Článek
Jan Macháček
„Pane prezidente, zvu vás, ať si prohlédnete svou krásnou tvář na plakátu u vstupní budovy ministerstva práce,“ pravila při zahájení jednání Lori Chavez – DeRemerová, ministryně práce v Trumpově administrativě. Živě ji přitom přenášela televize. Komentátor Gideon Rachman z Financial Times z toho vyvozuje, že prezidentův apetit být veleben a chválen se zdá být neukojitelný.
Jeho podřízení se klaní a ponižují – jeden po druhém. Steve Witkoff o něm veřejně prohlásil, že je „nejlepší kandidát na Nobelovu cenu za mír, jaký kdy existoval“. Ministr financí Scott Bessent Trumpovi řekl: „Zachránil jste naši zemi.“ To, že Trump trvá na absurdním veřejném pochlebování, je podle Rachmana znakem autoritářství. O Nikolaem Ceaușescovi, bývalém komunistickém diktátorovi, se v oficiálních médiích tvrdilo, že je to „génius z Karpat“. Stalinovi přísedící také museli neustále opakovat, že je jejich šéf vůdce a génius. Vynucované patolízalství není jen odpudivé, je i nebezpečné. Ukazuje, že u moci je megalomaniak a nikdo se necítí dost silný na to, aby mu oponoval.
Každé Trumpovo přání má být splněno. Poslat Národní gardu do Washingtonu, D.C.? Samozřejmě. Investigovat bývalého prezidenta Obamu kvůli zrádné konspiraci? Už na tom děláme, sire! Na televizí přenášeném jednání kabinetu Trump prohlásil, že „má právo dělat si, co chce, protože jeho země je v nebezpečí“. Jedním ze znaků autoritářství je podle Rachmana neustálé zdůrazňování toho, že země je v krizi, a trvání na tom, že krize potřebuje drastické řešení. Druhým znakem je ono „stát jsem já“, jak slavně pronesl Ludvík XIV.
Prezidentovo autoritářství zatím nelze charakterizovat nějakým jedním šokujícím aktem, třeba že by se zmocnil státní televize jako opravdový diktátor. Místo toho Trump spustil bouři malých akcí, které erodují normy demokratické vlády. Je toho tolik, že člověk vše nestačí bedlivě sledovat. Není ani čas se rozčílit, protože za chvíli vás vyděsí zase něco jiného.
Vezměme si jenom minulý týden: Trump s okamžitou platností vyhodil Lisu Cookovou, jednu z guvernérek Federálního rezervního systému, tedy centrální banky. Obviněna je z uvedení nesprávných informací o svém trvalém bydlišti v žádosti o hypotéku. Totéž Trump zkusil i vůči některým jiným oponentům, jako je senátor Adam Schiff. Poté Bílý dům vyhodil šéfku Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Susan Monarezovou. Také byl vyhozen šéf vojenského obranného zpravodajství – asi kvůli tomu, že nechtěl uznat Trumpovo tvrzení, že íránský nukleární program byl zastaven. Šéfku Úřadu pro statistiku práce Trump vyhodil už na začátku srpna. Tulsi Gabbardová, koordinátorka tajných služeb, odebrala bezpečnostní prověrku 38 zpravodajským důstojníkům podezřelým z neloajality. FBI vtrhla do domu bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona – a mnohé další. Narcističtí siloví lídři napáchali spoustu škody v jiných zemích. Není důvod si myslet, že by to v USA mělo dopadnout jinak.
...
Tolik Rachman. Dovolíme si s lecčím polemizovat. Tak například o Ceaușescovi se sice říkalo, že je „génius z Karpat“, ale tehdy šlo o totalitní zemi a říkat se mu tak muselo. Podobné věci musely skandovat i školní děti. V Americe to říkat nemusíte a většina tamějších médií o Trumpovi stále tvrdí opak toho, že je génius, stejně jako polovina kongresmanů, senátorů a celá stále stejně vlivná a masivní politická opozice. „Modrých“ států – kontrolovaných demokraty – je též polovina. Sociální sítě jsou plné kritiky Trumpa a žertů na jeho účet. Za komunismu v Rumunsku a ani v Československu – jak si mnozí z nás ještě pamatují – nic takového možné nebylo. Nezapomínejme ani, že chartistů bylo cca 1500 a 99,9 procenta občanů drželo ústa a krok.
Samozřejmě že je nevkusné, jak se mnozí Američané, jimž nic tak existenčního jako za komunismu nehrozí, k Trumpovi lísají, jak mu podlézají, jak se mu klaní. Jak rychle převlékají mnozí lidé včetně bohatých podnikatelů a manažerů kabáty, jak se klaní před mocným člověkem, kterému dělá dobře, že se mu klaní.
Trump ale zatím nedělá nic jasně protiústavního. Národní gardu z Kalifornie stáhl, když to soud zakázal, a do Chicaga ji ještě neposlal. Ve federálním distriktu Washington, D.C., ji nasadit smí, protože to je federální distrikt. A propouštění lidí? Lisa Cooková prohlásila, že její vyhazov je neplatný a uvidí se u soudu. Takže se uvidí u soudu – ten rozhodne.
Domovní prohlídka u Johna Boltona? Stejně jako s Cookovou – nepěkné a zjevně osobní. Osobní proto, že se nekontrolovaly žádosti o hypotéku v celé Americe, stejně jako se nekontrolovaly domácnosti všech lidí s bezpečnostní prověrkou, jestli si náhodou doma nezapomněli něco citlivého.
Trumpovi ale přece druhá strana dělala totéž, když byl v opozici. Spíš to bylo ještě horší. Také probíhaly domovní prohlídky a padlo obvinění kvůli nakládání s tajnými dokumenty a archivními složkami. Trump byl stíhán asi v 84 případech a má platit gigantickou pokutu 350 milionů dolarů za podklady k poskytnutí úvěru, který řádně splácel a kde si věřitel sám na klienta vůbec nestěžoval. Lze také pochybovat, že téměř dvacet let starý případ s prostitutkou Stormy Daniels by někdo vytáhl na světlo boží, nebýt toho že se Trump rozhodl kandidovat na prezidenta.
Když vládli demokraté, také byly vyhazovány a ostrakizovány osoby s nevhodnými názory třeba na covid-19, původ pandemie či zavírání škol. O práci přišli lidé, kteří se zúčastnili protrumpovské demonstrace 6. ledna 2021, ale nikoliv už neslavného pochodu na Kapitol.
Už tehdy bylo zřejmé, že pokud se Trump dostane k moci, nebude si brát servítky a kriminalizace politiky a politická pomsta holt budou probíhat v opačném gardu. A teď se to děje. To neznamená, že to schvalujeme – je velmi smutné, že se to děje. Dalo se to ale čekat a Trump by musel být anděl, aby s tím nezačal.
Zatím se ale ani nehroutí právní stát, ani není porušována ústava. Trump jistě může napáchat mnoho škody. Svým chaosem, nepředvídatelností, neinformovaností, umanutostí, zabedněností. V ekonomice i v bezpečnosti. Diktátor to ale zatím opravdu není. O diktatuře my, kteří jsme v ní žili, něco víme.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
