Astma není jen alergie: Co vám plíce prozradí o životním stylu

Astma dlouho přebývalo ve škatulce „alergická nemoc, co se řeší inhalátorem“. V historii si ovšem prošlo pestrou sérií vysvětlení — od psychosomatických teorií o potlačeném pláči, přes domnělou vazbu na sennou rýmu až po éru, kdy se veškerá vina kladla na prosté zúžení průdušek.

Desítky let navíc převládala představa, že jde především o problém citlivých alergiků reagujících na pyl nebo fyzickou námahu. Moderní výzkum ale ukázal, že astma je mnohovrstevnatý chronický zánět, v němž se protínají genetické predispozice, vliv prostředí, imunitní reakce a — věřte nebo ne — i stav bakterií ve střevech.

Dnešní věda popisuje astma jako nemoc vznikající kombinací křehké bariéry a neustálé palby vnějších faktorů. Právě tyto spouštěče nakonec rozhodují o tom, jak bouřlivě — nebo klidně — budou plíce reagovat.

Představte si je jako středověký hrad. Hradby tvoří první linii obrany, strážci bdí a nepřátelé — alergeny, viry, smog — útočí ze všech stran. U astmatiků jsou hradby slabší, strážci reagují přehnaně a stavební četa opravuje tak nedokonale, že hradby nikdy pořádně nezpevní.

Nové výzkumy odhalují, proč se tahle obrana občas zhroutí, kteří „agresoři“ jsou nejnebezpečnější a proč některé epizody přicházejí zdánlivě z čistého nebe. Pojďme si rozebrat, co o astmatu ví současná věda, a jak se proti němu můžeme bránit, chytřeji než kdykoli předtím.

Když chceme pochopit, proč se tahle obrana někdy sesype jako mokrá kartonová zídka, musíme se podívat na úplné „předpolí“ plic — na epitelovou bariéru. Právě tady se rozhoduje o tom, jestli plíce zvládnou tlak vnějšího světa, nebo ustoupí první vlně útoku.

Epitelová bariéra je tenký, ale nesmírně důmyslný povrch dýchacích cest. Funguje jako ochranný plot, který odděluje náš vnitřní svět od milionů částic, mikrobů a toxinů, které s každým nádechem přicházejí zvenčí. Drží ji pohromadě těsná spojení — drobné molekulární „zámky“, jež určují, co smí dovnitř a co má zůstat venku.

Když tato bariéra funguje, plíce jsou chráněné. Když je oslabená, propouští víc, než by měla, hůř se opravuje a imunitní systém reaguje jako poplašné zařízení, které se spouští i při slabém závanu. A právě to je jeden z klíčových mechanizmů astmatu.

Do epitelu se neustále opírají vnější faktory, které jej postupně oslabují — a často jde o mnohem větší sílu, než se donedávna předpokládalo.

Znečištění ovzduší. Jemné částice PM2.5, oxid dusičitý, přízemní ozon nebo dieselové výfukové plyny vyvolávají v buňkách oxidační stres, narušují jejich těsná spojení a zvyšují propustnost bariéry. Kouř z cigaret zasahuje i buněčné signální dráhy, takže bariéra propouští víc alergenů a patogenů. A domácí chemikálie? I běžné čisticí prostředky mohou oslabit ochrannou funkci epitelu.

Alergeny s enzymy. Roztoči, plísně či některé pylové částice nepůsobí jen jako obyčejné dráždivé podněty. Mnohé z nich obsahují proteázy, enzymy, které epitel doslova ohlodávají — štěpí jeho klíčové bílkoviny a aktivují receptory, jež rozjíždějí zánětlivý chaos ještě dřív, než se o slovo přihlásí imunitní buňky.

Respirační viry. Rhinovirus i RSV dokážou poškodit epitel natolik, že jeho funkce zůstává narušená týdny i měsíce. U nejmenších dětí, zvlášť s genetickou variantou CDHR3, může těžká virová infekce představovat první zásadní trhlinu v ochraně plic — a tím i bránu k pozdějšímu astmatu.

Vnější faktory se přitom často sčítají. Smog dokáže zvýšit alergenicitu pylů, virová infekce oslabí sliznici a bakterie pak mají otevřené dveře. Jakmile je epitel poškozený, přestává být pevnou hradbou a mění se spíš v děravý plot, přes který pronikne kdeco. A právě z této kombinace se často rodí astma: ne proto, že by samotný alergen či virus měly superhrdinskou sílu, ale proto, že společně rozloží obrannou architekturu plic natolik, že se z akutního podráždění stane chronický zánět.

Jakmile epitel ztrácí svou pevnost, otevírá se cesta do divočejší kapitoly astmatu. Mikroskopická trhlina se stává kulisou pro bouřlivou imunitní reakci: alergeny, viry a znečištění proniknou hlouběji, než by měly, a obranné buňky spustí poplach. Ne decentní, ale takový, při němž sirény řvou a každý pospíchá — i ti, kteří doufali, že zůstanou stranou.

Právě tady se astma začíná formovat do své typické podoby — chronického zánětu, který vzniká proto, že tělo plní svou obrannou roli… jen s přehnaným zápalem.

Po narušení epitelu plíce nezůstávají pasivní. Poškozené buňky vysílají chemické „poplachové signály“ známé jako alarmíny. Tyto signály probudí speciální imunitní buňky (ILC2), které okamžitě spustí výrobu látek způsobujících alergický zánět.

Důsledky přicházejí rychle a zřetelně: svaly kolem průdušek se stáhnou, dýchací cesty se zúží a nastupuje dušnost. Současně se zvyšuje tvorba hlenu a poškozují se řasinky, které čistí plíce. Výsledkem je ucpávání průdušek a snížená odolnost plic vůči dalším podnětům.

A to není vše. Při dlouhodobém poškození epitelu se mění samotná struktura plic – epitel tuhne, stěny průdušek se ztlušťují a plíce se stávají trvale zranitelnějšími. Každý další „útok“ alergenu, viru nebo znečištění je tak těžší zvládnout.

Možná vás překvapí, že zdraví vašich plic začíná ve střevech. Střevní bakterie totiž komunikují s dýchacími cestami prostřednictvím takzvané osy střevo–plíce. Když mikrobiom funguje, produkuje látky, které tlumí zánět v plicích a podporují imunitní rovnováhu.

Naopak narušení mikrobiomu – například po antibiotikách nebo při nevhodné stravě – může snížit tvorbu „hodných“ mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), což zvyšuje riziko alergického zánětu a reakce typické pro alergii v plicích.

Některé bakterie, například Faecalibacterium nebo Bifidobacterium, působí ochranně a podporují odolnost dýchacích cest vůči spouštěčům astmatu. Na druhé straně patogenní bakterie v dýchacích cestách, jako Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae nebo Moraxella catarrhalis, přímo narušují epitel a udržují chronický nízkostupňový zánět. To zvyšuje propustnost bariéry, takže se alergeny a další dráždiviny dostávají hlouběji do tkáně a snáze spouštějí imunitní reakce.

Jednoduše řečeno: co se děje ve střevech, může plíce buď podpořit, nebo podráždit. Tento objev otevírá nové možnosti prevence a terapií, od stravy přes probiotika až po cílenou podporu mikrobiomu.

Astma může propuknout v  kterémkoli věku – od dětí po seniory – a jeho projevy se mohou lišit. I když se nedá úplně vyléčit, lze ho ovládnout tak, že příznaky – dušnost, sípání a kašel – prakticky mizí, a pacienti mohou žít plnohodnotný život bez omezení.

Včasné rozpoznání astmatu je zásadní. Čím dříve se nemoc identifikuje, tím efektivněji lze chránit plíce před dlouhodobým poškozením. Diagnóza se dnes opírá o kombinaci klinického vyšetření, měření plicní funkce a biomarkerů, které odhalí typ zánětu. To lékařům umožňuje nastavit léčbu přesně na míru, místo aby jen „tlumili příznaky“.

Podle současných doporučení už léčba astmatu nestojí jen na „rychlé pomoci“, která rozevře průdušky, když je nejhůř. Základ tvoří dlouhodobá protizánětlivá léčba, tedy inhalační kortikosteroidy. A ano — týká se to i lidí, kteří mají potíže jen občas. Tyhle léky totiž nemíří na okamžitý efekt, ale na prevenci: zklidňují skrytý zánět v dýchacích cestách a výrazně snižují riziko záchvatů.

U lidí, kteří mají potíže častěji, se nasazuje pravidelná denní léčba – často v tandemu s dlouhodobě působícími bronchodilatátory, které udržují průdušky volné a průchodné. A když ani to nestačí, přichází na scénu to nejpokročilejší, co dnes medicína nabízí: biologická léčba. Ta je určená pro těžší formy astmatu a pracuje jako laser s přesným zaměřením – vypne konkrétní špatně nastavené signály imunity, které u někoho rozjíždějí alergickou bouři a u jiného zbytečný zánět i bez jasného důvodu. Výsledek? Méně záchvatů, volnější nádechy a často i návrat k životu, který se předtím zkrátka nedal udýchat.

Do hry ale vstupují i úplně nové směry: snaha opravovat poškozený povrch dýchacích cest, ladit mikrobiom nebo řešit další problémy, které astma přiživují (třeba reflux, obezita nebo kouření). Stručně řečeno: dnešní léčba už neřeší jen příznaky, ale i samotné prostředí, ve kterém astma vzniká.

A právě tady se nabízí pohled, který přináší tradiční čínská medicína (TCM). Ta se dlouhodobě zaměřuje nejen na to, co se děje v průduškách samotných, ale i na celkovou rovnováhu těla – od imunity přes trávení až po stres. Jinými slovy: dívá se na astma jako na důsledek většího rozkolísání organismu a hledá způsoby, jak ho znovu „seřídit“, aby plíce měly lepší podmínky k fungování.

TCM proto kombinuje několik přístupů najednou. Pomáhá uvolnit akutní příznaky – například záchvaty kašle nebo dušnosti – a zároveň posiluje základní obrannou energii organismu, aby se podobné epizody opakovaly méně často. Používá k tomu bylinné směsi, houby jako Cordyceps nebo Reishi, akupunkturu, masáže i dechová cvičení – vždy na míru konkrétnímu pacientovi. Některé směsi pomáhají ředit hlen, jiné podporují střevní mikroflóru, což má překvapivě velký vliv i na plíce. Když se střeva dostanou do kondice, produkují látky, které pomáhají tlumit přestřelené imunitní reakce a posilují celkovou obranyschopnost. TCM tak může dobře doplňovat klasickou léčbu astmatu a přinést úlevu i lepší kvalitu života – jen je fér dodat, že většina dostupných dat pochází z menších studií a výzkum stále běží.

Astmatu se sice nedá úplně předejít ani ho trvale vyléčit, ale včasný záchyt a správně nastavená léčba dokážou udržet plíce v dobré kondici a předejít zhoršování stavu. Kdo má genetické předpoklady nebo první náznaky potíží, může mnohé ovlivnit sám — a začít lze už v dětství.

U dětí náchylných k astmatu pomáhá delší kojení a domácnost, která zbytečně nezásobuje malé plíce alergeny. V pozdějším věku hraje roli hlavně prostředí a každodenní návyky: vyhýbání se kouři a zakouřeným prostorům, střídmé používání parfémovaných přípravků, pravidelný úklid a opatrnost v pylové sezóně umí zkrotit i výrazné spouštěče.

Velkým pomocníkem je čistší vzduch — ať už jde o chytře načasované větrání, sport mimo dopravní špičku nebo využívání čističek s HEPA filtrem. Domácnost bez cigaretového kouře (včetně e-cigaret) je pro plíce úplný základ.

Alergeny mají navrch jen tehdy, když jim necháme prostor. Povlečení pratelné na 60 °C, méně „lapačů prachu“, kvalitní vysavač a hlavně důsledná léčba alergií výrazně snižují riziko, že se imunitní systém rozjede do astmatického módu.

Na obranyschopnosti se podílí i to, co se děje ve střevech: pestrá strava, dostatek vlákniny a zdravý mikrobiom podporují vyváženou imunitní reakci a snižují náchylnost k alergickému zánětu.

A pak je tu faktor, který bývá podceňovaný — hmotnost. Vyšší BMI (index tělesné hmotnosti) podporuje chronický zánět v těle a dýchání zbytečně komplikuje. Pravidelný pohyb a úprava váhy tedy neformují jen postavu, ale přímo zlepšují funkci plic a celkovou kondici těla.

Astma málokdy začne dramatickým sípáním, které slyší celá tramvaj. Začíná nenápadně – zadýcháním při běhu do schodů, úporným kašlem po viróze nebo pocitem „těžkých plic“ během pylové sezóny. Včasná diagnóza znamená:

A čím dřív lékař odhalí, jaká imunitní dráha u pacienta dominuje, tím větší je šance, že trefí terapii na první dobrou. V době biologik a pokročilých diagnostik nedává smysl čekat, „jestli to přejde“.

Astma je celoživotní společník, ale dobře nastavená léčba ho drží na uzdě. Díky ní se vyhnete záchvatům i dlouhodobému poškození plic a budete spát v klidu. Přes den pak můžete pracovat, běhat, sportovat, cestovat – prostě žít naplno.

GANDHI, Vivek D., Nami SHRESTHA PALIKHE a Harissios VLIAGOFTIS. Protease-activated receptor-2: Role in asthma pathogenesis and utility as a biomarker of disease severity. Frontiers in Medicine. 2022, roč. 9, s. 954990. DOI: 10.3389/fmed.2022.954990.

GLOBAL INITIATIVE FOR ASTHMA. Kapesní průvodce managementem a prevencí astmatu (pro dospělé a děti starší pěti let). Aktualizováno 2019. [online].[cit. 2025-02-15]. Dostupné online

HABIB, Nazia, Muhammad Asghar PASHA a Dale D. TANG. Current understanding of asthma pathogenesis and biomarkers. Cells. 2022, roč. 11, č. 17, s. 2764. DOI: 10.3390/cells11172764.

HEIJINK, Irene H., Virinchi N. S. KUCHIBHOTLA, Mirjam P. ROFFEL a kol. Epithelial cell dysfunction, a major driver of asthma development. Allergy. 2020, roč. 75, č. 8, s. 1898–1913. DOI: 10.1111/all.14421.

KOPPELMAN, Gerard H., Maria PINO-YANES, Erik MELÉN a kol. Genetic and environmental risk factors for asthma: towards prevention. The Lancet Respiratory Medicine. 2025, roč. 13, č. 11, s. 1011–1025. DOI: 10.1016/S2213-2600(25)00256-5.

LU, Ke, Chen LI, Jingwen MEN, Bin XU, Yang CHEN, Peizheng YAN, Zhibo GAI, Qingxiang ZHANG a Lu ZHANG. Traditional Chinese medicine to improve immune imbalance of asthma: focus on the adjustment of gut microbiota. Frontiers in Microbiology. 2024, roč. 15, č. 1409128. DOI: 10.3389/fmicb.2024.1409128.

RUSSELL, Richard J., Louis-Philippe BOULET, Christopher E. BRIGHTLING a kol. The airway epithelium: an orchestrator of inflammation, a key structural barrier and a therapeutic target in severe asthma. European Respiratory Journal. 2024, roč. 63, č. 4, s. 2301397. DOI: 10.1183/13993003.01397-2023.

VLACHOVÁ, Alena a Libor FILA. Astma v dospělosti. Medicína pro praxi. 2021, roč. 18, č. 5, s. 311–315.

YANG, Zihan, Wei MAO, Junyang WANG a Leyi YIN. The gut–lung axis in asthma: microbiota-driven mechanisms and therapeutic perspectives. Frontiers in Microbiology. 2025, roč. 16, s. 1680521. DOI: 10.3389/fmicb.2025.1680521.

YUKSEL, Hasan a Ahmet TURKELI. Airway epithelial barrier dysfunction in the pathogenesis and prognosis of respiratory tract diseases in childhood and adulthood. Asthma Research and Practice. 2017, roč. 5, č. 4, s. e1367458. DOI: 10.1080/21688370.2017.1367458.

ZHOU, Bo-wen, Hua-man LIU a Xin-hua JIA. The role and mechanisms of traditional Chinese medicine for airway inflammation and remodeling in asthma: overview and progress. Frontiers in Pharmacology. 2022, roč. 13, č. 917256. DOI: 10.3389/fphar.2022.917256.