Článek
Léto 2026 je jiné. Tentokrát za zdražením nestojí ekonomika turistických destinací, ale válečný konflikt tisíce kilometrů od pláží, na které se chystáme — boje mezi USA, Izraelem a Íránem, které od konce února fakticky zablokovaly Hormuzský průliv.
Co se vlastně stalo
Hormuzský průliv je úzké hrdlo mezi Perským zálivem a Indickým oceánem, kterým běžně proudí značná část světové ropy a také letecké palivo — kerosin. Po vypuknutí konfliktu exportní objemy přes průliv podle Mezinárodní energetické agentury klesly pod deset procent předválečné úrovně. Evropa přitom z oblasti Perského zálivu dovážela zhruba tři čtvrtiny svého kerosinu. Výsledek na trhu byl rychlý a drsný: ceny leteckého paliva se od začátku konfliktu zhruba ztrojnásobily, přičemž jen v polovině března vyskočily během dvou týdnů o 87 procent. Náhradní dodávky z USA a Nigérie pomáhají, ale výpadek plně nahradit nestačí.
Podobně se zachovaly i ceny benzinu a nafty pro běžné motoristy. Z únorových 33 korun za litr nafty se na jaře stalo přes 44 korun, u benzinu šlo o skok z 33 na více než 41 korun za litr. Ministerstvo financí kvůli tomu vyhlásilo cenové stropy, fungují ale spíš jako pojistka proti extrémním výkyvům než jako reálná úleva — vývoj cen totiž neurčuje Praha, ale dění kolem Teheránu.
Kolik si reálně připlatíme
Podle analýzy společnosti XTB zaplatí čtyřčlenná rodina jedoucí autem na dovolenou do Chorvatska kvůli dražšímu palivu o 900 až 1200 korun víc než loni — citelně, ale ne likvidačně. Horší je to u letecké dopravy. Tam stejně velká rodina letící do Řecka, Turecka nebo Egypta může na letenkách připlatit v průměru tři až pět tisíc korun, v některých případech i podstatně víc, pokud musela být linka kvůli bezpečnostní situaci přesměrována. Konkrétní příklad uvedl mluvčí Smartwings: na trase Praha–Barcelona vzrostl palivový příplatek od začátku konfliktu o 13 až 26 eur na letenku, tedy zhruba o tři až šest set korun podle termínu odletu.
Rozdíl mezi autem a letadlem má jednoduché vysvětlení. Palivo tvoří podle IATA asi čtvrtinu až třetinu provozních nákladů aerolinek, a zdražení kerosinu se navíc promítá do každé jednotlivé letenky zvlášť, zatímco u cesty autem se náklady na palivo rozpočítají na celou rodinu najednou.
Co to znamená pro last minute a zrušené zájezdy
Cestovní kanceláře pro letošní léto hlásí menší nabídku last-minute zájezdů a vyšší ceny i u nich, protože letecké společnosti omezily kapacitu sedaček a některé linky kvůli nedostatku paliva přímo zrušily. Kdo si naopak koupil zájezd v režimu first minute, na tom letos paradoxně vydělal nejvíc — letošní rok jednou provždy otočil obvyklé pořadí výhodnosti mezi včasnou rezervací a čekáním na poslední slevy.
Pro ty, kdo už mají zaplaceno, platí důležité pravidlo: cestovní kancelář může zvýšit cenu zájezdu kvůli zdražení paliva, daní nebo kurzu koruny, ale musí to oznámit nejpozději 20 dní před odjezdem a zdražení řádně odůvodnit. Pokud by zvýšení přesáhlo osm procent z celkové ceny, má klient právo od smlouvy bez sankce odstoupit.
Kde naopak ušetříte
Ne všude se letos prodraží stejně. Koruna v posledním roce posílila proti řadě měn, takže dovolená v Japonsku nebo Jižní Koreji vyjde díky slabšímu jenu a wonu meziročně levněji o desetinu i víc, levněji vychází i Velká Británie, Švédsko nebo Kanada. Posílení měny ale automaticky neznamená levnější dovolenou všude — typickým protipříkladem je Turecko, kde lira proti koruně oslabila o devatenáct procent, ale tamní více než třicetiprocentní inflace tento kurzový efekt zcela smazala, takže dovolená tam meziročně zdražila o sedm procent.
Co se týče tankování cestou na jih, Česko patří mezi levnější evropské země a vyplatí se nabrat plnou nádrž ještě doma — s výjimkou Polska je u nás benzin i nafta levnější než téměř u všech sousedů. Chorvatsko si navzdory všemu drží regulované a poměrně příznivé ceny pohonných hmot, takže rodiny jedoucí tam autem dopadnou nejmírněji ze všech.
Co si z toho vzít
Žádná panika není na místě — odborníci se shodují, že letošní léto bude spíš „dražší a se zúženou nabídkou“ než zrušené nebo nedostupné. Praktická rada zní jednoduše: kdo plánuje letět, měl by si letenku zajistit co nejdřív, protože kapacita linek se zužuje a ceny mají tendenci dál růst. Kdo jede autem, vystačí s trochou plánování tankování a může počítat s tím, že připlatí spíš stovky než tisíce korun. A každý, kdo má zájezd už zaplacený, by si měl ověřit podmínky smlouvy ohledně případného zdražení — než aby zbytečně panicky stornoval a o peníze přišel zcela.
