Hlavní obsah

Podzimní nachlazení? Zářící kůň přiveze citrónky plné vitamínu C až ze Sibiře

Foto: Marcel Kupka

Také vám v zahradě „řehtá“ zářící kůň ze Sibiře?

Někomu citrónky přiveze, někomu už přivezl. Třeba nám je přivezl před dvaceti lety a od té doby je každý rok sklízíme v zahradě na chalupě pod horou Choustník. Citroník severu, sibiřský zázrak… už víte, o čem je řeč?

Článek

Pokud hádáte, že o rakytníku, hádáte správně. Ano, právě rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je výše zmíněným citroníkem severu, který i do vaší zahrady, stejně jako do té naší, přiveze zářící kůň ze Sibiře.

Proč se rakytníku říká citroník severu? Vysvětlení je nasnadě – jeho drobné oranžové plody obsahují mimořádné množství vitamínu C a jsou tak kyselé, že syrové je pozřete jen s velkými úšklebky. A proč pořád zmiňuji „zářícího koně ze Sibiře“? Sibiř je jasná, rakytník tu má jednu ze svých pravlastí. A zářící kůň, to je zase volný překlad rodového jména rakytníku. Starořecké hippophae vzniklo složením dvou slov – hippos (kůň) a phaein (zářit). Odtud tedy rakytník coby zářící kůň. Staří Řekové totiž dávali listy rakytníku koním, kteří pak byli zdravější, živější a jejich srst byla jasná a zářivá.

Foto: Marcel Kupka

Máme na zahradě jednoho samce a jednu samici a na úrodu si nemůžeme stěžovat.

My rakytník zdědili spolu s chalupou po rodičích. Tedy dva, jeden by byl v zahradě málo. Rakytník je rostlinou dvoudomou, potřebujete tedy minimálně jednu samčí a jednu samičí rostlinu. Tak to máme my, protože víc než 25 litrů malých oranžových plodů plných vitamínů za rok nespotřebujeme. Pokud víte, že vaše potřeba bude vyšší, zasaďte k jednomu samci samic víc – uvádí se, že jeden samec spolehlivě opylí až šest samičích rostlin. Pozor ale, květy rakytníku se opylují větrem, samec i samice by měli růst poblíž sebe.

Pěstovat rakytník tedy znamená zasadit do zahrady minimálně dva stromy – a samec bývá opravdu strom, ten náš dorostl po letech do výšky pěti metrů. Co když máte ale zahrádku jako dlaň, kde se dva rakytníky při nejlepší vůli nevejdou? Sáhněte po „samosprašné“ odrůdě. Ona tedy botanicky řečeno samosprašná není (proto ty uvozovky), jde o uměle vyšlechtěný kultivar, na kterém jsou jak samčí, tak samičí květy. Tomu odpovídá i sklizeň – obvykle je nižší.

Péče o rakytník? Víceméně žádná. Bez problému zvládá i ty nejstudenější české zimy. Nevadí mu letní úpal a sucho. Rakytník je v zahradě vlastně nejraději, když si ho nevšímáte a vzpomenete si na něj vždycky jen na podzim, když je třeba sklidit zralé zářivě oranžové plody. Samozřejmě, úplně zadarmo to není, a to hlavně na začátku – aby rakytník prospíval, vyberte mu místo na plném slunci a v dobře propustné půdě. Ve stínu a tam, kde se drží voda, bude rakytník živořit a dříve či později odejde.

První sklizeň? Rakytník je vcelku rychlík, první plody dá druhým až třetím rokem po výsadbě. Čtvrtým rokem už můžete čekat první větší sklizeň. Čas sklizně je různý podle odrůdy – některé začínají dozrávat na začátku září (právě takový pěstujeme my), některé na konci, další pak v říjnu. Sklízet rakytník je přitom vše, jen ne zábava – to mi jistě potvrdí každý, kdo to někdy dělal. Rakytník si totiž proti všem zájemcům o jeho zdravé plody vytvořil účinnou obranu – plody jsou na kratičkých stopkách skoro nalepené na větvičkách a mezi nimi jak ostré háky ční pichlavé ostny.

Foto: Marcel Kupka

Po sklizni necháváme rakytník na den dva vydýchat na sítu.

Ti, kdo mají trpělivost a sklízejí „kuličku po kuličce“, trhají plody rakytníku přímo z větviček. My doma tolik trpělivosti nemáme a sklízíme rakytník tak, jak se sklízí asi nejčastěji – ze stromu stříháme celé větvičky obalené oranžovými kuličkami. Samozřejmě, stříháme s rozmyslem, nikdy ne dva roky po sobě na stejné straně stromu, střih slouží zároveň k prosvětlení koruny. Doma, v klidu u stolu, pak z větviček kosmetickými nůžkami s dlouhými rameny ostříháme plody – vyhneme se tak ostrým trnům a jde to docela rychle.

Pokud nemáte trpělivost žádnou, větvičky s plody, které ustřihnete ze stromu, dejte do mrazáku – zmrzlé plody jdou dolů docela snadno, stačí je setřást.

K čemu je rakytník dobrý? Džem, sirup, sušení… jsme zkusili, ale postupně opustili. Dneska rakytník už jen mrazíme. Celé kuličky máme v mrazáku v malých plastových krabičkách, odkud pak vede jejich cesta nejčastěji do čaje. Stačí pár kuliček každý den ráno celou zimu a opravdu, vysoký obsah vitamínu C (až 400 mg/100 g) má znatelný efekt na zdraví. Dejte si ale opravdu jen pár kuliček, když to přeženete, podráždíte si žaludek a navíc – předávkování vitamínem C končívá nepříjemnými problémy.

Ano, zářící kůň pak kromě vitamínů přiveze i… průjem.

I to máme doma vyzkoušeno.

Zdroje a inspirace:

2. Phytochemistry, health benefits, and food applications of sea buckthorn (Hippophae rhamnoides L.): A comprehensive review – Frontiers in Nutrition https://www.frontiersin.org/journals/nutrition/articles/10.3389/fnut.2022.1036295/full

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz