Článek
Nikdy jsem neměl štěstí na ženy. Když jsem byl v pubertě, chtěl jsem mít dívku, jako každý kluk v mém věku a snažil jsem se, ale bez úspěchu. Nebyl jsem příliš vysoký, k tomu baculatější a nosil jsem brýle. Zatím, co kamarádi měli dívek spousty, já se mohl tak akorát dívat. No a to mi vlastně šlo nejlépe „dívat se.“ Bydlel jsem s mámou ve staré pražské zástavbě na Vinohradech. Táta zemřel poměrně brzy a já zůstal mámě na krku.
Dospíval jsem a hormony se mi bouřily, dívku jsem neměl a chytal se tedy každé příležitosti kontaktu se ženou, ať už třeba jen toho očního. Bohužel většinou oční, a to především můj. Byl jsem tedy za čumila. Stejně jako jednoho letního večera, když jsem se díval z okna a zahlédl naproti v domě ženu v okně, která se převlékala. Byla nejspíš v ložnici a nezatáhla si závěs.
Chvilku byla celá nahá a já se nemohl vynadívat, byla totiž první ženou, kterou jsem viděl nahou. Byla štíhlá s culíkem až na zadek a moc krásná. Tedy alespoň mi to tak připadalo, jelikož jsem jí neviděl úplně z blízka. Pak se oblékla do noční košilky a zhasla.
Nemohl jsem na ní zapomenout, byl to pro mě velmi vzrušující zážitek. Od té doby jsem se přistihl, jak jsem se díval do jejího okna a doufal, že se bude opět převlékat. Bohužel se dlouho neukázala a nic kromě světla za závěsem jsem neviděl. Až jsem se konečně po několika týdnech dočkal a ona tam opět byla. Byl jsem jako malé dítě, když mu dají hračku. Opět byla celá nahá, česala si vlasy, prohlížela se v zrcadle a oblékala si noční košilku.
Další den jsem utíkal koupit dalekohled, abych jí viděl co nejlépe. Po týdnu se opět vystavovala v okně a já jí samozřejmě pozoroval. Najednou přišla do mého pokoje máma.
„Co děláš?“
„Koukám na hvězdy,“ odpověděl jsem.
„Proč tu sedíš tak po tmě?“ ptala se ještě a rozsvítila mi.
Už jsem neodpovídal a díval se dál do dalekohledu. Jenže mi nedošlo, že mi máma rozsvítila a žena v okně mě uviděla, jak jí pozoruju. Chvíli se na mě dívala, zatím, co já zdvihl dalekohled a dělal, že se dívám na hvězdy. Oblékla se a byl konec představení. Od té doby se, ale v okně k mému překvapení vystavovala častěji a pokaždé se dívala, jestli jí pozoruju, jakoby jí to dělalo dobře. Vždy čekala, až ukážu, že jsem tam a sleduju jí. A taková byla od té doby naše pravidelná večerní hra.
Moc jsem po ní toužil, ale věděl jsem, že by mě nikdy nechtěla. Jak moc jsem jí chtěl líbat, hladit a milovat se s ní. Vždy, když jsem byl před domem, doufal jsem, že jí někdy potkám, i když jsem si nebyl jistý, jestli bych měl odvahu jí vůbec oslovit. No a ono se to stalo! Vracel jsem se domů z práce a viděl jsem ji, jak vyšla ze svého domu. Byla krásná velmi přitažlivá oblečená v krátkých letních šatech. Srdce se mi rozbušilo a myslel jsem, že se nezmůžu na jediné slovo, ale snažil jsem se posbírat odvahu. Buď teď, nebo nikdy!
Šla proti mně tak jsem jí vstoupil do cesty a oslovil jí.
„Dobrý den, já jsem Roman, ten, kdo se na vás dívá od naproti, mohl bych vás někdy někam pozvat?“
Usmála se a řekla: „To nepůjde, já vztah nehledám.“
Sáhla do kabelky a podala mi vizitku. „Zavolej mi“ řekla a s úsměvem odešla.
Prohlédl jsem si vizitku a nestačil se divit. Moje tajná dívka v okně pracuje jako společnice a má právě v tom okně privát. Byl jsem z toho v šoku a šel domů. Dost jsem o tom přemýšlel a pak mi to došlo. Ona mi vlastně může splnit vše, po čem toužím včetně mých ch snů o ní. Posbíral jsem veškerou odvahu, zavolal jí a domluvil si schůzku samozřejmě u ní doma. Když jsem přišel k ní, byla oblečená v sexy šatech a stála na vysokých botách. Chovala se ke mně, jako bych byl její přítel a touží po mně. Splnil se mi sen, ale než jsem jí poprvé políbil, zatáhl jsem závěs v okně, aby nás náhodou někdo nepozoroval.
