Článek
Jan Macháček
Co znamenají špatná data ohledně amerického trhu práce a slabá tvorba tamějších nových pracovních příležitostí? Na to, abychom to mohli vyhodnotit, potřebujeme více času. Čísla za dva měsíce nejde označit – byť Trumpovi leckdo nemůže přijít na jméno a i když mu to leckdo přeje – za trend. Trump sice dělá velkou chybu, když vyhazuje z práce posla špatných zpráv, tedy šéfku centra statistik trhu práce Eriku McEntarferovou, ale pořád je možné, že údaje souvisejí s rapidně rostoucí neochotou amerických menších a středních firem cokoli statistikům dobrovolně reportovat. Je také možné, že tamní firmy čekaly na schválení Trumpova „velkého a krásného“ rozpočtového zákona, který byl přijat v červnu, a do té doby odkládaly přijímání nových pracovníků apod.
Pokud jsme ale opravdu svědky trendu a Amerika míří do recese, v lepším případě do stagflace (stagnace spojená s vyšší inflací), pak důvody, které se budou uvádět, jsou už nyní zřejmé. Nejistot a nestabilit, jež Trump vyvolal od počátku svého prezidentování, je prostě příliš. Na prvním místě jsou to cla a neustálé změny plánů. Na druhém místě – a to se týká gastronomie, zemědělství a stavebnictví – je tu nejistota spojená se zátahy na nelegální migraci. Firmy ale migranty (i miliony těch nelegálních) potřebují, americká ekonomika jako celek je potřebuje ke svému hladkému běhu, ať se nám to líbí, nebo ne. A třetím faktorem je, že v tržních ekonomikách čas od času k recesím prostě dochází a nejsou vždy jen důsledkem chyb v hospodářské politice.
I když však Amerika možná míří do recese – a vyhlídky americké „pravicové kontrarevoluce“ to v tom případě politicky nenávratně poškodí (a to už v kongresových volbách příští rok) –, troufám si tvrdit, že dlouhodobé trendy jsou v americké ekonomice nastaveny mnohem zdravěji než v Evropě. Nic o tom nesvědčí lépe než investice do umělé inteligence a digitalizace, kde Evropa jen přešlapuje na místě. Tyto investice jsou v EU jen zlomkem gigantické vlny, která se jako tsunami žene Amerikou.
Utvrdil mne v tom nedávný zpravodajský článek v The New York Times, který suše popisuje šílenství kolem AI, jež stále více eskaluje. Už si ho tu na vhodné použití k citaci suším více než měsíc.
Dva roky poté, co „firma“ OpenAI vypustila do světa ChatGPT, technologické firmy stále akcelerují své investice do umělé inteligence a pumpují stovky miliard dolarů do systémů, které napodobují lidský mozek, nebo se dokonce jeho schopnosti pokoušejí předčít. Největší americké firmy investují více než sto miliard dolarů do datových center, která spotřebují víc elektrické energie než milion amerických domácností. I mzdy expertů v oblasti umělé inteligence samozřejmě míří vzhůru – jenom firma Meta nabízí výzkumníkům bonusy za více než 100 milionů dolarů.
A fondy rizikového kapitálu se také činí. Za první čtvrtletí letošního roku se investice do amerických AI firem zvýšily o 65 miliard dolarů. Jsou o 33 procent vyšší než v předcházejícím čtvrtletí a o 550 procent vyšší než v roce 2022, kdy se ChatGPT vynořil.
Samozřejmě je tu riziko. Umělá inteligence je dražší než cokoliv, s čím technologické firmy dosud přišly, a není tu žádná garance, že obrovská očekávání s ní spojená budou naplněna. Jordan Jacobs, partner firmy Radical Ventures, v článku upozorňuje, že většina šéfů firem je přesvědčena, že nemohou udělat tu chybu, že budou investovat příliš málo a příliš pozdě. Náklady na to, že to bude naopak až příliš, se oproti tomu zdají být snesitelné.
Nejvíce se utrácí za datová centra: Meta, Microsoft, Amazon i Google řekly investorům, že letos utratí 320 miliard dolarů právě za datová centra. Je to dvakrát více než před dvěma lety. OpenAI utratí 69 miliard dolarů za datový komplex v Texasu a další na Blízkém východě. Meta staví dvakrát větší zařízení v americkém státě Louisiana. A Amazon se pustil do ještě většího centra, než chystá Meta ve státě Indiana.
Tyto firmy utrácejí za datová centra tolik, že nevidí žádný problém v tom, kupovat lecjaký startup nebo zaplatit miliony talentovanému výzkumníkovi. V roce 2013 Google šokoval svět, když zaplatil 43 milionů dolarů třem výzkumníkům. Dnes je to norma.
Meta právě investovala 14,3 miliardy dolarů do startupu Scale AI. Často se nakupují startupy jen proto, aby se z nich vysáli zaměstnanci a talenty.
Firma Apple se zdá být opatrnější, ale i ta se chystá koupit AI startup jménem Perplexity, který má stát cca 14 miliard dolarů.
Předpokládá se, že se firmy právě jako Apple budou soustředit na specializovanější AI systémy, protože těm obyčejným už dominují OpenAI a Google. Příkladem je firma Ribbon, která dělá AI pro pracovní pohovory, nebo Eleos Health, jež sumarizuje data z návštěv u lékaře.
Mnoho technologických firem uznává, že se potenciál AI přehání. Ale i když se očekávání nesplní, pořád se předpokládá, že se gigantické investice vyplatí.
Chris Nicholson z firmy Page One Ventures to všechno v článku srovnává s Kryštofem Kolumbem. Ten myslel, že dopluje do Orientu, ale skončil v Karibiku. I tak ovšem objevil něco velmi hodnotného.
...
Tolik pár postřehů z reportáže The New York Times. Dodejme, že i když je třeba AI bublina, která časem splaskne a k nějaké její korekci dojde, technologie tu zůstanou a technologický pokrok přinesou. Ještě se v historii nestalo, aby na splasknutí bubliny vydělal někdo, kdo celou dobu seděl schovaný za bukem a pasivně čekal, jak všechno dopadne. Nehledě na to, že Evropa srovnatelné zdroje ani nedokáže mobilizovat. V tomto ohledu zaostáváme za Amerikou o řády.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
