Lávka u Bechyně je opravena. Stezkou Lužnice do Týna a přes Velký Depot zpět

Může za to zpráva, která se objevila v půlce září v médiích – u Bechyně byla opravena a po roce opět zpřístupněna visutá lávka, po které vede Stezka Lužnice, první pěší trasa v České republice, která získala prestižní evropskou certifikaci Leading Quality Trails Best of Europe a je tak (plným právem) řazena mezi nejlepší turistické trasy v Evropě. Poškozená byla od loňského 5. září, kdy v ní padající strom vytvořil několikametrovou díru. Od té doby byla trasa směrem k Týnu nad Vltavou z místa, odkud je jeden z nejhezčích výhledů na ústí Židovy strouhy, odkloněna.

Otevření lávky nemohlo přijít v příhodnější čas – podzimní krajina se pomalu začíná oblékat do pestrých barev a příroda kolem Lužnice je tak ještě kouzelnější než jindy. Než se na Stezku Lužnice, tedy na její část mezi Bechyní a Týnem, vydáte, projděte si ji se mnou nanečisto. Půjdeme přes Koloděje, zastavíme se na Semenci a u soutoku Lužnice s Vltavou a jako bonus se vrátíme přes sousoší Velký Depot a Židovu strouhu zpátky do Bechyně. Samozřejmě, bonusovou část je možné vynechat, a pokud nejste zvyklí chodit delší pochody, určitě to i doporučím – okruh „Z Bechyně do Bechyně přes Týn nad Vltavou“ má totiž kolem 36 km.

Vlak z Tábora jezdí snad co hodinu, před nádražím je i dostatek parkovacích míst pro auta. Proč začít u nádraží a ne třeba na náměstí? Z nádraží je to totiž jen kousek na most Duha, po kterém jezdí vlaky od Tábora společně s auty – sám sem jednou jel po kolejích za lokomotivou s jedním vagónkem a zážitek to byl mimořádný.

Kudy dál? Přejděte Duhu a hned za mostem odbočte do lesoparku, kde bechyňští vybudovali vysoko nad řekou vyhlídky, odkud jsou vidět největší dominanty města. Františkánský klášter, zámek a (zase) Duha. Most je nejlépe vidět hned z první, tedy Náprstkovy vyhlídky. A když si pohlídáte čas, kdy má jet vlak, právě odtud pořídíte nejhezčí fotografie vláčku na mostě.

Vyhlídky máte za sebou? Pak už tedy jen na vás, jestli se poté, co přejdete Lužnici pod zámkem, vydáte vlevo po zelené, tedy po Stezce Lužnice k Týnu nad Vltavou, nebo doprava po žluté a po Bechyňských schodech ještě do centra a na náměstí. Já volím vždy možnost druhou. Je ale o něco náročnější. A do cíle přitom ještě zbývají desítky kilometrů.

Pokud půjdete po zelené, brzy narazíte na červenou – a ta vás pak povede až do Týna. Čeká vás přitom úplně jiná Stezka Lužnice než ta její část, která vede z Tábora do Bechyně. Tam jsou na mnoha místech dlouhá stoupání, úzké pěšiny jen malý kousek od břehu, za dešťů jsou mnohá místa podmáčená. Za sebe říkám – pokud by byl úsek z Tábora do Bechyně silnicí třetí třídy, úsek z Bechyně do Týna je z větší části dálnice. Hlavně na prvních kilometrech trasy, skoro až do Kolodějí, se proměnily oba břehy Lužnice v jeden velký kemp a lunapark, není ani skoro kde si zamilovanou řeku vyfotit přes houštinu reklamních cedulí a poutačů. To je ale asi jediná výtka, na 36 km jsem toho za celý den (šlapal jsem od ranní osmé do šesté večer) potkal mnohem víc zajímavého než naopak.

Velkým zážitkem je už přechod visuté lávky, ano té, která byla opravena, s výhledem na ústí Židovy strouhy. Určitě si užijete i cestou z Kolodějí do Týna, kde se určitě vydejte až na samotný konec Lužnice – k jejímu soutoku s Vltavou. Na samé špičce soutoku stojí boží muka sv. Jana Nepomuckého, místo, které si určitě nezapomeňte vyfotografovat. Za návštěvu rozhodně stojí i celoročně přístupná rozhledna na Semenci, odkud budete mít Týn nad Vltavou jako na dlani. A že je na co se dívat!

Pak už je čas vydat se zpátky do Bechyně, pokud se tedy rozhodnete pokračovat pěšky. Projděte Týn a přes Hlinecké sídliště se vydejte po značené naučné stezce Velký Depot na východ. A do kopce. Když vydržíte, nakonec vás čeká mimořádný zážitek. V polích, prakticky uprostřed ničeho, stojí na místě zvaném Velký Depot barokní monument – Kalvárie, sousoší, které byste čekali kdekoli jinde, jen v polích u Týna nad Vltavou ne. Na místě stojí od roku 1753 a připomíná velké neštěstí, které se odehrálo na místním vojenském cvičišti. Při přípravě ohňostroje, kterým měla být přivítána císařovna Marie Terezie během své návštěvy, došlo k výbuchu, který zabil 43 císařských vojáků.

Od Kalvárie se vydejte k vesničce Širočiny, a pak po silnice směrem k Březnici. Až narazíte na turistický rozcestník Na strouze, dejte se po žluté doleva. Následujících několik kilometrů pak bude procházkou jedním z nejkrásnějších míst Bechyňska – Židovou strouhou. V její horní části je příroda opravdu z velké části nedotčená, na mnoha místech se budete přes potůček, kterou tudy protéká, muset přebrodit. Po suchém létě to asi nebude problém, ale například v březnu, po jarním tání, to bývá horší. To mám vyzkoušeno na vlastní kůži.

Od ústí Židovy strouhy už je to do Bechyně jen „kousek“. Vydejte se po žluté a za chvíli budete tam, kde už jste byli ráno.

V bechyňském Zářečí, dole u Lužnice pod zámkem.

Zdroje a inspirace pro vás: