Článek
V posledních týdnech se v médiích hodně mluvilo o ukrajinském obilí a dovozu do některých krajin EU.
Dne 26.11.2022 představil Kyjev mezinárodní program, který měl zajistit dodávky ukrajinského obilí do nejchudších zemí v Africe a v Asii.
Prezident Zelenskyj podle agentury Reuters taky uvedl, že Kyjev od 20 krajin a Evropské únie vybral zhruba 150 milionů dolarů (3,5 miliardy Kč)., které budou použité na financování ukrajinského exportu do nejzranitelnějších zemí.
Bylo to uveřejněno v níže přiloženém článku, uveřejnila to ČTK, to znamená Česká tisková kancelář.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2290846
Cituji z článku:
Kyjev – Kyjev dnes přestavil mezinárodní program, který má zajistit dodávky ukrajinského obilí do nejchudších zemí v Africe a v Asii. Učinil tak symbolicky u příležitosti 90. výročí stalinského hladomoru na Ukrajině, informovaly zahraniční tiskové agentury.
„Ukrajina byla a zůstává garantem světové potravinové bezpečnosti a i v tak těžkých válečných podmínkách ukrajinské vedení pracuje ve prospěch globální stability,“ řekl podle agentury DPA ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s belgickým premiérem Alexandrem de Crooem v Kyjevě.
Program s názvem Obilí z Ukrajiny (Grain from Ukraine) má za cíl do konce jara příštího roku vypravit z ukrajinských přístavů do zemí ohrožených hladem a suchem nejméně 60 plavidel s obilím. Mezi příjemci ukrajinského obilí mají být Etiopie, Súdán, Jemen či Somálsko. Podle Zelenského by program mohl zabránit hladomoru nejméně pěti milionů lidí.
Zelenskyj podle agentury Reuters také uvedl, že Kyjev od 20 zemí a Evropské unie vybral zhruba 150 milionů dolarů (3,5 miliardy Kč), které budou použity na financování ukrajinského exportu do nejzranitelnějších zemí. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že na Ukrajinu v tuto chvíli míří Německem financovaná loď, která má dopravit ukrajinské obilí do Etiopie.
Summitu se kromě De Crooa osobně zúčastnili také šéfové vlád Polska a Litvy Mateusz Morawiecki a Ingrida Šimonytéová, přítomna byla také maďarská prezidentka Katalin Nováková. Německý kancléř, francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vystoupili s projevem přes video.
Politickým cílem iniciativy je mimo jiné vyvrátit tvrzení Moskvy, že bohaté západní země svými protiruskými sankcemi vyvolaly celosvětovou potravinovou krizi. Zatímco Západ ruskou agresivní válku na Ukrajině ostře odsoudil, mnohé chudé země se s hodnocením drží zpátky – zčásti kvůli obavám před možnými důsledky pro vlastní zemi. Rusko patří stejně jako Ukrajina k největším dodavatelům obilí na světový trh.
OSN a Turecku se v červenci podařilo Moskvu přimět, aby zrušila námořní blokádu ukrajinských černomořských přístavů určených pro vývoz obilí. Minulý týden Ukrajina a Rusko dohodu o vývozu ukrajinských potravinových produktů prodloužily o 120 dní.
Konec citace z článku.
Protože na tuto tému bylo v posledních týdnech uveřejněno vícero článků a nikde jsem nenašla souvislosti v tomto spojení, tak se vážně ptám: Které obilí skončilo v ČR, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku? Skončila tam část toho obilí, které bylo určeno pro chudé země? Nebo to bylo jiné obilí? Dostalo se vůbec něco z toho obilí tam, kde bylo určeno?
Proč nikdo z novinářů nevěnuje pozornost této informaci, kterou uveřejnil v listopadu 2022 seriózní český web? Kde to obilí skončilo, které bylo určeno chudým zemím? Dostalo se vůbec něco do krajin, kde bylo určeno? Kdo to financoval a z jakých peněz?
Protože podle původních článků uveřejněných i v ČR, i na Slovensku jsem pochopila, že toto obilí pro chudé země bylo osvobozeno od cla a mělo být jenom tranzitem přesunuto do krajín, kde bylo určeno.
Nevšimla jsem si, že by táto téma byla podrobně rozebíraná v médiích.
Tady nejde jenom o to, že na Slovensku objevili nekvalitní vzorek obilí, které bylo původně určeno pro chudé země. Tady jde o to, že program Obilí z Ukrajiny měl dodávat obilí s podporou 15 miliónů dolarů i z prostředků EU krajinám, které jsou ohroženy suchem a hladem. Jednalo se o africké krajiny, které byly i jmenovány jako Jemen, Etiópie, Sudán, Somálsko. Rozhodně mezi nimi nebylo Slovensko, ani Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko…
Když nakoupili Slovensko a ČR ukrajinské obilí, šlo o obilí dotované těmi 150 milióny dolarů? Nebo to bylo jiné ukrajinské obilí?
Tyto otázky by měli klást novináři kompetentním kontrolním orgánům EU ať to důsledně prověří.
Tady dávám odkaz na web Rady Evropské unie, kde je popsáno jak funguje vývoz obilnin z Ukrajiny
