Článek
Nepřipravené spuštění digitalizace stavebního řízení zasáhlo české stavební firmy tvrději, než se původně očekávalo. Podle průzkumu analytické společnosti CEEC Research, který probíhal mezi 128 firmami letos v únoru a březnu, tedy zhruba tři čtvrtě roku po zavedení nového systému, zaznamenalo 36 % oslovených podniků výpadky v tržbách. Průměrně přišly o 18 % příjmů, objem zakázek se snížil o téměř pětinu.
Za problémy stojí především administrativní chaos a zpoždění, které digitalizace namísto zjednodušení do systému vnesla. Kvůli technickým nedostatkům, nejistotě v podávání žádostí i pomalé reakci úřadů se zdržovala schvalování projektů, realizace staveb i kolaudace. Tato selhání státní správy pak dopadala přímo na byznysové výsledky firem.
Ztráty nejsou omezeny na určitý segment – zasáhly malé, střední i velké společnosti napříč celým sektorem. Po letech složité situace tak stavebnictví čelí další zkoušce, která byla tentokrát zbytečná a způsobená vlastní neschopností státu. V tomto kontextu se vyjádřil Michal Vacek, ředitel CEEC Research.
Přestože ministerstvo přesné finanční dopady neuvádí, při celkovém objemu zakázek v hodnotě 387 miliard korun (údaje ČSÚ za loňský rok) mohou být škody reálně v řádu miliard. Některé firmy dokonce uvádějí, že jen díky opatrnosti a podávání žádostí ještě podle staré legislativy se jim podařilo nejhorší následky částečně zmírnit.
Největším problémem se podle řady stavebních firem ukázala být zdržení ve výběrových řízeních na veřejné zakázky. Dopady pocítila více než polovina respondentů. Technické nedostatky nového systému navíc firmám způsobily nejistotu – obávaly se, zda své žádosti podávají správně, a čelily riziku dodatečných nákladů kvůli průtahům a opakovanému podávání dokumentace.
Podle Tomáše Korandy, předsedy představenstva společnosti Hochtief, selhala digitalizace nejen v oblasti samotného schvalování, ale ovlivnila také kolaudační řízení, což celý proces výstavby zbrzdilo. Kamil Jeřábek, generální ředitel společnosti Wienerberger, zase poukazuje na to, že firmám přibyly náklady spojené s nejasnostmi a prodlením.
Zmatečný start systému měl i politické následky – stálo to místo tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Jeho nástupce Petr Kulhánek (STAN) sice tvrdí, že situace se stabilizuje a většina úřadů už je v provozu, firmy však hlásí opak.
Například Ondřej Budík, šéf společnosti HBH Projekt, upozorňuje, že problémy přetrvávají zejména při odesílání dokumentace na stavební úřady – systém je často nefunkční, nahrávání se musí opakovat, a to vše prodlužuje dobu vyřízení žádostí.
Ministerstvo pro místní rozvoj mezitím přiznalo, že komplikace souvisejí s rozdílným nastavením lokálních spisových služeb, což vyžaduje individuální přístup ke každému úřadu. Vrchní ředitelka IT sekce Eva Pavlíková uvedla, že technické řešení stále není plošně vyřešeno.
