Hlavní obsah

Rodina tvrdí, že jsem ovlivnila babičku při psaní závěti. Jen jsem pomáhala, říká Marie (58)

Foto: Luna Láskorádová/vytvořeno pomocí AI/ChatGPT

Marie je v rodině za vyvrhele

Marie za babičkou jezdila pravidelně, vyřizovala jí nákupy a pomáhala se vším, co už nezvládala. Po její smrti se ale od příbuzných dočkala obvinění, že si za svou péči chtěla zajistit větší dědictví.

Článek

Když babička začala potřebovat pomoc, Marie se na nic nevyptávala a prostě přijela. Bydlela sice na druhém konci města, ale nákupy, lékaři ani pochůzky po úřadech pro ni nebyly problém. Ostatní příbuzní se občas zastavili, jenže pravidelná péče zůstávala hlavně na ní. Marie to nepočítala a nikdy po nikom nechtěla, aby jí za to děkoval. Ani jednou se jí nezeptala, zda za svou pomoc něco dostane.

Najednou byla pod palbou otázek

Když babička mluvila o závěti, Marie téma rychle stočila jinam. Nechtěla, aby si někdo její blízkost vykládal jako snahu přijít k majetku. Babička jí důvěřovala a postupně s ní začala řešit i záležitosti, které dříve vyřizovala sama. Jednou přišla řeč také na majetek a závěť. Chtěla mít jasno v tom, co se s jejím bytem a úsporami stane, až tu nebude. Marie jí pomohla zjistit, kam se obrátit, a poradila jí s vyřízením potřebných dokumentů.

Do samotného rozhodování se ale podle svých slov nepletla. Po babiččině pohřbu se rodina začala zajímat o to, jak rozdělila svůj majetek. Když se příbuzní seznámili se závětí, někteří neskrývali zklamání. Představovali si totiž, že dostanou víc. Marie se brzy ocitla pod palbou otázek.

Proč babičku doprovázela k notáři? Co spolu řešily? A proč se o některých věcech ostatní dozvěděli až po její smrti? „Najednou jsem měla pocit, že se musím obhajovat za každou návštěvu u babičky. Podle příbuzných jsem si její důvěru získala schválně, abych z toho později něco měla. Přitom jsem jí pomáhala, protože byla moje babička. Nikdy jsem za to nic nečekala a už vůbec jsem jí neříkala, komu má co odkázat,“ popisuje Marie.

Rodinné vztahy na bodu mrazu

Do celé věci se začali zapojovat i příbuzní, kteří za babičkou v posledních letech chodili jen zřídka. Teď měli najednou potřebu rozebírat každou podrobnost jejího rozhodnutí. Marie přitom dobře věděla, kdo s babičkou trávil čas a kdo se ozval jen občas. O tom se ale při rodinných debatách příliš mluvit nechtělo.

Marie nepopírá, že jí některá rozhodnutí v závěti vyhovovala. Odmítá ale, že by si je jakkoli vynutila. Babička podle ní věděla, co dělá, a měla dost času všechno si rozmyslet. O svém majetku chtěla rozhodnout sama, bez toho, aby jí do toho mluvili ostatní. Rodinné vztahy se od té doby výrazně zhoršily. S některými příbuznými se Marie přestala vídat úplně. Jiní jí při každé příležitosti připomenou, že nebýt jejího vlivu, mohlo všechno dopadnout jinak.

Teď mají všichni jasno

Už ji unavuje stále dokola vysvětlovat, že babičce nic nenařizovala. „Mrzí mě hlavně to, že si nikdo nevzpomene na dobu, kdy babička potřebovala pomoc. Tehdy se nikdo nepředháněl v tom, kdo za ní pojede. Teď mají všichni jasno v tom, jak měla závěť vypadat. Jenže to nebyl jejich majetek a nebylo na nich, aby rozhodovali,“ říká Marie.

Dnes už by si přála jediné. Aby se rodina přestala vracet k závěti a nechala babiččino rozhodnutí být. S příbuznými se možná časem znovu usmíří, ale nařčení, že využila důvěry staré ženy ve svůj prospěch, jen tak nezapomene.

Zdroj: autorský článek

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz