Článek
Jak se zachová Česká republika ohledně rezerv, na jejichž základě se budou vydávat dluhopisy (proces je velmi složitý a jeho podstata – nikoli pouze detaily – se teprve dolaďuje), ze kterých bude financována půjčka Ukrajině? Když si EU nepůjčí proti zabaveným ruským rezervám, bude si muset pro Ukrajinu půjčit jinde, tedy přímo na trhu a s jiným ručením – nějak podobně, jako tomu bylo v době covidové pandemie.
Amerika už Ukrajině finančně pomáhat nehodlá, pro příští rok bude pro pomoc zemi alokovat pouze dvakrát 400 milionů dolarů. Česká republika může finanční pomoc Ukrajině podpořit, nebo vetovat.
Pokud by se EU neshodla (například v důsledku maďarského veta), bude se muset najít nějaká nová koalice ochotných, nějaká EU25 či EU26. V koalici ochotných pro vojenskou pomoc Ukrajině Česká republika až dosud figurovala (ze zemí EU v ní není jen Maďarsko a Slovensko); v koalici je i neutrální Rakousko, ortodoxní Řecko apod. Česká republika byla jejím členem především kvůli muniční iniciativě, v přímé finanční pomoci Ukrajině jsme na chvostu EU už dlouho.
Finanční půjčka Ukrajině, o níž se má jednat na summitu, se ale netýká vojenské pomoci, nýbrž ukrajinského rozpočtu jako takového. Bez této půjčky nebude moct Ukrajina fungovat jako stát.
Nyní se hraje o to, zda Česko zůstane v koalici ochotných, zda se do ní vrátí, pokud už bylo vyřazeno, zda bude v klubu, který si půjčí na finanční pomoc Ukrajině, anebo se posune do maďarsko-slovenské družiny.
…
Podle serveru eurointelligence.com jsou USA rozhodnuty dotáhnout mírovou dohodu o Ukrajině už do Vánoc. Podívejme se – vycházíme z Trumpovy metafory – kdo má jaké karty. V rozhovoru pro server Politico Trump naznačil, že pokud dohoda brzy nebude, tak z celého procesu „odejde“. Asi se už nebude opakovat to, čeho jsme byli letos svědky už dvakrát, a sice že Amerika udělá diplomatický tah a Rusko ho odmítne.
Takže zbývají dvě možnosti: Ukrajina a EU budou akceptovat americkou dohodu, nebo ne. Akceptovat dohodu znamená, že ruská aktiva nebudou využita jako kolaterál pro půjčku Ukrajině, protože využití ruských aktiv bude součástí americké dohody. Jakmile EU – nebo tzv. koalice ochotných – využije ruské rezervy jako kolaterál, bude překročena linie. Rusko přestane mít zájem na mírové dohodě, přestane pro něj mít strategický význam. Válka bude pokračovat a Rusko bude stupňovat hybridní útoky vůči EU.
Amerika má silné karty. Výraz „odejít od Ukrajiny“ může jednoduše znamenat, že Trump ukončí svou misi mírotvorce a vše pak bude už jen na Evropanech. Trump může zajít ještě dál, přestane s Ukrajinou sdílet zpravodajské informace, nebo dokonce zruší sankce proti Rusku, případně přestane prodávat Ukrajině a Evropě zbraně. Extrémním scénářem může být odchod USA ze společného bezpečnostního závazku NATO o kolektivní obraně. Amerika může argumentovat tím, že nebude riskovat americké životy v konfliktu, kde Evropa jedná proti doporučením a radám USA.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
