Článek
Odpověď je celkem jednoduchá: momentálně se může používat pro výrobky z kolébky našeho těžkého strojírenství na západě Čech, kde spatřila světlo světa, ale stejně tak i pro produkci středočeské automobilky.
Ptáte se, jak je to možné? Ano je.
Dva roky po vzniku naší úspěšné ochranné známky s okřídleným šípem v roce 1923 došlo k tomu, že se Škodovy závody, a to už dlouho po smrti svého zakladatele Emila, spojily s automobilovým výrobcem Laurin a Klement do jednoho podniku. V Mladé Boleslavi do té doby používali svoji vlastní značku, ale po sloučení převzali spolu se škodováckým názvem již ve světě etablovaný okřídlený šíp. Ten se až do dnešní doby vyskytuje současně na výrobcích, pocházejících z každého z obou měst. Takový stav platí, přestože už se zase dlouhou dobu jedná o dva naprosto samostatné subjekty…
Pojďme si vše rozebrat popořádku. Po první světové válce náš největší strojírenský a zbrojní gigant vyhlásil veřejnou soutěž na svoji novou ochrannou známku a ta se setkala s poměrně širokým ohlasem. Prestiž plzeňské firmy přilákala autory tří stovek návrhů, z nichž vyšel vítězně jeden motiv o dvou variantách. Obě zaregistroval místní plzeňský patentový úřad jako určitě nevýznamnější průmyslové symboly ve své historii. V obou variantách figuroval okřídlený šíp, ovšem v té první s trojicí per a v té druhé s pěticí.
V dnešní době používaná tři péra časem zvítězila díky větší přehlednosti, jednoduchosti a čitelnosti, a to zejména při miniaturnějším zobrazení. Ovšem i pětipérová varianta se v prvních létech používala souběžně také, a to především v materiálech tištěných v papírové podobě. Rovněž by se nemělo zapomínat, že okřídlený šíp existuje i s třetí dimenzí v trojrozměrné variantě.
Hlavní vstup do plzeňského škodováckého areálu
Detail takzvané první brány v Tylově ulici
Nepochybně tady každého napadne, odkud se motiv, pro nějž se brzy vžilo familiární označení „indián“, vůbec vzal. Proč šíp, proč péra a jaký indián? Kdo je autorem ochranné známky se bohužel s určitostí neví a jeho svědectví už bohužel nezjistíme, i když nějaké spekulace na téma autorství se rovněž vyskytly, například se někdy mluví o polozapomenutém malíři Františku Michlovi. V Plzni se ovšem traduje historka, že na vině by mohl být tehdejší ředitel Škodových závodů chorvatského původu Toma Maglič, v jehož kanceláři údajně visel obraz indiánského náčelníka s péřovou čelenkou.
Tímto faktem se vítěz konkurzu možná inspiroval, třeba i ve snaze zavděčit se nejvyššímu vedení podniku, anebo i myšlenkou na jednoduchost symbolu ve spojení s indiánskou tématikou. To už se nikdy nikdo nedozví, jenom ta vazba Škodovky s původními obyvateli severní Ameriky zůstává evidentní.
Ani přesné vysvětlení, co tři nejdůležitější symboly ochranné známky znamenají, oficiálně neexistuje a může být vykládáno různými způsoby. Motiv šípu by prý měl zdůrazňovat ty nejdůležitější vlastnosti každého výrobního závodu: rychlost, dynamiku, jasné směřování vpřed. Budiž. Kruh napodobující oko nad šípem zase vizi celosvětového trhu, pro nějž měly Škodovy závody připravovat komplexní a široký výrobní program. A trojice per? V ní každý zřejmě vidí především indiánskou čelenku spojenou s jakousi exotikou… Celé logo obklopuje uzavřený kruh okolo něj, jako zřetelný symbol jednoty a harmonie.
V roce 1937 byl „chytlavý“ a do té doby jen graficky vyvedený motiv doplněn o nápis ŠKODA.
Naproti první bráně stojí na náměstí Emila Škody dílo s názvem „Skulptura Škoda“
Detail uměleckého díla s využitím okřídleného šípu
Když usedají majitelé nejrozšířenějších vozidel na našich silnicích za volant nebo si prohlíží emblém automobilky na kapotě, spojitost s indiánským motivem je zřejmě ani nenapadne. Alespoň ne v Mladé Boleslavi a ve většině jiných měst. To v rodišti značky v Plzni se má situace jinak a přispěla tomu náhoda. V květnu 1945 se na osvobozování západních Čech podílela 2. pěší divize americké armády s názvem INDIANHEAD DIVISION. To pojmenování používala už od první světové války, stejně tak jako znak indiánské hlavy na podkladu bílé hvězdy.
Plzeňané, vděční za svoje osvobození od nacistů i v dobách, kdy se o něm nemělo mluvit na veřejnosti příliš hlasitě, si rychle dali oba indiánské symboly do souvislosti. Ten škodovácký i ten květnový z pětačtyřicátého roku na výšivkách příslušníků osvoboditelské armády. Nakonec se všech podobných souvislostí chytili nejdůsledněji příznivci hokejového klubu, kteří si v poslední době neřeknou jinak než plzeňští Indiáni.
Do kdy se tedy bude používat ochranná známka pro výrobky z Plzně i z Mladé Boleslavi společně? Právní spor začal gradovat po změně vlastnických práv jako následek zvratu poměrů po roce 1989. Německý Volkswagen jako nový majitel dříve ryze české automobilky využil svého tehdejšího silného postavení na trhu a donutil rozpadající se škodovácký koncern k nepříjemnému kompromisu. Společné využívání loga skončí dnem 30. června 2029 a potom už toto právo připadne pouze a jen automobilce.
Takové řešení nevyznívá pro město, které přivedlo na svět známku s okřídleným šípem, nijak povzbudivě. Ale v současné době nevypočitatelných zvratů je snad už všechno možné! Nakonec, co bude v roce 2029 s firmou Volkswagen, co s plzeňskými škodováky, co s poměry na celé zeměkouli za těch několik let? Asi si málokdo z nás dokáže na tyto otázky odpovědět. Německý výrobce se potýká s odbytovými i finančními problémy, i když jeho mladoboleslavská pobočka zatím ne. Naopak, po mnohých produktech z Plzně poptávka ve světě roste, ale bez okřídleného šípu to tak být nemusí. Uvidíme…
Značku automobilů s indiánským motivem si na kapotě vozí nejeden z nás
Zdroje:
FENCL, Jiří. Historie okřídleného šípu Škoda. Fakta a svědectví, 2022, č. 10
KARLICKÝ, Vladimír, a kolektiv. Svět okřídleného šípu: koncern Škoda Plzeň 1918 - 1945. Plzeň, Škoda a.s., Praha: Paseka, 1999
