Článek
Zpočátku šlo o drobnosti, které mizely z domácnosti. Tchyně si odnesla několik skleniček, které se jí líbily, jindy zase darovala Klářinu starší bundu manželově sestřenici. Klára se o tom dozvěděla až dodatečně a nebylo jí to příjemné. Když se ale podobné situace začaly opakovat, došla jí trpělivost. „Jednou jsem hledala větší pekáč, který jsem měla uložený ve skříni. Manžel mi pak řekl, že ho maminka dala jeho sestře, protože ho prý potřebovala. Vůbec se mě nezeptala. Přitom jsme ho normálně používali,“ vypráví Klára.
Vadí jí, že rozhoduje za ni
Tchyně má podle ní pocit, že když něco rodina zrovna nepoužívá každý den, může to nabídnout někomu jinému. Jenže Klára se s takovým přístupem neztotožňuje. Nejde jí ani tak o cenu jednotlivých věcí, jako spíš o to, že o jejich majetku rozhoduje někdo, kdo s nimi nebydlí.
Podobně to dopadlo také s dětským oblečením. Klára si schovávala některé kvalitnější kousky pro mladšího synovce, případně pro další dítě v rodině. Tchyně je ale mezitím odnesla své známé, která má malé děti. „Když jsem se zeptala, kde oblečení je, dozvěděla jsem se, že už ho někdo dostal. Prý by byla škoda, kdyby leželo ve skříni. Jenže já jsem ho tam neměla zapomenuté, měla jsem s ním vlastní plány,“ říká.
Prostě jí oznámí, komu co dala
Nejvíc ji zaráží manželova reakce. Kdykoli se pokusí situaci řešit, odbyde ji tím, že jeho matka to myslí dobře a že přece nejde o žádné velké peníze. Podle něj by se Klára neměla rozčilovat kvůli starším věcem, které už rodina tolik nepotřebuje.
Jenže tím se problém nevyřeší. Klára má pocit, že manžel vůbec nechápe, proč jí vadí, když někdo bez dovolení prochází jejich skříně a rozhoduje, co komu daruje. „Kdyby se mě tchyně zeptala, jestli něco nepotřebujeme, klidně jí nabídnu věci, které už doma opravdu nevyužijeme. Ale ona se neptá. Prostě si něco vybere a pak mi oznámí, komu to dala. A manžel se jí ještě zastává,“ popisuje.
Manžel nechce spory
Klára už proto začala některé věci uklízet tak, aby k nim tchyně neměla přístup. Nechce se ale dostat do situace, kdy bude muset před návštěvou schovávat vlastní majetek. Manželovi několikrát vysvětlila, že nejde o zákaz pomáhat příbuzným. Chce jen, aby se jí někdo nejprve zeptal.
Zatím se ale nic zásadního nezměnilo. Tchyně považuje své jednání za obyčejnou rodinnou výpomoc a manžel nechce dělat mezi ní a manželkou spory. Klára tak stále čeká, jestli mu konečně dojde, že o tom, co z jejich domácnosti odejde, by měli rozhodovat především oni dva.






