Článek
Když jsem byl ještě mladý, měl jsem samozřejmě několik vážnějších vztahů a také i několik krátkodobých úletů. Jak to bývá, užíval jsem si života plnými doušky, tedy až do té doby, než jsem potkal dívku, u které jsem už od začátku věděl, že to bude vážné. Chodili jsme spolu několik let, než jsem se konečně rozhoupal a požádal ji o ruku. Náš společný život se začal tedy rozvíjet a já byl konečně šťastný, že mám vztah, na kterém mi tolik záleželo. Roky utíkaly a my jsme si pořídili vlastní bydlení. Následovaly děti a žili jsme asi jako mnoho dalších, nic.
Uplynulo několik let a zdálo se, že naší rodinnou idylku nemůže nic narušit. To jsem se ale trochu zmýlil a jednou u nás na zvonek zvoní mladá dívka, která mi sdělila, že je moje dcera. Myslel jsem, že snad omdlím, ale posbíral jsem trochu síly, abych si dívku vyslechl. Vyprávěla mi o tom, jak žila bez otce a celý život se trápila, protože věděla, že o ní neví a ona ho nesmí kontaktovat. Žena, se kterou jsem měl tenkrát krátkodobý vztah, zjistila, že je těhotná až po tom, co náš úlet skončil, a několik měsíců zvažovala, jestli se mě má pokusit kontaktovat. Z nějakého důvodu jsme se rozešli a beztak se mnou nechtěla zakládat rodinu.
Po několika letech se dozvěděla, že jsem se oženil a založil si rodinu. Věděla, že kdyby mě kontaktovala s tím, že s ní mám dítě a nejspíš by mi zničila rodinu. Když však byla její dcera téměř dospělá, rozhodla se jí dál nezapírat a řekla jí o mně víc. Že se naše dcera rozhodla mě kontaktovat nevěděla a myslela si, že to zůstane tak jak to je.
No a teď jsem šel tedy se svou dospělou dcerou, kterou jsem znal teprve hodinu, do restaurace na kávu, abychom si v klidu popovídali. Jaká může být větší náhoda, než že nás viděla tchyně, jak spolu vcházíme do té restaurace. Samozřejmě, když jsem se vrátil domů, už o tom věděla manželka a já měl doma co vysvětlovat.
Dcera mi původně řekla, že mi nechce narušovat rodinu a jen mě chtěla jednou vidět a trochu mě poznat a v žádném případě po mně nic nechce. I přes to, že to vypadalo, že se ztratí z mého života tak rychle jak se objevila měl jsem doma, co vysvětlovat. Tchyně totiž nelenila a volala mé manželce, že jsem záletník a viděla mě s milenkou.
Bylo to trochu emocionálně náročné období a nejen já jsem se musel smířit s tím, jak to je, ale také jak to říci doma dětem a také tchýni. Samozřejmě jsem si vyslechl, že si mně neměla manželka brát, a jak jsem nezodpovědný. Manželka je však rozumná a věci přijal tak jak jsou. Dodnes se s novou dcerou stýkáme a nejsme pro ni jen cizí lidé.
