Článek
„Všichni lidé jsou si rovni,“ píše Thomas Jefferson do jednoho ze svých textů. Prezident Spojených států amerických se na chvíli zamyslí a pak ještě dopíše, že otroctví je morální zlo. Pak odloží brk a zahledí se do své zahrady, na které pobíhají jeho děti – otroci.
Láska k manželčině nezletilé sestře
Autor Deklarace nezávislosti se narodil do zámožné rodiny. Jeho rodiče byli majitelé rozlehlých plantáží, sám Thomas pak pojal za manželku jednu z nejbohatších žen ve Virginii, vdovu Marthu Wayles Skelton. A ta přivedla do rodiny v rámci věna další desítky otroků. Thomas si nemůže stěžovat, je dobře zajištěný a má, na co si vzpomene.
Jeffersson se sice dobře oženil, nedá se ale říct, že by svou ženu Marthu nemiloval. Ostatně s ní zplodí rovnou šest dědí, ačkoliv se dospělosti dožijí pouze dvě z nich. Martha však po deseti letech společného soužití umírá. Funkci první dámy tak po Thomasově zvolení prezidentem vykonává její dcera, Martha Jefferson Randolph.
Thomas se po smrti manželky znovu neožení, to ale neznamená, že se mu alespoň ještě jednou nezapálí lýtka. Ostatně není tak starý, je mu teprve něco přes čtyřicet. Zalíbí se mu jedna z otrokyň – ta je dokonce nevlastní sestrou jeho manželky. Otrokyni Sally Hemings je v té době asi čtrnáct let. Jejím otcem je John Wayles, který vlastnil její matku – otrokyni. Z té si udělal konkubínu. Sally má tak velmi světlou pleť a pověstně dlouhé rovné vlasy. V žilách jí totiž zčásti koluje evropská krev.
Krásné Sally Jefferson svobodu neudělil
Jefferson pro Sally vzplane láskou ve Francii, kam ho doprovází jakožto chůva jeho dcery. A protože je ve Francii otroctví ilegální, Sally prohlásí, že se do Virginie vrátí teprve tehdy, pokud Jefferson jednou osvobodí všechny její děti. A Thomas slavnostně slibuje, že tak učiní a že Sally navíc udělí i zvláštní privilegia. Ta se bude od teď už jen starat o děti, jeho šatník a úklid domu. Sally je totiž těhotná a prezidentovi nakonec porodí celkem šest potomků!
Dodnes se debatuje o tom, zda byl vztah mezi Thomasem a jeho otrokyní upřímný a láskyplný, nebo nikoliv. Sally totiž neměla úplně na výběr. Kdyby styk se starším vdovcem odmítla, ohromně by tím riskovala. Čtrnáctileté děvče by si mohlo vysloužit minimálně výprask… Dívce však určitě hrozily ale i horší formy trestu.
Přestože prezident děti později skutečně osvobodí, Sally si nikdy nevezme. Logicky z ní ani nikdy neudělá první dámu USA. A dokonce ji ani nikdy oficiálně neosvobodí z otroctví, a to přestože sám hlasitě prohlašuje, že jsou si všichni lidé rovni a otroctví je morálním hříchem…
Děti Sally byly nakonec doopravdy propuštěny, většina z nich však svůj původ úzkostlivě tajila. Ve společnosti se tak Jeffersonovi potomci vydávali za bělochy, dobře se provdali, oženili a žili jako vážení a dobře zajištění občané.
„Nikdy k nám neprojevoval nijak zvláštní otcovskou náklonnost. Ke svým vnoučatům byl ale velmi laskavý,“ zavzpomínal později na otce syn Madison s tím, že v dětství se mu přece určitých privilegií dostávalo. Vykonával například pouze lehčí práci a směl pobývat v blízkosti otcova panství…
Zdroje:
https://www.gilderlehrman.org/sally-hemings
https://www.thebritishacademy.ac.uk/blog/what-was-the-relationship-between-thomas-jefferson-and-sally-hemings/
https://www.monticello.org/sallyhemings/
https://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/shows/jefferson/cron/1873march.html
