Článek
Ztrácím se
Zbůhdarma, nalehko.
Tak to mám nejraději.
Po toulání se mi zastesklo.
Po naději, po vajíčku naměkko.
Kola se otáčejí.
Proč, se neřeklo…
Probuzená touha po vánku.
Bdění ve spánku.
Po tichu, po něžnosti.
Po dni, co se vedení zhostí.
Po vůních, se mi stýská.
„Kde bych bez nich byla?“
Kdyby nebylo stýskání.
Vánku líbání.
Pocitu volnosti.
Objímající radosti.
Jen pouhé ticho…
Listům, by to přišlo líto.
Nevšímavost se nenosí.
Smířlivý klid se rozhostí.
Potěšení v maličkostech.
Mrazení v kostech.
Den překrásný.
Za mnou se otáčí.
Ztrácím se v heřmánku…
Zodpoví otázku.
Pocit přijetí, vítaným hostem.
Pryč stýskání.
Štěstí ke mně uhání.
V souznění, souvislostech.
Kolem sebe se rozhlížím.
Jinak na věci nahlížím.
Vím o vlídnosti.
O radostech.
