Článek
JAKÉ PÍSMENO PŘIBYLO DO ABECEDY JAKO POSLEDNÍ? I když Z a Ž jsou v abecedě na konečných místech, jako poslední tam přibylo J, které je uprostřed. Původně J neznamenalo písmeno, ale pouze znak. Určovalo například konec zápisu římskými číslicemi. Jako J se vyslovovalo Y nebo I. Až v polovině 16. století bylo do středu abecedy přidáno J a hned za ním je skupina souhlásek KLMN.
DÁ SE USMAŽIT VEJCE NA CHODNÍKU? Letos v červnu a červenci bylo takové vedro, že chodníky a silnice připomínaly rozpálené pláty kamen. Mnoho lidí si myslí, že by se na nich dala usmažit vejce. Je to pravda nebo jen filmový trik? Vejce však na chodníku neusmažíte, jak je jakékoliv vedro. Dlažba dosáhne maximálně něco málo přes 50 stupňů. Vaječný bílek potřebuje ke ztuhnutí 60 -70 stupňů, žloutek ještě více. Jakmile bychom na beton nebo asfalt vejce vyklopili, povrch by se jím rychle ochladil a místo chutné smaženice bychom obdrželi lepkavou slizovitou hmotu. Něco jiného je smažení na kapotě auta. Podle některých pokusů by to šlo, ale trvalo by to příliš dlouho.
MŮŽE NÁS UŠTKNOUT NEJEDOVATÝ HAD? Lidé mají v sobě přirozený strach z hadího uštknutí, že se jim do těla dostane jed. Pro hady je to obrana proti větším a silnějším predátorům. Uštknout nás mohou i nejedovatí hadi, jako například užovka, která člověka kousne. Její ostré zuby jsou plné infekce, které způsobí zanícení rány. Většinou to není nebezpečné a stačí použít desinfekci.
JAKÝ JE ROZDĹ MEZI LAMOU A VELBLOUDEM? Lamě se říká bezhrbý velbloud, ale mezi nimi je několik zásadních rozdílů, i když mají společné předky. Velbloud má ve svém hrbu tuk, díky kterému vydrží i týdny bez vody. Lama naopak potřebuje pravidelně jíst i pít. Velbloud by však nepřežil ve výškách až do 5000 m s řidším vzduchem. Lamy mají v krvi 4× více červených krvinek než člověk.
Zdroj informací: Časopis Epocha 13/2026.
