Článek
Je-li dobře organizovaná a cílená skupina podvodníků, lze vydat rozsudek ve prospěch podvodníka například v případě, že podvodník slíbí půjčku oproti zástavě nemovitostí, která je nutnou podmínkou pro poskytnutí půjčky. Dělají to i banky, ale ty sepisují smlouvu a následně půjčí. Když je ale zástava zapsaná, podvodníci se odmlčí a nekomunikují.
Slíbené peníze nepůjčí. Zůstane jen u slibu.
Zkrátka: chceš půjčit? – dej zástavu? A pak ??? Pak máš smůlu…
V České republice to mají podvodníci snadné. Podvodník půjčení prokazovat nemusí.
Že oběť slibu peníze nedostala, musí prokázat ten, kdo peníze nedostal, tedy podvedená oběť.
Nepochopitelné, ale soud to tak vykládá. Alespoň Okresní soud v Teplicích.
Důkazem je zápis v katastru nemovitostí (byť i pochybný).
Neprovedení požadovaných důkazů požadovaných u okresního soudu podvedeným smolařem, který si chtěl půjčit, schvaluje i krajský soud (sice až na podruhé, ale…).
Důkazní břemeno je uloženo tomu, kdo za slib půjčky zapsal zástavu nemovitostí.
Jak ale prokázat, že slíbená půjčka zůstala jen ve fázi slibu? Soudu stačí, že je zapsáno břemeno v katastru nemovitostí. Je to snadné, rychlé a jednoduché. Pro podvodníky.
A že to není po právu? To klidně může vzít čert. Nezajímá to nikoho, ani odvolací soudy, které ani nezkoumají zanedbání základních práv a neexistenci důkazů, natož aby se zabývaly zbytečnostmi jako „kdo, kdy a jak půjčku nebo úvěr slíbil nebo poskytnul či neposkytnul“.
Listiny jako důkaz předání či poskytnutí peněz jsou pro soud zbytečné a zbytečné je i ověřování falsifikátu/podvrhu, který nabídne slibující a jde o zřejmý podvod i padělání listiny a podpisu, navíc zpochybněné a pouze ve fotokopii.
Páni podvodníci, v Teplicích máte šanci slibovat půjčky za poskytnutí zástavy a peníze nepůjčovat. Soud nechce doklad o tom, že by jste půjčili.
Nepůjčení musí prokázat ten, který nedostal nic.
Jo, a samozřejmě ještě zaplatíte podvodníkům soudní náklady. Taková je spravedlnost.
Dnešního dne 2. 2. 2025 byl na podobné téma v Echo24 zveřejněn článek „Když soudci vládnou“, který popisuje soudcokracii sice v zahraničí, ale také směrovanou zájmy soudců či jejich ovlivňováním a deformací rozsudků podle zájmů určitých osob či skupin. Je to v právu nový trend?
