Článek
Každý si jen stěžuje, co stojí za prd a jak to je k ničemu a co to tam ta vláda dělá a jak se zdraží potraviny a energie a že vejce stojí šest korun a včera měli průjem a týden už fouká vítr.
A já jim vytřu zrak, já se mám skvěle. Jsem živá a cítím ten vítr ve vlasech, vejce si za šest korun dopřeju a je jasné, že občas mám průjem nebo zácpu. Jestli se zdraží to či ono, tak toho hold koupím míň, vařím doma a je to ekonomické. Asi tedy nejsem trendy a BIO, to určitě ne, ale zase mě to nijak netrápí. Život je krásný, i když je venku opravdu hnusně a když promoknete a promrznete a nakonec se vrátíte do svého domova, tak se zahřejete a uvaříte si třeba čaj s rumem, tak cítíte jak je vám krásně. Život z ruky do huby není nic moc. To naprosto chápu, je to problém, také jsem si jím prošla, ale skutečné štěstí nespočívá ve velikosti hromady vlastněných peněz. Na jednu stranu prachy dávají svobodu, to ano, ale ne štěstí. To je zakopané jinde. Lehké jsem to v životě také neměla. Dvě děti a domácí násilí. Byla jsem ovšem mladá a zdravá a z toho hnoje jsem se vyhrabala. Postavila se na své nohy a začala znovu a nanovo. Jde to. Nevzdávejte se! Chce to sílu a vytrvalost. A náhle přišla další rána. Vážná nemoc, dlouhá léčba. Odchod z práce. To nejlepší, co jsem mohla udělat a vlastně měla udělat už dávno. Práce mě vysála jako pijavice a přinesla mi rakovinu. Děkuji. Nikdy více. Stála jsem na břehu smrti. Strašně jsem se bála. Poprvé v životě jsem se opravdu hrozně moc bála. Že je konec. Dny a noci hrůzy, jen samé nádory a smrt. Jsem zde a jsem šťastná. Mám se skvěle. Není to o penězích, je to o něčem jiném. Raduju se z každého dne. Miluji spánek i bdění, miluji blankytnou oblohu i černé mraky. Miluji spalující žár letních veder i mráz, před kterým se uschovám ve svém domově. Blbosti jsem hodila za hlavu. Chci vidět rozkvetlé narcisky a tulipány, chci se v létě zase vykoupat v moři a na podzim v lese sbírat houby. Na nic si nestěžuju, mám se výborně. Jsem šťastná. Snažím se, jak můžu. Pomáhám mamince, která je na mně závislá, dcerám, pokud to jde, i synovi. Život prostě růžový není. A přesto jsem šťastná. Ráda bych vám kus mého štěstí poslala, kdyby to šlo.
