Článek
První císař sjednocené Číny, Čchin Š'-chuang-ti, se bál smrti už od útlého věku. Byl známý tím, že vyhazoval nemalé peníze za služby nejrůznějších mastičkářů a alchymistů, kteří mu měli pomáhat přelstít smrt. Přál si objevit elixír života, podobně jako bájný Gilgameš. Posedlost věčným životem se však stala císaři osudnou, když s jedním z dalších lektvarů proti stárnutí pozřel také notnou dávku rtuti. Zda mu ji do léku vpravili lékaři schválně nebo z nevědomosti, zůstává dodnes záhadou.
Čchin Š'-chuang-ti byl však známý i svými brutálními praktikami upevňování moci. Nechával například pálit důležité historické knihy, popravovat učence a zaživa nechal zazdít na 460 konfuciánských mudrců. A tak se jeho smrtí i mnohým ulevilo.
Dělníci našli v mauzoleu smrt
V době císařova úmrtí byla už Terakotová armáda skoro hotova. Práce na ní začala, už když panovník usedl ve svých třinácti letech na trůn. Dbal totiž na svoji reputaci – i tu posmrtnou. A chtěl být obávaným bojovníkem i na onom světě. Proto si nechal postavit obrovskou armádu vojáků z pálené hlíny, kteří ho měli na druhém břehu ochraňovat. Do rukou jim pak nechal vtisknout reálné zbraně.
Za panovníkova života na Terakotové armádě pracovalo na 700 tisíc dělníků, kteří modelovali sochy - každá byla originál, žádný z vojáků nevypadá stejně. A součástí této „posmrtné výpravy“ jsou i hlinění koně. Většina dělníků měla v hrobce ale zemřít, to aby nevyzradili, kde se nacházejí panovníkovy klenoty, které ho budou provázet na druhý břeh nebo přesné umístění jeho hrobky.
Hlava lučišníka
S kousky vojáků si hrály děti
Terakotová armáda nám zůstávala dlouho skrytá, přesně tak, jak císař zamýšlel. Dokonce se o ní proto nezmiňují ani historické prameny. Lidé ji objevili náhodou, až v 70. letech. Místní farmáři tehdy našli při hloubení studny několik bronzových hrotů šípů, jakési střepy a pár hliněných hlav.
Na místo se tehdy vydal archeolog Čao Kchang-min. Protože se studna nacházela nedaleko mauzolea prvního čínského císaře Čchin Š’-chuang-tiho, okamžitě ucítil příležitost. Věřil, že je blízko zajímavému objevu. A skutečně, farmáři omylem narazili na jeden z nejpozoruhodnějších nálezů 20. století a zároveň osmý div světa.
Kchang-min začal skládat úlomky dohromady, některé z nich měly jen velikost nehtu. Další úlomky si navíc vzali farmáři domů na památku, jiné zahodili nebo je dali na hraní dětem. A několik bronzových hrotů šípů dokonce prodali do sběru. Po třech dnech se však archeologovi podařilo „složit“ první dva majestátní válečníky. Každý z nich měřil skoro 180 centimetrů a vážil přes 100 kilogramů.
Každý z vojáků má svou unikátní podobu
Hrobka zůstává uzavřena
Na terakotové armádě se ale už při prvních vykopávkách podepsala práce kyslíku. Během několika minut začal ručně malovaný povrch soch blednout a odlupovat se. Většina z 98 kilometrů čtverečních nekropole tak zůstává neprozkoumána, aby se zabránilo její zkáze.
Samotnou hrobku císaře prý střeží důmyslné mechanismy jako propadliště, pasti a příkopy naplněné rtutí. Hlavním důvodem, proč však zůstává panovníkova dosud hrobka neotevřena, je především již zmiňovaná snaha zabránit jejímu poškození.
Zdroje:
https://exhibitions.asianart.org/exhibitions/chinas-terracotta-warriors-the-first-emperors-legacy/
https://www.nationalgeographic.com/history/article/emperor-qin
https://www.smithsonianmag.com/history/what-you-need-know-about-chinas-terra-cotta-warriors-first-qin-emperor-30942673/
https://www.mfab.hu/exhibitions/the-civilization-of-the-qin-and-han-dynasties-the-first-chinese-emperors-terracotta-warriors/
