Článek
Páteční odpoledne po práci. Sedneme s mužem na motorku a míříme do lázní na odpolední relax.
Projíždíme místní uličky. Klikatí se jednou doprava pak zas do leva. A tu vidíme pár psů přebíhajících přes silnici. Hrají si. Jakmile se k nim přiblížíme. Jeden pes se odtrhne od skupinky a namíří si to přímo před přední kola našeho motocyklu.
Manžel tedy zpomalí a lehce stiskne klakson v domnění, že pes uskočí stranou a my pojedeme dál.
Tak by to asi vypadalo všude jinde, ne však v Thajsku. Tady jsou zvířata páni ulic a tenhle psík navíc módní ikona.
Jakmile jsme zatroubili,pes zpomalil z klusu do chůze. Hlava s nosem vztyčena k oblakům, ladně kladouc tlapku před tlapku a svůdně kroutíc boky ze strany na stranu. Takto pohupujíc se ještě chůzi zpomalil. Manžel tedy znovu zatroubil. Načež pes po nás jen hodil očkem ve stylu: „Tady kráčím já! Jestli spěcháš, tak si mě objeď!“
V tu ránu už jsme oba vybuchli smíchy, jelikož pes totální herečka. Tak jsme ho ladně obkroužili a fičeli dál.
Takže pamatujte. Uvidíte li psa ležícího, stojícího, kráčícího v Thajsku po silnici. Je velká pravděpodobnost, že to budete vy, kdo bude muset objet jeho siluetu. Jelikož ta ulice je prostě jeho a ne vaše.
Thajsko to nevymyslíš. Psi jsou tu
páni ulic.
