Článek
Vzhledem k počtu tuzemců, kteří v Chorvatsku tráví každoročně dovolenou, je s podivem, jak málo tento jihoslovanský jazyk ovládáme. Většinou podléháme mylnému dojmu, že stačí mluvit česky, jsme přece Slované. Problém není v tom, že bychom chorvatským slovům nerozuměli, ale v tom, že v obou jazycích mají jiný význam. Pojďte se podívat na příběh popisující cestu jednoho Čecha do Chorvatska, který vám ukáže, jak zákeřná může být zdánlivá podobnost obou jazyků.
V prvním díle jsme skončili na dálnici, kde vás zatkla policie, protože jste jí nabízeli jako úplatek pohlavní styk. Pokud jste první část příběhu nečetli, doporučuji přečíst si ho ještě než budete pokračovat dál.
Předpokládejme, že se vše podařilo vysvětlit a zaplatili jste pouze kaznu za brzu vožnju, tedy pokutu za rychlou jízdu a jedete dál. Cestou určitě potkáte vozidlo místní autodopravy Curak, což je pro nás stejně vtipné jako pro Chorvata, když v Česku vidí nápis kuřáci a nekuřáci (kuraci a nekuraci). Jedná se o množné číslo slova kurac, znamenající to samé jako název zmíněného dopravce, když přidáte diakritiku. Ze stejného důvodu si u nás nikdy Chorvaté (netuším jestli i Chorvatky) nedávají k jídlu kuřecí řízek.
Zpátky na silnici. Vlastně spíš na cestu, protože slovo silnice, znamená siločára. Protože si nejste jisti kudy jet, zastavíte kolemjdoucího dělníka (radnik). Že s manželkou bloudíte a chcete od něho poradit. Asi ho to trochu znejistí. Ne proto, že radit znamená dělat. Ale možná zaváhá, co po něm chcete aby dělal, když v autě s manželkou smilníte. Na otázku, jak je to ještě daleko, vám řekne, že je to daleko jako …. „Jako co?“ zeptáte se netrpělivě, protože radnik nevypadá, že bych chtěl větu dokončit. Budete čekat marně, protože jako neznamená jako, ale velmi.
Následně dáte na jeho radu, že máte jet pravo a skončíte někde v poli. Zeptáte se ještě párkrát s podobným výsledkem, protože netušíte, že pravo, znamená rovně. Proto se nedoporučuje dělat v Chorvatsku autoškolu nebo utvářet smíšené česko-chorvatské posádky vozů rallye. Mimochodem vpravo se řekne udesno, a úděsná pruga je pravý jízdní pruh.
Protože už se stmívá a začíná být tma (stmívat se řekne smrkat a tma se řekne mrak) přidáte plyn a přiřítíte se jako vítr k vašemu apartmánu. Majitel vám složí kompliment, že váš syn je kluk jako bukva, váš pes je pitomi, vy že jezdíte jako buran a pak vám sdělí, že žádné ubytování zde nemáte. Viz předchozí lekce a problém s názvy měsíců. Jako kompenzaci vám alespoň nabídne, že má stan přímo na pláži, kde se můžete ubytovat.
„Já ti dám burana!“ rozčílíte se a chcete zaklít do prdele, ale ovládnete se a řeknete jen do prkýnka, čímž to v Chorvatsku nijak nevylepšíte, viz první lekce. Nebudete přece bydlet ve stanu, když máte svůj vlastní. Přitom se celý příběh mohl vyvíjet jinak, kdybyste věděli, že kluk jako bukva je kluk jako buk, pitomi je vychovaný či krotký, jezdit jako buran znamená jezdit jako vítr (bouře) a především, že stan není stan ale byt.
Jdete tedy na pláž rozbít tábor, když narazíte na cedulku s obrázkem stanu a nápisem zabrano (zakázáno). To jsou burani ti Češi, pomyslíte si. Zabírat si takhle místo na pláži. Však jste o takových, co nám v Chorvatsku dělají ostudu a nerespektují zákazy, slyšeli už v televizi. Ale protože vy jste slušní, respektujete to a postavíte stan kousek vedle.
Ráno vás vzbudí dvě policistky. Divíte se proč, že přece stanování na pláži není zakázané. Ony vás ujistí, že právě proto, že to nemáte zakazane (smluvně sjednané), dostanete pokutu. „Za co pokutu? A že si někdo zabírá místo na pláži vám nevadí?“. Rozčilujete se ukazujíc na cedulku. V tom si vzpomenete na předchozí incident s policisty, uklidníte se a s úsměvem jí řeknete: „Paní strážnice ….“. „Kdo je u vás stražnjica?“ skočí vám do řeči rozhořčená policistka. „No přece vy obě“ odpovíte s úsměvem, netušíc nic zlého. A jste zase v prknu. Nezapomínejte, že spousty nevinných českých slov mají v chorvatštině choulostivější význam. Slovo stražnjica, v množném čísle stražnjice, znamená to samé, co již zmiňované prkno a není vhodné jím kohokoli oslovovat, natož strážnice zákona.
To je v dnešní lekci zatím vše, v dalším díle se ubytujeme a zajdeme si do restaurace.
