jak se na oficiální dotazy odpovídá alibismem.

Pokud to vidíte stejně a chcete, aby Protivín konečně vedli lidé, kteří se nebojí pojmenovávat věci pravými jmény a převzít za ně odpovědnost, budeme rádi za vaši podporu v nadcházejících komunálních volbách.

Autor článku:

Lukáš Vojník

Nezávislý novinář a kandidát do Zastupitelstva města Protivín

Kandidátka: Jsme Protivín Bez Korupce (Volební číslo 3)