Článek
Probíhá to takto: tři dny uklízím. Drhnu. Lestím. Organizuju. Předstírám, že jsem člověk, který má systém.
Dokonce složím ručníky tak, že by i luxusní hotel potěšeně zatleskal.
A pak přijde rodina. Děti odhodí boty do prostoru. Pes najde věc, kterou jsem tři hodiny hledal. Partner hodí tašku na židli, která je samozřejmě určena jen na „reprezentativní sezení“ a ne na realitu.
Za pět minut vypadá byt, jako by uklízel výbuch.
Ale co — Vánoce nejsou o dokonalosti. Jsou o drobcích, smíchu, nepořádku a lidech, kteří vám ten bordel dělají. A díky nim to stojí za to.
